Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 18. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 19. července ve 21:52 SELČ. Ještě v pondělí 16. července večer najdeme srpek Měsíce jen 8 stupňů východně od Venuše. S Jupiterem se Měsíc setká v pátek 20. července.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem po 23. hodině. Velmi jasný Mars (−2,7 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. července ve 22:47 začíná přechod Io a ve 23:16 končí zatmění Europy. 18. července ve 23:21 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 18. července ve 21:15 a 20. července ve 22:50.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka možná uvidíme naposledy, poslední týden přinesl jen slabé úkazy nízko nad obzorem. Připomínáme, že další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Tak když už to vypadalo, že kometa 2017 S3 se rozpadá a slábne, tak zřejmě další rozpad umožnil její opětovné zjasnění, jak jsme měli možnost zaznamenat v minulém týdnu. Např. v pátek byla kometa jen slabá, o den později jevila výrazně hustou komu zelené barvy. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Kometa Giacobini-Zinner je stále pěkně viditelná, především díky poloze vysoko na obloze. Prochází souhvězdím Kefea a je potřeba si na ni v hustém hvězdném poli počíhat s podrobnou mapkou. Mapa k vyhledání komety 21P.
Jinak na jižní obloze je ještě pěkná kometa NEOWISE. Viz foto.

Kosmonautika

Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů. Aktuálně jich má více, než jakákoli jiná země (kolem dvacítky). V pondělí dokonce startovaly hned dvě čínské rakety. Raketa CZ-2C vynesla dvě pákistánské družice PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite). O pár hodin později CZ-3A vynesla další družici čínského navigačního systému Beidou.

Nákladní loď Cygnus ukončila své působení u ISS v rámci mise OA-9. Nejprve na padesát sekund zapálila své motory, což bylo vůbec poprvé v případě této lodi a trochu zvedla výšku stanice. Pak došlo k jejímu oddělení a shoření v atmosféře.

V úterý 10. července proběhl velmi úspěšný start nákladní lodi Progress MS-09. Ta letěla poprvé po superrychlém letovém profilu, kdy se po něco málo více, jak dvou obězích, dostala k ISS a už za necelé čtyři hodiny od startu byla spojena s ISS. Standardně trval rychlý letový profil 6 hodin a klasický dva dny. Umožnila to přesnější verze rakety Sojuz 2-1A.

22. července má odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s družicí Telstar 19 Vantage. Start je v plánu v 7:50 našeho času.

Výročí

21. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

Výhled na příští týden 

  • Zatmění Měsíce a opozice Marsu
  • Výročí: Arnošt Dittrich
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2
  • Výročí: Skylab 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »