Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2013

30. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7.

Měsíc je kolem úplňku. Pozorovat můžeme zvečera Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Máme tu dozvuky nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 22. července v úplňku. Vzhledem k tomu, že den předtím byl v přízemí, jeví se na obloze malinko větší.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je nízko téměř na západě. Ani Saturn (0,6 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen kolem 20°. Ráno se k sobě přibližují planety Jupiter (-1,9 mag) a Mars (+1,6 mag). Seskupení je to nevýrazné, především Mars je spíš na vyhledání triedrem. Na ranní obloze je pod nimi také Merkur, ale s jasností 0,8 mag je obtížně viditelný.

Aktivita Slunce byla nízká a ani aktuálně se vyskytující skvrny neslibují rapidní změnu. Pohled přes dalekohled chráněný filtrem však odhalí pěkné skupiny s mnoha skvrnkami. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) se ještě minulý týden vyskytla, ale šlo jen o úkazy nízko nad severním obzorem. Sezóna NLC obvykle po 20. červenci pomalu končí, takže se necháme překvapit, zda ještě v tomto týdnu nějaká oblaka zahlédneme.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start rakety Atlas V s družicí MUOS 2 proběhl bez problémů. Zajímavý snímek pořídil Ben Cooper, když během startu mu před vlajkou USA proletěl překvapený pták (kondor krocanovitý). Ono není divu, když jde o start rakety, navíc v nejsilnější konfiguraci.
     
  • Poslední výstup do kosmu z ISS musel být předčasně přerušen, když si Luca Parmitano všiml, že mu do helmy skafandru uniká voda. Vzhledem k tomu, jak se voda v beztíži chová, začal se na hlavě astronauta vytvářet vodní film, který postupně překryl oči, uši i ústa a bylo tak nutné výstup rychle ukončit, jinak by později hrozilo utopení. Vada nebyla ani v úniku vody z termoregulačního systému, ani úniku z nádržky k pití. Zdá se, že vada byla v kondenzační jednotce a voda se začala hromadit.
     
  • Podle zdrojů na internetu by za nehodou rakety Proton mohla stát špatně nainstalovaná součástka. Mělo by jít o opačně nainstalované senzory rychlosti. Vzhledem k tomu, že raketa ani družice nebyly pojištěné, jednalo by se o neuvěřitelnou chybu.
     
  • Bez dalších komentářů vypustila Čína tři vojenské družice. Start rakety Dlouhý pochod 4C proběhl 19. července 2013.
     
  • Tento týden se očekává start rakety Ariane 5 ECA z kosmodromu Kourou (start 25. července) a rakety Sojuz-U z Bajkonuru, která vynese Progress M-20M k ISS (start 27. července).
     

Výročí:

  • 25. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.
     
  • 26. července 1963 (50 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranní setkání planet s Měsícem
  • Roj Alfa Capricornid
  • Výročí: objev jupiterova měsíčku Carme
  • Výročí: Maria Mitchell

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »