Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2015

33. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 12. srpna 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 14. srpna. V neděli 16. srpna bude srpek Měsíce jen 2 stupně pod Merkurem na denní obloze. Pokud bude průzračně modrá obloha, mohl by Měsíc pomoci Merkura ve dne vyhledat. Pozor na odstínění Slunce v elongaci 20 stupňů.

Planety:
Venuše (-4 mag) je téměř v dolní konjunkci se Sluncem. Její pozorování na denní obloze je obtížná, nikoli však nemožná disciplína. Důrazně však je třeba dávat pozor, aby do tubusu dalekohledu nedopadly sluneční paprsky. Ideální je odstínit je dlouhou zábranou nasazenou na rosnici. Úhlová vzdálenost Slunce a Venuše je 8 až 10 stupňů.
Saturn (0,4 mag) je vidět pouze večer nízko nad jihozápadem.
Během noci můžeme pozorovat Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Neptun (7,8 mag) je necelé 3 stupně západně od lambdy Aqr (3,7 mag) a není kolem něho do půl stupně žádná podobně jasná hvězda. Uran (5,8 mag) je mezi dvěma podobně jasnými hvězdami zéta Psc (5,1 mag) a 88 Psc (6 mag). Uran je od jejich spojnice mírně vlevo. K vyhledání lze použít i zadní stranu pravidelně vydávané mapky oblohy.

Aktivita Slunce se náhle zvýšila. V minulém týdnu byla na odvrácené straně zaznamenána silná erupce a na přivrácené polokouli se zase náhle začala objevovat a zvětšovat skupina skvrn. Erupční aktivita je zde zatím nízká, ale příští týden může být celkově zajímavý. Sluneční skvrny sledujte pomocí filtru okem i dalekohledem nebo na aktuálním snímku SDO.

Vrcholí meteorický roj Perseid. Pozorujte kdykoli to počasí dovolí alespoň kolem půlnoci nebo déle, protože nejvíce meteorů padá nad ránem. Měsíc nebude rušit a maximum nastane 13. srpna dopoledne. Nejlepší tedy bude pozorovat v noci z 12. na 13. srpna. To bychom měli vidět více než 50 meteorů v hodině. Chce to jen být dál od světel měst a dívat se pouhým okem kamkoli na oblohu, nejlépe z pohodlného lehátka.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Ve světě kosmonautiky jistě zaujala zpráva, že NASA si po krácení rozpočtu raději koupila další sedačky v Sojuzech. V praxi tak Američané platí asi 80 mil. dolarů za sedačku v ruské kosmické lodi, místo aby tyto peníze investovali do vývoje vlastních lodí, i když u soukromých firem. Může to vypadat divně, ale z čistě pragmatického hlediska je zde jistota letů k mezinárodní vesmírné stanici a soukromníci budou prostě více pod tlakem při dokončení svých plánů. A zřejmě budou muset připlatit ze svého, aby do budoucna americký kongres přesvědčili o změně financování NASA, kde dochází rok od roku k úpadku, ačkoli na zbrojení se v USA bohužel nešetří.
  • V pondělí se na kosmickou stanici podívají údržbáři. Přesněji řečeno dojde k výstupu dvou kosmonautů do vesmírného prostoru a ti provedou ony opravy, odeberou vzorky špíny ze solárních panelů a umyjí okna.
  • Samozřejmě minulý týden zaujal i pohled na odvrácenou tvář Měsíce, kterak putuje přes Zemi v úplňku. Tento netradiční pohled se naskytl nové observatoři DSCOVR (Deep Space Climate Observatory), která je v okolí libračního bodu L1, tedy 1,5 mil. km před Zemí směrem ke Slunci. Odtud může družicová observatoř sledovat nejen Zemi, jak vyplývá z jejího názvu, ale i vesmírné počasí (společně se SOHO a ACE), ale může i pořizovat úžasné snímky, jak jsme se právě přesvědčili.
  • 16. srpna odpoledne našeho času by měla z japonské Tanegashimy startovat raketa H-2B s nákladní lodí Kounotori (HTV-5) k ISS.

Výročí

  • 16. srpna 1845 (170 let) se narodil Lucemburčan s francouzskými kořeny Gabriel Lippmann. Znám je především jako vynálezce způsobu zachycení barev při fotografii, založeném na interferenci světla. Při vhodném osvětlení výsledné fotografie došlo k zobrazení barev. Pro astronomy je důležitý jako vynálezce coelostatu, tedy přístroje, který umožňuje kompenzovat pohyb Země kolem osy a posílá paprsky stále do jednoho místa ve fixně uloženém dalekohledu.

Výhled na příští týden

  • Dorůstající Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Suisei
  • Výročí: Sputnik 5
  • Výročí: Viking 1
  • Výročí: Gemini 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gabriel Lippmann, Vesmírný týden, Coelostat


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »