Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2015

3. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 1. do 18. 1. 2015

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Dragon úspěšně odstartoval k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 13. ledna. Na ranní obloze poblíž Saturnu jej vyhlížejte v pátek, případně ještě v sobotu ráno. V pondělí 19. ledna ráno bude srpek Měsíce 31 hodin před novem ještě velmi dobře viditelný.

Planety:
Venuše (−4 mag) a Merkur (cca −0,4 mag) jsou nyní dvěma jasnými objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat tuto dvojici můžeme pomocí triedru cca kolem 17. hodiny. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už před devátou večer. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 1. 21:40   15. 1. Kallisto zatmění končí 22:41
Kallisto zákryt 22:52–(3:38)
14. 1. 23:20   17. 1. Io přechod stínu 3:41–5:58
Io přechod měsíc 4:11–6:27
Europa přechod stínu zač. 4:50
Europa přechod měsíce zač. 5:51
15. 1. 19:10   18. 1. Io přechod stínu 22:09–(0:26)
Io přechod měsíc 22:37–(0:53)
Europa zatmění zač. 23:23
17. 1. 1:00, 20:50   19. 1. Ganymed přechod stínu 2:14–5:53
Ganymed přechod měsíc 4:03–7:42
Europa zákryt konec 3:09
19. 1. 2:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nižší, ačkoli i tento týden můžeme pozorovat nějaké skvrny. O vyšší aktivitu se nyní stará aktivní oblast, která začátkem týdne pomalu zapadá, takže musíme pak čekat, co bude vidět dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa 2014 Q2 Lovejoy je opravdu bez problému viditelná pouhým okem. K jejímu spatření by měla stačit jasná obloha a neměl by vadit ani svit Měsíce, ani umělé noční světlo menšího města. Pro ten pravý zážitek se ale vyplatí ji vidět daleko od měst, kde ukáže v triedru i slabý ohon. Jasnost komety nyní vrcholí na úrovni hvězd 4. velikosti.
Pokud se vám povedou snímky, nezapomeňte na čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější vyhledávací mapa k tisku je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015 (viz. obrázek napravo).

Kosmonautika:

Výročí:

  • 12. ledna 1910 (105 let) zpozorovali horníci a pravděpodobně i další obyvatelé na jihu Afriky jasnou kometu. Už v době objevu měla −1 mag a o pět dní později dosáhla přísluní. 17. ledna zjasnila natolik, že byla vidět pouhým okem na denní obloze. Jakmile byla viditelná na severní polokouli, její ohon dosáhl počátkem února délky až 50 stupňů. Kometa byla natolik výrazným úkazem, že pokud zpětně pamětníci vzpomínali na návrat jasné komety Halleyovy v roce 1910, je docela možné, že si ji řada lidí v paměti zaměnila za tuto mnohem výraznější kometu. Známější Halleyova ovšem proletěla přísluním až v dubnu 1910, ovšem byla také nádherná, protože když potom v květnu byla blíže Zemi, její jasnost dosáhla nejjasnějších hvězd oblohy a ohon délky desítek stupňů.
     
  • 12. ledna 2005 (10 let) odstartovala ke kometě 9P/Tempel 1 sonda Deep Impact. Sonda nesla na palubě impaktor, který 4. července 2005 narazil do jádra komety a pomohl tak prozkoumat její složení v zasaženém místě. V rámci mise EPOXI potom sonda navštívila kometu Hartley 2, kterou fotografovala v listopadu 2010.
     

Výhled na příští týden:

  • kometa Lovejoy na večerní obloze
  • Výročí: Ernst Abbe
  • Výročí: Hiten (MUSES A)

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Deep impact, Epoxi


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »