Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2014

7. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v noci na sobotu 15. února. O dva dny dříve bude v odzemí, takže to bude relativně menší úplněk, ale rozdíl by byl patrný jen pomocí fotografie.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) zůstává od soumraku nejlepším tipem na pozorování. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 2. 22:15   11. 2. Europa zatmění končí 21:31
11. 2. 18:05   12. 2. Ganymed zatmění končí 20:23
12. 2. 23:55   13. 2. Io zákryt začíná 23:10
13. 2. 19:45   14. 2. Io přechod měsíc 20:17–22:32
Io přechod stín 21:11–23:27
Kallisto zatmění končí 21:03
15. 2. 21:25   15. 2. Io zákryt začíná 17:37
Io zatmění končí 20:48
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze přeruší viditelnost komet Měsíc. Ještě stále však můžeme nedaleko sebe vyhledat komety C/2013 R1 (Lovejoy) a C/2012 X1 (LINEAR), obě asi 8 mag.

Aktivita Slunce je zvýšená. Poznáme to především podle počtu skvrn, které se vyskytují na jeho povrchu. Erupce však nastávaly spíše slabé. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Tento týden se dovíme více o osudu vozítka Yutu mise Chang'e 3 na povrchu Měsíce.
     
  • Start rakety Sojuz-U s lodí Progress M-22M k ISS proběhl 5. února podle plánu a zhruba o šest hodin později se loď úspěšně připojila k vesmírné stanici ISS.
     
  • V srpnu letošního roku proletí kolem Země stařičká sonda ICE/ISEE-3. Jméno znamená International Cometary Explorer / International Sun-Earth Explorer, sonda tedy zkoumala dvě komety a pak prostředí mezi Zemí a Sluncem. Sonda je však 35 let stará a jak uvádí tým Gooddardova vesmírného střediska, nejsme již schopni se sondou komunikovat. Ačkoli je sonda podobně stará, jako Voyagery, síť antén DSN byla modernizována v roce 1999 a od té doby tato sonda prostě nemůže rozumět jazyku, kterým bychom na ni mohli hovořit. A tak, ať už je sonda v sebelepším stavu, nelze ji aktivovat a dále využít k průzkumu vesmíru.
     

Výročí:

  • 10. února 1974 (40 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nenásledovala tak první oběžnici z roku 1971, americký Mariner 9.
     
  • 12. února 1974 (40 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů z výšky 2000 km.
     
  • 15. února 1564 (450 let) se narodil Galileo Galilei. Další by asi nebylo třeba vyslovit. Tak významný astronom to byl. V paměti jej mám především jako precizního pozorovatele, který nám díky přesným záznamům zanechal informace o mnoha zajímavých pozorováních, která prováděl na obloze tehdy právě vynalezeným dalekohledem. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný, právem je po něm pojmenována mise k největší planetě Sluneční soustavy, jehož měsíce viditelné i triedrem dodnes nazýváme na jeho počest.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc + Mars + Saturn
  • Výročí: Vanguard 2

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Galileo Galilei, Mars 4, Mars 5


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »