Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2015

3. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 1. do 18. 1. 2015

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Dragon úspěšně odstartoval k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 13. ledna. Na ranní obloze poblíž Saturnu jej vyhlížejte v pátek, případně ještě v sobotu ráno. V pondělí 19. ledna ráno bude srpek Měsíce 31 hodin před novem ještě velmi dobře viditelný.

Planety:
Venuše (−4 mag) a Merkur (cca −0,4 mag) jsou nyní dvěma jasnými objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat tuto dvojici můžeme pomocí triedru cca kolem 17. hodiny. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už před devátou večer. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 1. 21:40   15. 1. Kallisto zatmění končí 22:41
Kallisto zákryt 22:52–(3:38)
14. 1. 23:20   17. 1. Io přechod stínu 3:41–5:58
Io přechod měsíc 4:11–6:27
Europa přechod stínu zač. 4:50
Europa přechod měsíce zač. 5:51
15. 1. 19:10   18. 1. Io přechod stínu 22:09–(0:26)
Io přechod měsíc 22:37–(0:53)
Europa zatmění zač. 23:23
17. 1. 1:00, 20:50   19. 1. Ganymed přechod stínu 2:14–5:53
Ganymed přechod měsíc 4:03–7:42
Europa zákryt konec 3:09
19. 1. 2:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nižší, ačkoli i tento týden můžeme pozorovat nějaké skvrny. O vyšší aktivitu se nyní stará aktivní oblast, která začátkem týdne pomalu zapadá, takže musíme pak čekat, co bude vidět dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa 2014 Q2 Lovejoy je opravdu bez problému viditelná pouhým okem. K jejímu spatření by měla stačit jasná obloha a neměl by vadit ani svit Měsíce, ani umělé noční světlo menšího města. Pro ten pravý zážitek se ale vyplatí ji vidět daleko od měst, kde ukáže v triedru i slabý ohon. Jasnost komety nyní vrcholí na úrovni hvězd 4. velikosti.
Pokud se vám povedou snímky, nezapomeňte na čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější vyhledávací mapa k tisku je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015 (viz. obrázek napravo).

Kosmonautika:

Výročí:

  • 12. ledna 1910 (105 let) zpozorovali horníci a pravděpodobně i další obyvatelé na jihu Afriky jasnou kometu. Už v době objevu měla −1 mag a o pět dní později dosáhla přísluní. 17. ledna zjasnila natolik, že byla vidět pouhým okem na denní obloze. Jakmile byla viditelná na severní polokouli, její ohon dosáhl počátkem února délky až 50 stupňů. Kometa byla natolik výrazným úkazem, že pokud zpětně pamětníci vzpomínali na návrat jasné komety Halleyovy v roce 1910, je docela možné, že si ji řada lidí v paměti zaměnila za tuto mnohem výraznější kometu. Známější Halleyova ovšem proletěla přísluním až v dubnu 1910, ovšem byla také nádherná, protože když potom v květnu byla blíže Zemi, její jasnost dosáhla nejjasnějších hvězd oblohy a ohon délky desítek stupňů.
     
  • 12. ledna 2005 (10 let) odstartovala ke kometě 9P/Tempel 1 sonda Deep Impact. Sonda nesla na palubě impaktor, který 4. července 2005 narazil do jádra komety a pomohl tak prozkoumat její složení v zasaženém místě. V rámci mise EPOXI potom sonda navštívila kometu Hartley 2, kterou fotografovala v listopadu 2010.
     

Výhled na příští týden:

  • kometa Lovejoy na večerní obloze
  • Výročí: Ernst Abbe
  • Výročí: Hiten (MUSES A)

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Deep impact, Epoxi


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »