Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2013

3. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 16. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1.

Měsíc se nachází na večerní obloze a přibývá do první čtvrti. V první polovině noci je ideálně viditelný Jupiter, ráno je nejlépe vidět Saturn. Na Slunci jsou velké skvrny. Mezinárodní stanice ISS přelétá v ranních hodinách.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v sobotu 19. ledna v první čtvrti. Jako přibývající srpek jej můžeme pozorovat od pozdního odpoledne, postupně až do půlnoci. V pondělí večer prochází kolem planety Neptun, dělí je 5 stupňů. Ve středu a ve čtvrtek míjí v Rybách Uran, ale dělí je více než 6°.

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Vícenásobný přechod Ió a Ganymédu nastává ze čtvrtka na pátek 17. / 18. ledna.

Přechody GRSÚkazy měsíců
14.1. 17:05 15.1. Europa přechod (23:49)-2:12, stín zač. 1:45
15.1. 22:55 16.1. Europa zákryt zač. 17:57, zatmění konec 22:26
16.1. 18:45 17.1. Io přechod 22:17-(0:27), stín 23:19-(1:30)
Ganymed přechod 23:33-1:40
18.1. 0:30 18.1. Europa přechod stínu končí 17:28
18.1. 20:25 18.1. Io zákryt 19:36, zatmění konec 22:49
20.1. 22:00 19.1. Io přechod 16:44-18:55, stín 17:48-19:59
    20.1. Io zatmění končí 17:18
Časy jsou v SEČ.

Ráno je viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah, nad jihem je kolem sedmé.
Pokud si chcete prohlédnout planetu Merkur, máte jedinou možnost - pohled na snímky korónografu SOHO. Merkur je nyní úhlově vělmi blízko Slunci. V korónografu vypadá jako jasná hvězda a v důsledku vlastností snímače z něj vychází krátké čárky do stran.

Slunce je poměrně aktivní. Přivrácené polokouli dominují velké sluneční skvrny. I přes zvýšenou aktivitu zatím nedošlo k velkým erupcím, které by byly důvodem pro geomagnetické bouře a jasné polární záře.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Manažeři NASA přiblížili veřejnosti představu spolupráce se společností Bigelow Aerospace. Jejich představa je taková, že by se k ISS vydal nafukovací modul, který by tam dopravila loď Dragon společnosti SpaceX. Modul by mohl posloužit k ukládání různých vědeckých přístrojů a k ISS by byl připojen po dobu dvou let.
     

Výročí:

  • 14. ledna 2008 (5 let) proletěla sonda MESSENGER poprvé kolem Merkuru. Již při tomto průletu s maximálním přiblížením k povrchu na 200 km se jí podařilo fotografovat místa, která předtím žádná sonda nespatřila. Připomeňme, že předtím byla u Merkuru pouze sonda Mariner 10. MESSENGER nyní obíhá kolem planety a provádí podrobný průzkum.
     
  • 20. ledna 1978 (35 let) odstartovala na svoji první zásobovací misi nákladní loď Progress 1. Loď odvozená ze Sojuzu vezla náklad na stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc poblíž Jupiteru
  • Výročí: Apollo 5
  • Výročí: IRAS
  • Výročí: IUE
  • Výročí: první spatření jupiterova měsíčku Pasiphae

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Progress 1, Messenger, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »