Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2013

31. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8.

Měsíc je v poslední čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Začínají létat Perseidy, doplňují je pomalé Kaprikornidy. Startuje také HTV 4 k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 29. července v poslední čtvrti. Dobře vidět je ráno a dopoledne. O víkendu začne navštěvovat planety, viditelné za ranního svítání.

Měsíc a planety v neděli 4.8.2013 ráno ve 4:30 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a planety v neděli 4.8.2013 ráno ve 4:30 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-3,9 mag) je viditelná i ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu. Fáze je mezi úplňkem a čtvrtí, ale kotouček je hodně malý. Večer je dobře vidět nízko na západě. Ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen do 20°. Ráno se k sobě přibližují planety Jupiter (-1,9 mag), Mars (+1,6 mag) a Merkur (~ 0 mag). Seskupení planet je nejlépe patrné pomocí triedru se širším zorným polem. Merkur bude ale níž. V sobotu se od západu začne přibližovat srpek Měsíce a pěkný obrazec vytvoří se všemi planetami v neděli ráno.

Slunce sice naznačuje, že maximum aktivity probíhá. Skvrnek je hodně, ale erupcí málo. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy, nejznámější meteorický roj, který má maximum kolem 12. srpna, již začíná být aktivní. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant, souhvězdí Persea, nejvýše na obloze. Meteory však létají po celé obloze, pouze jejich stopy se zdánlivě sbíhají do tohoto souhvězdí.

Alfa Kaprikornidy jsou slabší roj, jehož aktivita doprovází nástup Perseid. Jeho meteory jsou však velice pomalé a vylétají zdánlivě od jihu, kde se nachází souhvězdí Kozoroha. Pravidelně se u něj setkáme i s pádem velmi jasných kusů až bolidů. Maximum nastává někdy na přelomu července a srpna s počtem 5 - 15 meteorů za hodinu.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Některé se postupně blíží jedné hodině ranní, příští týden se objeví i na obloze večerní. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start rakety Sojuz-U s nákladní lodí Progres M-20M k ISS proběhl úspěšně a loď po šesti hodinách letu zakotvila u stanice. Součástí nákladu jsou i náhradní díly pro skafandr, s kterým měl problémy italský člen posádky Luca Parmitano, kterému do skafandru během kosmické vycházky vnikala voda.
     
  • Opportunity na Marsu směřuje k novému cíli - pahorku Solander Point. Vozítko je nyní pouze 180 metrů od cíle, kde by se mělo pokusit přežít další zimu. Po rychlých přesunech došlo nyní ke zpomalení, což umožňuje výzkum nejbližšího okolí.
     
  • Loď Orion, připravovaná agenturou NASA, zvládla úspěšně test přistání s pouze dvěma otevřenými padáky ze tří.
     
  • HTV 4 (Kounotori 4), japonská nákladní loď, je připravena ke startu k ISS. Raketa H-II by měla startovat 3. srpna večer našeho času.
     

Výročí:

  • 30. července 1938 (75 let) byl Sethem Nicolsonem objeven měsíček Jupiteru zvaný dnes Carme. Jedná se o malé těleso s průměrem kolem 20 km. Měsíc byl prý nejdříve přezdíván Pan, ale toto jméno dnes nese měsíc v prstencích Saturnu. Jméno Carme označuje v krétské mytologii matku boha Dia. Dnes se po něm jmenuje celá skupina jupiterových měsíčků nepravidelného tvaru a sklonu dráhy 165° vůči rovině oběhu planety.
     
  • 1. srpna 1818 (195 let) se narodila americká astronomka Maria Mitchellová. Pomocí dalekohledu objevila kometu, známou jako "kometa paní Mitchellové", formálně dnes C/1847 T1. Objev komety v Evropě nejprve oznámil o dva dny později Ital de Vico, ale obejv komety byl posléze přisouzen této Američance, která za něj dostala také ocenění od dánského krále Frederika VII. Byla to první americká profesionální astronomka.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum Perseid
  • Výročí: Pioneer-Venus 2

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »