Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2011

31. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc není ve fázi srpku dobře viditelný, protože prochází pod ekliptikou, která už tak v létě nedosahuje moc vysoko a svírá se západním obzorem malý úhel. Jestliže Saturn je za soumraku jen 10° nad ZJZ obzorem, tak Měsíc, který prochází ve středu a ve čtvrtek pod ním bude stěží viditelný. 3. srpna bude na konci občanského soumraku asi 2° nad obzorem, ale ani 4. srpna nebude o mnoho výše, pouze 5°. Měsíc v první čtvrti tedy uvidíme v sobotu 6. srpna pouze 11° nad jihovýchodem.

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je už skutečně nízko a s obtížemi uvidíme něco víc, než jen prstenec a velký měsíc Titan.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východojihovýchodem. Kromě oblačných pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 2. 8. projde středem kotoučku ve 2:27 SELČ, v neděli 7. 8. v 1:36.
1. 8. přechází hned po půlnoci stín Európy (konec 1:40 SELČ), měsíček přechází od 2:02. Ió přechází 6. 7. od 2:21 a jeho stín od 0:57 do 3:07.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno na pomezí Býka a Blíženců. Koncem týdne projde pod hvězdokupou M 35.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Nyní je v souhvězdí Ryb pod pegasovým čtvercem. Neptun je slabý, vidět je pouze dalekohledem. Vrcholí kolem půl třetí v souhvězdí Vodnáře. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce. Povšimněte si na snímku i hvězdokupy Praesepe - Jesličky - v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce roste. Na východní polovině slunečního kotouče se nachází velké skvrny, aktivní oblasti provází erupce. Momentální aktivitu sledujte na Spaceweather.com. Počet skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • 5. srpna se chystá start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Plánovaný čas startu je 17:34 SELČ. Startovací okno trvá do 26. srpna.
    Úkolem Juno je pomoci nám porozumět vzniku a vývoji Jupiteru, jeho složení, atmosféře, magnetosféře. Let k Jupiteru bude trvat 5 let. Po startu v srpnu 2011 je v plánu urychlení průletem kolem Země v říjnu 2013 a přílet k Jupiteru v červenci 2016. Předpokládaný konec mise je v říjnu 2017. Sledujte web NASA.
  • Odložený start Ariane 5-ECA z 1. července je v plánu 3. srpna. Sledujte web nosičů ESA. Raketa má vynést družice ASTRA-1N a BSAT-3c.

Výročí

  • 6. srpna 1961 (50 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (830 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopeje. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny - zbytku supernovy z roku 1054.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1181, Vostok 2, German Titov


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »