Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2012

31. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 30. 7. do 5. 8.

Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku ve čtvrtek 2. srpna.

 

Planety:

Mars (1,1 mag) v souhvězdí Panny se pomalu přiblížil k Saturnu na vzdálenost menší než 10°.
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je viditelný za soumraku poměrně nízko na jihozápadě.
Jupiter (-2,2 mag) je v Býku ráno na východě. Nedaleko jsou Aldebaran a Hyády.
Venuše (-4,4 mag) je v Býku níže než Jupiter, ale je nejvýraznějším ranním objektem.

Vysoká aktivita Slunce pokračuje. Nyní se o to stará hlavně aktivní oblast AR1532. Poslední silnější erupce třídy M nastaly o víkendu, další na sebe pravděpodobně nenchají dlouho čekat. V souvislosti s tím bude i zvýšená pravděpodobnost geomagnetických bouří s viditelností polární záře v severních zeměpisných šířkách (v ČR se zatím polární záře očekávat moc nedá). Jak se situace se skvrnami dál vyvíjí sledujte na aktuálním snímku z SDO nebo přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je docela rušno. Nejprve se na druhý pokus úspěšně podařilo připojit zásobovací loď Progress M-15M, která tímto ověřila funkčnost nového navigačního systému. Poté přiletěla ke stanici japonská zásobovací loď HTV-3, která byla zachycena robotickou paží a připojena ke stanici v pátek. Ve středu 1. srpna se pak chystá ke startu další zásobovací loď Progress M-16M. Z Progressu M-15M bude tedy vyjmut nový navigační systém, aby mohl být později podroben kontrole na Zemi a loď se od stanice odpojí 30. července.
     
  • NASA oznámila, že se přeci jen podařilo navést družici Mars Odyssey na správnou dráhu tak, aby bylo možné přenášet data z průběhu přistání sondy Mars Science Laboratory / Curosity. Přistání robota je v plánu už v pondělí 6. srpna ráno. Mars Odyssey funguje na oběžné dráze Marsu nejdéle ze všech sond, které kolem kdy obíhaly. Navedena sem byla už v roce 2001. Po dohodě s evropskou ESA bude přistání sledovat také Mars Express. Sonda Mars Reconaissance Orbiter se pak pomocí své kamery pokusí zachytit Curiosity přímo během přistávání na padáku.
     
  • 23. července oběhla svět smutná zpráva o úmrtí první americké astronautky Sally Rideové. Do vesmíru poprvé startovala v raketoplánu Challenger 18. června 1983. Před ní letěly do vesmíru Těreškovová a Savická ze Sovětského svazu. Do vesmíru se podívala ještě v roce 1984, opět v Challengeru.
     

Výročí:

  • 1. srpna 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5. Pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo. Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Bylo zmapováno 99% přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce.
     
  • 4. srpna 2007 (5 let) odstartovala k Marsu úspěšná sonda Phoenix. Po přistání v severních polárních šířkách Marsu zde potvrdila výskyt vodního ledu hned pod povrchem. Prováděla chemické analýzy na zjištění případné vhodnosti prostředí pro existenci života a měřila počasí.
     
  • 4. srpna 1872 (140 let) se narodil český průkopník raketové techniky Ludvík Očenášek. Roku 1905 navrhl a postavil rotační letecký motor a o pět let později i letoun. Dělal pokusy s plavidly, které byly poháněny raketovými motory, a uvažoval, že by se dal stejný princip použít i na doručování pošty. Zřejmě nejznámější jeho vystoupení proběhlo 2. března 1930, kdy na Bílé hoře u Prahy vypustil osm raket. Ty byly dlouhé kolem půl metru, k jejich pohonu byl použit střelný prach a dosáhly výšky 1,5 až 2 kilometry. Pozdější pokusy koncem 30. let již prováděl v utajení, aby se jím získané vědomosti nedostaly do rukou Němců. Údajně jeho rakety měly dolet až 2,5 kilometru.
     

Výhled na příští týden:

  • MSL / Curiosity přistává na Marsu
  • Perseidy jdou do maxima
  • Výročí: Saljut 5 (zánik)
  • Výročí: bolid nad Utahem 1972
  • Výročí: TOPEX/Poseidon
  • Výročí: Vostok 3
  • Výročí: objev Deimose

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »