30. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 7. do 1. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a později také Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. K ISS míří nový modul Nauka, ale hned po startu měl problémy s hlavním pohonným systémem. Vrtulníček Ingenuity uskutečnil na Marsu již desátý let. Před 50 lety odstartovala k Měsíci mise Apollo 15.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 31. července v 15:16 SELČ. V konjunkci se slabou planetou Uran bude 1. srpna nad ránem.
Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) uvidíme dobře už kolem půlnoci.
Aktivita Slunce je trochu zvýšená, ale jde jen o občasné erupce. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika
Start modulu Nauka proběhl 21. července úspěšně. Raketa Proton-M pracovala bezchybně. Po startu se ale objevily zprávy o problémech. Nakonec ten nejzávažnější byl, že se nedal použít hlavní pohonný systém a hrozilo, že se Nauka třením o atmosféru dlouho neudrží na oběžné dráze. K zlepšení došlo až pomocí menších orientačních trysek. Dalšími kroky bylo opětovné zvýšení dráhy o víkendu. V pondělí je naplánován odlet Progressu s modulem Pirs. Místo tohoto modulu se má připojit Nauka. Původní plán připojení byl 29. 7.
Vrtulníček Ingenuity právě uskutečnil svůj desátý let na povrchu Marsu. Při něm zkoumal oblast hřbetu Raised Ridges, kam se zanedlouho vydá i vozítko Perseverance s cílem odebrat zde první vzorky. Vrtulníček poprvé vystoupal až do výšky 12 metrů a celkově včetně dneška uletěl na Marsu více než jednu míli (přes 1,6 km).
Výročí
26. července 1971 (50 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
Během 18,5 hodin a tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který přivezli, je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.
27. července 1801 (220 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Tento každopádně významný anglický astronom se negativně zapsal svou liknavostí, čímž připravil Anglii o prvenství objevu planety Neptun. Přinesl však i mnoho pozitivního, např. když se zasloužil o založení observatoře v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.
Výhled na příští týden
- výročí: supernova 1181
- výročí: Emil Buchar
- výročí: Vostok 2, German Titov, 2. člověk ve vesmíru
- výročí: Vladimír Vanýsek
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
