Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2013

31. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8.

Měsíc je v poslední čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Začínají létat Perseidy, doplňují je pomalé Kaprikornidy. Startuje také HTV 4 k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 29. července v poslední čtvrti. Dobře vidět je ráno a dopoledne. O víkendu začne navštěvovat planety, viditelné za ranního svítání.

Měsíc a planety v neděli 4.8.2013 ráno ve 4:30 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a planety v neděli 4.8.2013 ráno ve 4:30 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-3,9 mag) je viditelná i ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu. Fáze je mezi úplňkem a čtvrtí, ale kotouček je hodně malý. Večer je dobře vidět nízko na západě. Ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen do 20°. Ráno se k sobě přibližují planety Jupiter (-1,9 mag), Mars (+1,6 mag) a Merkur (~ 0 mag). Seskupení planet je nejlépe patrné pomocí triedru se širším zorným polem. Merkur bude ale níž. V sobotu se od západu začne přibližovat srpek Měsíce a pěkný obrazec vytvoří se všemi planetami v neděli ráno.

Slunce sice naznačuje, že maximum aktivity probíhá. Skvrnek je hodně, ale erupcí málo. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy, nejznámější meteorický roj, který má maximum kolem 12. srpna, již začíná být aktivní. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant, souhvězdí Persea, nejvýše na obloze. Meteory však létají po celé obloze, pouze jejich stopy se zdánlivě sbíhají do tohoto souhvězdí.

Alfa Kaprikornidy jsou slabší roj, jehož aktivita doprovází nástup Perseid. Jeho meteory jsou však velice pomalé a vylétají zdánlivě od jihu, kde se nachází souhvězdí Kozoroha. Pravidelně se u něj setkáme i s pádem velmi jasných kusů až bolidů. Maximum nastává někdy na přelomu července a srpna s počtem 5 - 15 meteorů za hodinu.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Některé se postupně blíží jedné hodině ranní, příští týden se objeví i na obloze večerní. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start rakety Sojuz-U s nákladní lodí Progres M-20M k ISS proběhl úspěšně a loď po šesti hodinách letu zakotvila u stanice. Součástí nákladu jsou i náhradní díly pro skafandr, s kterým měl problémy italský člen posádky Luca Parmitano, kterému do skafandru během kosmické vycházky vnikala voda.
     
  • Opportunity na Marsu směřuje k novému cíli - pahorku Solander Point. Vozítko je nyní pouze 180 metrů od cíle, kde by se mělo pokusit přežít další zimu. Po rychlých přesunech došlo nyní ke zpomalení, což umožňuje výzkum nejbližšího okolí.
     
  • Loď Orion, připravovaná agenturou NASA, zvládla úspěšně test přistání s pouze dvěma otevřenými padáky ze tří.
     
  • HTV 4 (Kounotori 4), japonská nákladní loď, je připravena ke startu k ISS. Raketa H-II by měla startovat 3. srpna večer našeho času.
     

Výročí:

  • 30. července 1938 (75 let) byl Sethem Nicolsonem objeven měsíček Jupiteru zvaný dnes Carme. Jedná se o malé těleso s průměrem kolem 20 km. Měsíc byl prý nejdříve přezdíván Pan, ale toto jméno dnes nese měsíc v prstencích Saturnu. Jméno Carme označuje v krétské mytologii matku boha Dia. Dnes se po něm jmenuje celá skupina jupiterových měsíčků nepravidelného tvaru a sklonu dráhy 165° vůči rovině oběhu planety.
     
  • 1. srpna 1818 (195 let) se narodila americká astronomka Maria Mitchellová. Pomocí dalekohledu objevila kometu, známou jako "kometa paní Mitchellové", formálně dnes C/1847 T1. Objev komety v Evropě nejprve oznámil o dva dny později Ital de Vico, ale obejv komety byl posléze přisouzen této Američance, která za něj dostala také ocenění od dánského krále Frederika VII. Byla to první americká profesionální astronomka.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum Perseid
  • Výročí: Pioneer-Venus 2

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »