31. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc není ve fázi srpku dobře viditelný, protože prochází pod ekliptikou, která už tak v létě nedosahuje moc vysoko a svírá se západním obzorem malý úhel. Jestliže Saturn je za soumraku jen 10° nad ZJZ obzorem, tak Měsíc, který prochází ve středu a ve čtvrtek pod ním bude stěží viditelný. 3. srpna bude na konci občanského soumraku asi 2° nad obzorem, ale ani 4. srpna nebude o mnoho výše, pouze 5°. Měsíc v první čtvrti tedy uvidíme v sobotu 6. srpna pouze 11° nad jihovýchodem.

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je už skutečně nízko a s obtížemi uvidíme něco víc, než jen prstenec a velký měsíc Titan.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východojihovýchodem. Kromě oblačných pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 2. 8. projde středem kotoučku ve 2:27 SELČ, v neděli 7. 8. v 1:36.
1. 8. přechází hned po půlnoci stín Európy (konec 1:40 SELČ), měsíček přechází od 2:02. Ió přechází 6. 7. od 2:21 a jeho stín od 0:57 do 3:07.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno na pomezí Býka a Blíženců. Koncem týdne projde pod hvězdokupou M 35.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Nyní je v souhvězdí Ryb pod pegasovým čtvercem. Neptun je slabý, vidět je pouze dalekohledem. Vrcholí kolem půl třetí v souhvězdí Vodnáře. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce. Povšimněte si na snímku i hvězdokupy Praesepe - Jesličky - v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce roste. Na východní polovině slunečního kotouče se nachází velké skvrny, aktivní oblasti provází erupce. Momentální aktivitu sledujte na Spaceweather.com. Počet skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• 5. srpna se chystá start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Plánovaný čas startu je 17:34 SELČ. Startovací okno trvá do 26. srpna.
  Úkolem Juno je pomoci nám porozumět vzniku a vývoji Jupiteru, jeho složení, atmosféře, magnetosféře. Let k Jupiteru bude trvat 5 let. Po startu v srpnu 2011 je v plánu urychlení průletem kolem Země v říjnu 2013 a přílet k Jupiteru v červenci 2016. Předpokládaný konec mise je v říjnu 2017. Sledujte web NASA.
• Odložený start Ariane 5-ECA z 1. července je v plánu 3. srpna. Sledujte web nosičů ESA. Raketa má vynést družice ASTRA-1N a BSAT-3c.

Výročí

• 6. srpna 1961 (50 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
• Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (830 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopeje. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny - zbytku supernovy z roku 1054.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.