Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2011

33. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.

Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 21. srpna. O víkendu také prochází nad Jupiterem.

Planety viditelné okem: Saturn mizí z večerní oblohy. Z dalších planet vrcholí nad jihem nejprve Neptun kolem 1:20 SELČ (tato planeta je vidět až triedrem, ale navíc vadí Měsíc). Uran je snáze viditelný, snad v malém triedru. Vrcholí kolem 3:35.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je tedy jedinou dobře viditelnou planetou. Jako výrazný stelární objekt se nachází za svítání více než 45° nad JV obzorem.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 19. 8. ve 2:08 SELČ a 21. 8. ve 3:46.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat konec zatmění Európy 16. 8. ve 23:04 a hned na to 17. v 1:04 její zákryt Jupiterem (končí 3:42). Zatmění Ió začíná 21. 8. ve 2:04 a tutéž noc od 3:35 přechází stín Ganyméda. V noci na pondělí 21./22. 8. pak ještě nastávají přechody Ió a jeho stínu.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích. Jeho výška nad obzorem se již zlepšuje a za svítání dosahuje i více než 20°, ale velikost kotoučku je stále jen 4,5 obloukové vteřiny.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce je s otazníkem - zatímco před týdnem na Slunci došlo k několika silným erupcím, nyní se k nám natočila klidnější polovina, kde dokonce v neděli ráno nebyla jediná skvrna. Můžeme jen očekávat, že je to přechodný stav. Jiná situace je v h-alfa dalekohledech, kde lze pozorovat množství protuberancí i filamentů na povrchu Slunce.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají večer. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Ze startů raket lze zmínit dva starty 17. srpna: z Bajkonuru raketa Proton s geostacionárním staelitem Ekspress AM-4 a vynesení menších družic raketou Dněpr z kosmodromu Jasnyj.

Výročí

  • 17. srpna 1966 (45 let) odstartovala sonda Pioneer 7 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Marsem.
  • 19. srpna 1646 (365 let) se narodil John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.
  • 20. srpna 2001 (10 let) zemřel sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big bang" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika - George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka a to pod posměvačným názvem, který jí přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 7, John Flamsteed, Fred Hoyle, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »