Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2013

30. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7.

Měsíc je kolem úplňku. Pozorovat můžeme zvečera Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Máme tu dozvuky nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 22. července v úplňku. Vzhledem k tomu, že den předtím byl v přízemí, jeví se na obloze malinko větší.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je nízko téměř na západě. Ani Saturn (0,6 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen kolem 20°. Ráno se k sobě přibližují planety Jupiter (-1,9 mag) a Mars (+1,6 mag). Seskupení je to nevýrazné, především Mars je spíš na vyhledání triedrem. Na ranní obloze je pod nimi také Merkur, ale s jasností 0,8 mag je obtížně viditelný.

Aktivita Slunce byla nízká a ani aktuálně se vyskytující skvrny neslibují rapidní změnu. Pohled přes dalekohled chráněný filtrem však odhalí pěkné skupiny s mnoha skvrnkami. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) se ještě minulý týden vyskytla, ale šlo jen o úkazy nízko nad severním obzorem. Sezóna NLC obvykle po 20. červenci pomalu končí, takže se necháme překvapit, zda ještě v tomto týdnu nějaká oblaka zahlédneme.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start rakety Atlas V s družicí MUOS 2 proběhl bez problémů. Zajímavý snímek pořídil Ben Cooper, když během startu mu před vlajkou USA proletěl překvapený pták (kondor krocanovitý). Ono není divu, když jde o start rakety, navíc v nejsilnější konfiguraci.
     
  • Poslední výstup do kosmu z ISS musel být předčasně přerušen, když si Luca Parmitano všiml, že mu do helmy skafandru uniká voda. Vzhledem k tomu, jak se voda v beztíži chová, začal se na hlavě astronauta vytvářet vodní film, který postupně překryl oči, uši i ústa a bylo tak nutné výstup rychle ukončit, jinak by později hrozilo utopení. Vada nebyla ani v úniku vody z termoregulačního systému, ani úniku z nádržky k pití. Zdá se, že vada byla v kondenzační jednotce a voda se začala hromadit.
     
  • Podle zdrojů na internetu by za nehodou rakety Proton mohla stát špatně nainstalovaná součástka. Mělo by jít o opačně nainstalované senzory rychlosti. Vzhledem k tomu, že raketa ani družice nebyly pojištěné, jednalo by se o neuvěřitelnou chybu.
     
  • Bez dalších komentářů vypustila Čína tři vojenské družice. Start rakety Dlouhý pochod 4C proběhl 19. července 2013.
     
  • Tento týden se očekává start rakety Ariane 5 ECA z kosmodromu Kourou (start 25. července) a rakety Sojuz-U z Bajkonuru, která vynese Progress M-20M k ISS (start 27. července).
     

Výročí:

  • 25. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.
     
  • 26. července 1963 (50 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranní setkání planet s Měsícem
  • Roj Alfa Capricornid
  • Výročí: objev jupiterova měsíčku Carme
  • Výročí: Maria Mitchell

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »