Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2013

29. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 17. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 16. července v první čtvrti. Nejlépe je viditelný od soumraku na jihozápadě a postupně nad jihem. V úterý je také nejblíže na obloze k planetě Saturn.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je stále nízko na severozápadě, ale bývá vidět jako výrazná hvězda za soumraku. Na jihozápadě je také planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem vrcholí nad jihem planeta Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři (k nalezení pouze dalekohledem) a na jihovýchodě je Uran (5,8 mag) v Rybách (lépe dohledat nejprve triedrem). Uran lze na tmavé obloze dohledat od delty a epsílon v Rybách a směrem k Uranu je ještě jedna hvězda stejné jasnosti jako má planeta samotná, která je asi stupeň na SV od planety. Po zvětšení se však Uran jeví zřetelně jako kotouček a ne hvězda.

Aktivita Slunce je o něco vyšší a zvláště minulý týden byly na přivrácené polokouli velké skvrny viditelné i okem. Dokonce, ačkoli Zemi zasáhla poměrně malá tlaková vlna ve slunečním větru, nastaly relativně jasné polární záře viditelné z Kanady, USA nebo Nového Zélandu. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) by v tomto týdnu ještě mohla být klidně viditelná, ovšem to záleží jen na tom, zda se vyskytnou v dostatečném rozsahu a intenzitě. Stačí jen zkoušet vyhlížet. V případě jasné oblohy nejlépe večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS začaly na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Na pátek 19. července je naplánován start rakety Atlas V s družicí MUOS 2. Jedná se o velkou telekomunikační družici americké armády, proto raketa startuje v konfiguraci 551, což znamená 5 pomocných motorů na tuhé palivo a 5 metrů široký nákladový prostor. V podobné konfiguraci startovaly např. sondy New Horizons k Plutu nebo Juno k Jupiteru. Jedná se o druhý start takové družice po vypuštění MUOS 1 v únoru 2012. Startovací okno začíná ve 14:48 SELČ a končí v 15:32.
     
  • V pátek 19. července pořídí sonda Cassini obíhající Saturn snímek prstenců a planety Země ze vzdálenosti 1 miliardy a více něž 440 miliónů kilometrů. Tady už Země vypadá jen jako malá modrá tečka v temnotě vesmírného prostoru. Přestože na snímku bude Země zabírat jen jeden pixel, tým kolem Cassini věří, že se najde dost lidí, kteří jí v tu chvíli zamávají na pozdrav. Snímání části mozaiky se Zemí začne ve 23:27 SELČ, takže pokud bude hezky, zkuste se na Saturn nízko na jihozápadě podívat.
    Narozdíl od předchozích snímků Země od Saturnu, nyní bude snímek poprvé pořízen kamerou s nejvyšším rozlišením, takže bude vidět Země i Měsíc a také bude snímek pořízen v barvách, jak je vnímá lidské oko.
     
  • Evropská kosmická agentura ESA oznámila nástupce rakety Ariane 5. Stane se jí Ariane 6, která by od nového desetiletí mohla nahradit nejen výkonnou Ariane 5, ale také středně výkonný Sojuz, který také nyní startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Nosnost se oproti Ariane 5 (10,5 tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární) sníží na 6,5 tuny na GTO. Výhodou nové rakety bude větší variabilita a snad také výrazně nižší cena za jeden start (která by mohla činit 70 miliónů eur za veškeré náklady se startem spojenými, tedy cca 2 miliardy Kč).
     
  • Americká NASA upřesnila zaměření mise robotického vozidla k Marsu v roce 2020. Nový rover, založený na úspěšné misi Curiosity, bude vybaven přístroji zkoumajícími stopy případného života na Marsu v dávné minulosti.
     
  • Američan Cassidy a Ital Parmitano vykonali první ze dvou významných "procházek" mimo stanici. V rámci EVA připravují stanici na budoucí přílet ruského laboratorního modulu.
     
  • Korporace SNC (Sierra Nevada Corporation) testuje chystaný miniraketoplán Dream Chaser. Na testovacím letounu se ověřují prvky aerodynamiky, brzdy, pneumatiky a další systémy.
     

Výročí:

  • 21. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.
     

Výhled na příští týden:

  • Blízké setkání Jupiteru a Marsu ráno
  • Progress M-20M k ISS
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Sonda Cassini, Ariane 6, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »