Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2014

7. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v noci na sobotu 15. února. O dva dny dříve bude v odzemí, takže to bude relativně menší úplněk, ale rozdíl by byl patrný jen pomocí fotografie.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) zůstává od soumraku nejlepším tipem na pozorování. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 2. 22:15   11. 2. Europa zatmění končí 21:31
11. 2. 18:05   12. 2. Ganymed zatmění končí 20:23
12. 2. 23:55   13. 2. Io zákryt začíná 23:10
13. 2. 19:45   14. 2. Io přechod měsíc 20:17–22:32
Io přechod stín 21:11–23:27
Kallisto zatmění končí 21:03
15. 2. 21:25   15. 2. Io zákryt začíná 17:37
Io zatmění končí 20:48
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze přeruší viditelnost komet Měsíc. Ještě stále však můžeme nedaleko sebe vyhledat komety C/2013 R1 (Lovejoy) a C/2012 X1 (LINEAR), obě asi 8 mag.

Aktivita Slunce je zvýšená. Poznáme to především podle počtu skvrn, které se vyskytují na jeho povrchu. Erupce však nastávaly spíše slabé. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Tento týden se dovíme více o osudu vozítka Yutu mise Chang'e 3 na povrchu Měsíce.
     
  • Start rakety Sojuz-U s lodí Progress M-22M k ISS proběhl 5. února podle plánu a zhruba o šest hodin později se loď úspěšně připojila k vesmírné stanici ISS.
     
  • V srpnu letošního roku proletí kolem Země stařičká sonda ICE/ISEE-3. Jméno znamená International Cometary Explorer / International Sun-Earth Explorer, sonda tedy zkoumala dvě komety a pak prostředí mezi Zemí a Sluncem. Sonda je však 35 let stará a jak uvádí tým Gooddardova vesmírného střediska, nejsme již schopni se sondou komunikovat. Ačkoli je sonda podobně stará, jako Voyagery, síť antén DSN byla modernizována v roce 1999 a od té doby tato sonda prostě nemůže rozumět jazyku, kterým bychom na ni mohli hovořit. A tak, ať už je sonda v sebelepším stavu, nelze ji aktivovat a dále využít k průzkumu vesmíru.
     

Výročí:

  • 10. února 1974 (40 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nenásledovala tak první oběžnici z roku 1971, americký Mariner 9.
     
  • 12. února 1974 (40 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů z výšky 2000 km.
     
  • 15. února 1564 (450 let) se narodil Galileo Galilei. Další by asi nebylo třeba vyslovit. Tak významný astronom to byl. V paměti jej mám především jako precizního pozorovatele, který nám díky přesným záznamům zanechal informace o mnoha zajímavých pozorováních, která prováděl na obloze tehdy právě vynalezeným dalekohledem. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný, právem je po něm pojmenována mise k největší planetě Sluneční soustavy, jehož měsíce viditelné i triedrem dodnes nazýváme na jeho počest.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc + Mars + Saturn
  • Výročí: Vanguard 2

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Galileo Galilei, Mars 4, Mars 5


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »