Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2014

31. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v noci na pondělí 4. srpna. Jeho viditelnost zpočátku omezí fakt, že se pohybuje jižními souhvězdími zvířetníku.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká, avšak potěšilo nás neustálou viditelností nějaké větší skvrny a na okrajích se ve speciálním dalekohledu dají v čáře h-alfa pozorovat pěkné protuberance. Zorné pole koronografu LASCO C3 pomalu opustí planeta Jupiter. Na snímcích jej poznáme snadno jako jasný objekt s čárkami způsobenými přetékáním signálu do sousedních pixelů. Jeho pomalý pohyb doprava den po dni je způsoben zdánlivým pohybem Slunce mezi hvězdami, jak Země obíhá kolem něj.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na ranní obloze snadným objektem ke spatření už i malým triedrem. Ovšem jeví se jen jako mlhavý obláček podobný kulové hvězdokupě. Ohon je patrný pouze za výborných podmínek a nebo na fotografiích. Minulý týden prolétala zdánlivě kolem mlhoviny IC 405 ve Vozkovi. Nejlépe to zachytil Damian Peach. Orientační mapka k vyhledání komety je vlevo.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách. Pokud budete pozorovat kometu, může to být zajímavé zpestření.

Kosmonautika:

  • Tento týden proběhla výměna lodí Progress na Mezinárodní vesmírné stanici. Zánik Progressu M55 je odsunut až na 1. srpna, provádí se manévrovací experiment. Pokud se vám tedy zdálo, že v dráze ISS ještě něco letí, možná jste jej viděli.
     

Výročí

  • 28. července 1964 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 7. Stala se první sondou USA, která pořídila a na Zemi dodala snímky z blízkosti Měsíce. První ze série 4316 snímků začaly být pořizovány z výšky 3 200 km, tedy asi 16 minut před dopadem. Oblast dopadu, odkud byly pořízeny podrobnosti až metrové, byla později pojmenována na Mare Cognitum, tedy Moře poznané.
     
  • 31. července 1999 (15 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta se usadí na oběžné dráze komety
  • Měsíc, Mars a Saturn (zákryt Saturnu z Austrálie)
  • Letní meteorické roje
  • ISEE-3 proletí kolem Země
  • Výročí: Zond 7

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ranger 7, Lunar prospector


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »