Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2011

33. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.

Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 21. srpna. O víkendu také prochází nad Jupiterem.

Planety viditelné okem: Saturn mizí z večerní oblohy. Z dalších planet vrcholí nad jihem nejprve Neptun kolem 1:20 SELČ (tato planeta je vidět až triedrem, ale navíc vadí Měsíc). Uran je snáze viditelný, snad v malém triedru. Vrcholí kolem 3:35.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je tedy jedinou dobře viditelnou planetou. Jako výrazný stelární objekt se nachází za svítání více než 45° nad JV obzorem.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 19. 8. ve 2:08 SELČ a 21. 8. ve 3:46.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat konec zatmění Európy 16. 8. ve 23:04 a hned na to 17. v 1:04 její zákryt Jupiterem (končí 3:42). Zatmění Ió začíná 21. 8. ve 2:04 a tutéž noc od 3:35 přechází stín Ganyméda. V noci na pondělí 21./22. 8. pak ještě nastávají přechody Ió a jeho stínu.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích. Jeho výška nad obzorem se již zlepšuje a za svítání dosahuje i více než 20°, ale velikost kotoučku je stále jen 4,5 obloukové vteřiny.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce je s otazníkem - zatímco před týdnem na Slunci došlo k několika silným erupcím, nyní se k nám natočila klidnější polovina, kde dokonce v neděli ráno nebyla jediná skvrna. Můžeme jen očekávat, že je to přechodný stav. Jiná situace je v h-alfa dalekohledech, kde lze pozorovat množství protuberancí i filamentů na povrchu Slunce.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají večer. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Ze startů raket lze zmínit dva starty 17. srpna: z Bajkonuru raketa Proton s geostacionárním staelitem Ekspress AM-4 a vynesení menších družic raketou Dněpr z kosmodromu Jasnyj.

Výročí

  • 17. srpna 1966 (45 let) odstartovala sonda Pioneer 7 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Marsem.
  • 19. srpna 1646 (365 let) se narodil John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.
  • 20. srpna 2001 (10 let) zemřel sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big bang" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika - George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka a to pod posměvačným názvem, který jí přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 7, John Flamsteed, Fred Hoyle, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »