Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2021

30. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 28. července 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 7. do 1. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a později také Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. K ISS míří nový modul Nauka, ale hned po startu měl problémy s hlavním pohonným systémem. Vrtulníček Ingenuity uskutečnil na Marsu již desátý let. Před 50 lety odstartovala k Měsíci mise Apollo 15.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 31. července v 15:16 SELČ. V konjunkci se slabou planetou Uran bude 1. srpna nad ránem.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) uvidíme dobře už kolem půlnoci.

Aktivita Slunce je trochu zvýšená, ale jde jen o občasné erupce. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Start modulu Nauka proběhl 21. července úspěšně. Raketa Proton-M pracovala bezchybně. Po startu se ale objevily zprávy o problémech. Nakonec ten nejzávažnější byl, že se nedal použít hlavní pohonný systém a hrozilo, že se Nauka třením o atmosféru dlouho neudrží na oběžné dráze. K zlepšení došlo až pomocí menších orientačních trysek. Dalšími kroky bylo opětovné zvýšení dráhy o víkendu. V pondělí je naplánován odlet Progressu s modulem Pirs. Místo tohoto modulu se má připojit Nauka. Původní plán připojení byl 29. 7.

Vrtulníček Ingenuity právě uskutečnil svůj desátý let na povrchu Marsu. Při něm zkoumal oblast hřbetu Raised Ridges, kam se zanedlouho vydá i vozítko Perseverance s cílem odebrat zde první vzorky. Vrtulníček poprvé vystoupal až do výšky 12 metrů a celkově včetně dneška uletěl na Marsu více než jednu míli (přes 1,6 km).

Výročí

26. července 1971 (50 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
Během 18,5 hodin a tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který přivezli, je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.

27. července 1801 (220 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Tento každopádně významný anglický astronom se negativně zapsal svou liknavostí, čímž připravil Anglii o prvenství objevu planety Neptun. Přinesl však i mnoho pozitivního, např. když se zasloužil o založení observatoře v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.

Výhled na příští týden 

  • výročí: supernova 1181
  • výročí: Emil Buchar
  • výročí: Vostok 2, German Titov, 2. člověk ve vesmíru
  • výročí: Vladimír Vanýsek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: George Biddell Airy, Apollo 15, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »