Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 18. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 19. července ve 21:52 SELČ. Ještě v pondělí 16. července večer najdeme srpek Měsíce jen 8 stupňů východně od Venuše. S Jupiterem se Měsíc setká v pátek 20. července.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem po 23. hodině. Velmi jasný Mars (−2,7 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. července ve 22:47 začíná přechod Io a ve 23:16 končí zatmění Europy. 18. července ve 23:21 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 18. července ve 21:15 a 20. července ve 22:50.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka možná uvidíme naposledy, poslední týden přinesl jen slabé úkazy nízko nad obzorem. Připomínáme, že další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Tak když už to vypadalo, že kometa 2017 S3 se rozpadá a slábne, tak zřejmě další rozpad umožnil její opětovné zjasnění, jak jsme měli možnost zaznamenat v minulém týdnu. Např. v pátek byla kometa jen slabá, o den později jevila výrazně hustou komu zelené barvy. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Kometa Giacobini-Zinner je stále pěkně viditelná, především díky poloze vysoko na obloze. Prochází souhvězdím Kefea a je potřeba si na ni v hustém hvězdném poli počíhat s podrobnou mapkou. Mapa k vyhledání komety 21P.
Jinak na jižní obloze je ještě pěkná kometa NEOWISE. Viz foto.

Kosmonautika

Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů. Aktuálně jich má více, než jakákoli jiná země (kolem dvacítky). V pondělí dokonce startovaly hned dvě čínské rakety. Raketa CZ-2C vynesla dvě pákistánské družice PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite). O pár hodin později CZ-3A vynesla další družici čínského navigačního systému Beidou.

Nákladní loď Cygnus ukončila své působení u ISS v rámci mise OA-9. Nejprve na padesát sekund zapálila své motory, což bylo vůbec poprvé v případě této lodi a trochu zvedla výšku stanice. Pak došlo k jejímu oddělení a shoření v atmosféře.

V úterý 10. července proběhl velmi úspěšný start nákladní lodi Progress MS-09. Ta letěla poprvé po superrychlém letovém profilu, kdy se po něco málo více, jak dvou obězích, dostala k ISS a už za necelé čtyři hodiny od startu byla spojena s ISS. Standardně trval rychlý letový profil 6 hodin a klasický dva dny. Umožnila to přesnější verze rakety Sojuz 2-1A.

22. července má odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s družicí Telstar 19 Vantage. Start je v plánu v 7:50 našeho času.

Výročí

21. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

Výhled na příští týden 

  • Zatmění Měsíce a opozice Marsu
  • Výročí: Arnošt Dittrich
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2
  • Výročí: Skylab 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »