Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 18. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 19. července ve 21:52 SELČ. Ještě v pondělí 16. července večer najdeme srpek Měsíce jen 8 stupňů východně od Venuše. S Jupiterem se Měsíc setká v pátek 20. července.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem po 23. hodině. Velmi jasný Mars (−2,7 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. července ve 22:47 začíná přechod Io a ve 23:16 končí zatmění Europy. 18. července ve 23:21 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 18. července ve 21:15 a 20. července ve 22:50.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka možná uvidíme naposledy, poslední týden přinesl jen slabé úkazy nízko nad obzorem. Připomínáme, že další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Tak když už to vypadalo, že kometa 2017 S3 se rozpadá a slábne, tak zřejmě další rozpad umožnil její opětovné zjasnění, jak jsme měli možnost zaznamenat v minulém týdnu. Např. v pátek byla kometa jen slabá, o den později jevila výrazně hustou komu zelené barvy. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Kometa Giacobini-Zinner je stále pěkně viditelná, především díky poloze vysoko na obloze. Prochází souhvězdím Kefea a je potřeba si na ni v hustém hvězdném poli počíhat s podrobnou mapkou. Mapa k vyhledání komety 21P.
Jinak na jižní obloze je ještě pěkná kometa NEOWISE. Viz foto.

Kosmonautika

Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů. Aktuálně jich má více, než jakákoli jiná země (kolem dvacítky). V pondělí dokonce startovaly hned dvě čínské rakety. Raketa CZ-2C vynesla dvě pákistánské družice PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite). O pár hodin později CZ-3A vynesla další družici čínského navigačního systému Beidou.

Nákladní loď Cygnus ukončila své působení u ISS v rámci mise OA-9. Nejprve na padesát sekund zapálila své motory, což bylo vůbec poprvé v případě této lodi a trochu zvedla výšku stanice. Pak došlo k jejímu oddělení a shoření v atmosféře.

V úterý 10. července proběhl velmi úspěšný start nákladní lodi Progress MS-09. Ta letěla poprvé po superrychlém letovém profilu, kdy se po něco málo více, jak dvou obězích, dostala k ISS a už za necelé čtyři hodiny od startu byla spojena s ISS. Standardně trval rychlý letový profil 6 hodin a klasický dva dny. Umožnila to přesnější verze rakety Sojuz 2-1A.

22. července má odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s družicí Telstar 19 Vantage. Start je v plánu v 7:50 našeho času.

Výročí

21. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

Výhled na příští týden 

  • Zatmění Měsíce a opozice Marsu
  • Výročí: Arnošt Dittrich
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2
  • Výročí: Skylab 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »