Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2011

33. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.

Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 21. srpna. O víkendu také prochází nad Jupiterem.

Planety viditelné okem: Saturn mizí z večerní oblohy. Z dalších planet vrcholí nad jihem nejprve Neptun kolem 1:20 SELČ (tato planeta je vidět až triedrem, ale navíc vadí Měsíc). Uran je snáze viditelný, snad v malém triedru. Vrcholí kolem 3:35.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je tedy jedinou dobře viditelnou planetou. Jako výrazný stelární objekt se nachází za svítání více než 45° nad JV obzorem.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 19. 8. ve 2:08 SELČ a 21. 8. ve 3:46.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat konec zatmění Európy 16. 8. ve 23:04 a hned na to 17. v 1:04 její zákryt Jupiterem (končí 3:42). Zatmění Ió začíná 21. 8. ve 2:04 a tutéž noc od 3:35 přechází stín Ganyméda. V noci na pondělí 21./22. 8. pak ještě nastávají přechody Ió a jeho stínu.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích. Jeho výška nad obzorem se již zlepšuje a za svítání dosahuje i více než 20°, ale velikost kotoučku je stále jen 4,5 obloukové vteřiny.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce je s otazníkem - zatímco před týdnem na Slunci došlo k několika silným erupcím, nyní se k nám natočila klidnější polovina, kde dokonce v neděli ráno nebyla jediná skvrna. Můžeme jen očekávat, že je to přechodný stav. Jiná situace je v h-alfa dalekohledech, kde lze pozorovat množství protuberancí i filamentů na povrchu Slunce.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají večer. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Ze startů raket lze zmínit dva starty 17. srpna: z Bajkonuru raketa Proton s geostacionárním staelitem Ekspress AM-4 a vynesení menších družic raketou Dněpr z kosmodromu Jasnyj.

Výročí

  • 17. srpna 1966 (45 let) odstartovala sonda Pioneer 7 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Marsem.
  • 19. srpna 1646 (365 let) se narodil John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.
  • 20. srpna 2001 (10 let) zemřel sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big bang" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika - George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka a to pod posměvačným názvem, který jí přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 7, John Flamsteed, Fred Hoyle, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »