Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2013

31. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8.

Měsíc je v poslední čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Začínají létat Perseidy, doplňují je pomalé Kaprikornidy. Startuje také HTV 4 k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 29. července v poslední čtvrti. Dobře vidět je ráno a dopoledne. O víkendu začne navštěvovat planety, viditelné za ranního svítání.

Měsíc a planety v neděli 4.8.2013 ráno ve 4:30 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a planety v neděli 4.8.2013 ráno ve 4:30 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-3,9 mag) je viditelná i ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu. Fáze je mezi úplňkem a čtvrtí, ale kotouček je hodně malý. Večer je dobře vidět nízko na západě. Ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen do 20°. Ráno se k sobě přibližují planety Jupiter (-1,9 mag), Mars (+1,6 mag) a Merkur (~ 0 mag). Seskupení planet je nejlépe patrné pomocí triedru se širším zorným polem. Merkur bude ale níž. V sobotu se od západu začne přibližovat srpek Měsíce a pěkný obrazec vytvoří se všemi planetami v neděli ráno.

Slunce sice naznačuje, že maximum aktivity probíhá. Skvrnek je hodně, ale erupcí málo. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy, nejznámější meteorický roj, který má maximum kolem 12. srpna, již začíná být aktivní. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant, souhvězdí Persea, nejvýše na obloze. Meteory však létají po celé obloze, pouze jejich stopy se zdánlivě sbíhají do tohoto souhvězdí.

Alfa Kaprikornidy jsou slabší roj, jehož aktivita doprovází nástup Perseid. Jeho meteory jsou však velice pomalé a vylétají zdánlivě od jihu, kde se nachází souhvězdí Kozoroha. Pravidelně se u něj setkáme i s pádem velmi jasných kusů až bolidů. Maximum nastává někdy na přelomu července a srpna s počtem 5 - 15 meteorů za hodinu.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Některé se postupně blíží jedné hodině ranní, příští týden se objeví i na obloze večerní. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start rakety Sojuz-U s nákladní lodí Progres M-20M k ISS proběhl úspěšně a loď po šesti hodinách letu zakotvila u stanice. Součástí nákladu jsou i náhradní díly pro skafandr, s kterým měl problémy italský člen posádky Luca Parmitano, kterému do skafandru během kosmické vycházky vnikala voda.
     
  • Opportunity na Marsu směřuje k novému cíli - pahorku Solander Point. Vozítko je nyní pouze 180 metrů od cíle, kde by se mělo pokusit přežít další zimu. Po rychlých přesunech došlo nyní ke zpomalení, což umožňuje výzkum nejbližšího okolí.
     
  • Loď Orion, připravovaná agenturou NASA, zvládla úspěšně test přistání s pouze dvěma otevřenými padáky ze tří.
     
  • HTV 4 (Kounotori 4), japonská nákladní loď, je připravena ke startu k ISS. Raketa H-II by měla startovat 3. srpna večer našeho času.
     

Výročí:

  • 30. července 1938 (75 let) byl Sethem Nicolsonem objeven měsíček Jupiteru zvaný dnes Carme. Jedná se o malé těleso s průměrem kolem 20 km. Měsíc byl prý nejdříve přezdíván Pan, ale toto jméno dnes nese měsíc v prstencích Saturnu. Jméno Carme označuje v krétské mytologii matku boha Dia. Dnes se po něm jmenuje celá skupina jupiterových měsíčků nepravidelného tvaru a sklonu dráhy 165° vůči rovině oběhu planety.
     
  • 1. srpna 1818 (195 let) se narodila americká astronomka Maria Mitchellová. Pomocí dalekohledu objevila kometu, známou jako "kometa paní Mitchellové", formálně dnes C/1847 T1. Objev komety v Evropě nejprve oznámil o dva dny později Ital de Vico, ale obejv komety byl posléze přisouzen této Američance, která za něj dostala také ocenění od dánského krále Frederika VII. Byla to první americká profesionální astronomka.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum Perseid
  • Výročí: Pioneer-Venus 2

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »