Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2012

31. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 30. 7. do 5. 8.

Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku ve čtvrtek 2. srpna.

 

Planety:

Mars (1,1 mag) v souhvězdí Panny se pomalu přiblížil k Saturnu na vzdálenost menší než 10°.
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je viditelný za soumraku poměrně nízko na jihozápadě.
Jupiter (-2,2 mag) je v Býku ráno na východě. Nedaleko jsou Aldebaran a Hyády.
Venuše (-4,4 mag) je v Býku níže než Jupiter, ale je nejvýraznějším ranním objektem.

Vysoká aktivita Slunce pokračuje. Nyní se o to stará hlavně aktivní oblast AR1532. Poslední silnější erupce třídy M nastaly o víkendu, další na sebe pravděpodobně nenchají dlouho čekat. V souvislosti s tím bude i zvýšená pravděpodobnost geomagnetických bouří s viditelností polární záře v severních zeměpisných šířkách (v ČR se zatím polární záře očekávat moc nedá). Jak se situace se skvrnami dál vyvíjí sledujte na aktuálním snímku z SDO nebo přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je docela rušno. Nejprve se na druhý pokus úspěšně podařilo připojit zásobovací loď Progress M-15M, která tímto ověřila funkčnost nového navigačního systému. Poté přiletěla ke stanici japonská zásobovací loď HTV-3, která byla zachycena robotickou paží a připojena ke stanici v pátek. Ve středu 1. srpna se pak chystá ke startu další zásobovací loď Progress M-16M. Z Progressu M-15M bude tedy vyjmut nový navigační systém, aby mohl být později podroben kontrole na Zemi a loď se od stanice odpojí 30. července.
     
  • NASA oznámila, že se přeci jen podařilo navést družici Mars Odyssey na správnou dráhu tak, aby bylo možné přenášet data z průběhu přistání sondy Mars Science Laboratory / Curosity. Přistání robota je v plánu už v pondělí 6. srpna ráno. Mars Odyssey funguje na oběžné dráze Marsu nejdéle ze všech sond, které kolem kdy obíhaly. Navedena sem byla už v roce 2001. Po dohodě s evropskou ESA bude přistání sledovat také Mars Express. Sonda Mars Reconaissance Orbiter se pak pomocí své kamery pokusí zachytit Curiosity přímo během přistávání na padáku.
     
  • 23. července oběhla svět smutná zpráva o úmrtí první americké astronautky Sally Rideové. Do vesmíru poprvé startovala v raketoplánu Challenger 18. června 1983. Před ní letěly do vesmíru Těreškovová a Savická ze Sovětského svazu. Do vesmíru se podívala ještě v roce 1984, opět v Challengeru.
     

Výročí:

  • 1. srpna 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5. Pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo. Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Bylo zmapováno 99% přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce.
     
  • 4. srpna 2007 (5 let) odstartovala k Marsu úspěšná sonda Phoenix. Po přistání v severních polárních šířkách Marsu zde potvrdila výskyt vodního ledu hned pod povrchem. Prováděla chemické analýzy na zjištění případné vhodnosti prostředí pro existenci života a měřila počasí.
     
  • 4. srpna 1872 (140 let) se narodil český průkopník raketové techniky Ludvík Očenášek. Roku 1905 navrhl a postavil rotační letecký motor a o pět let později i letoun. Dělal pokusy s plavidly, které byly poháněny raketovými motory, a uvažoval, že by se dal stejný princip použít i na doručování pošty. Zřejmě nejznámější jeho vystoupení proběhlo 2. března 1930, kdy na Bílé hoře u Prahy vypustil osm raket. Ty byly dlouhé kolem půl metru, k jejich pohonu byl použit střelný prach a dosáhly výšky 1,5 až 2 kilometry. Pozdější pokusy koncem 30. let již prováděl v utajení, aby se jím získané vědomosti nedostaly do rukou Němců. Údajně jeho rakety měly dolet až 2,5 kilometru.
     

Výhled na příští týden:

  • MSL / Curiosity přistává na Marsu
  • Perseidy jdou do maxima
  • Výročí: Saljut 5 (zánik)
  • Výročí: bolid nad Utahem 1972
  • Výročí: TOPEX/Poseidon
  • Výročí: Vostok 3
  • Výročí: objev Deimose

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »