Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2024

33. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 14. srpna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 8. do 18. 8. 2024. Vrcholí meteorický roj Perseid. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. Večer je extrémně nízko Venuše, od půlnoci už máme dobrý výhled na Saturn a nad ránem i na konjunkci dvojice Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Před 280 lety se narodil Pierre Méchain, objevitel komet a části objektů Messiérova katalogu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 12. 8. v 17:19 SELČ.

Planety
Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem a není viditelný. Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), úhel s obzorem je velmi malý. Saturn (0,8 mag) je vidět poměrně dobře celou noc, ale nejvýše je až v druhé polovině noci. Mars (0,8 mag) a Jupiter (–2,2 mag) budou 14./15. srpna v konjunkci. Jsou od sebe opravdu malý kousek a rozdíl v jasu i barvě je poutavý okem i v dalekohledu.

Aktivita Slunce zůstává vysoká. Na povrchu bylo vidět opravdu velké množství skvrn a ta největší v aktivní oblasti AR3780 byla opravdu potěšením při pohledu okem i dalekohledem přes patřičný filtr. Docházelo i k erupcím a mělo to i slabší vliv na geomagnetické pole, ale polární záře od nás vidět nebyly. Uvidíme, zda aktivita v následujícím týdnu poklesne, nebo ne. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 13P/Olbers nyní prochází hvězdokupou ve Vlasech Bereniky.

Meteorický roj Perseid vrcholí. Nejvíce meteorů bychom měli spatřit v noci na pondělí a také z pondělka na úterý.

Kosmonautika a sondy

Čína začala budovat satelitní konstelaci Qianfan vypuštěním prvních 18 družic na dráhu ve výšce přibližně 800 km nad zemí. Následně se však horní stupeň rakety CZ-6A rozpadl a vytvořil řadu trosek, které rozhodně jen tak nezaniknou, jak by tomu bylo v případě drah Starlinků kolem 500 km. Zběsilá snaha o budování konstelací může podobnou neopatrností opravdu skončit zaplněním oběžné dráhy kosmickou tříští.

V minulém týdnu postihla softwarová chyba kosmickou loď Cygnus, která se nakonec k ISS připojila, ale bylo potřeba vyřešit problém se zážehem motorů.

Výročí

16. srpna 1744 (280 let) se narodil francouzský astronom Pierre Méchain. Během své kariéry objevil 8 komet, ale je znám především jako objevitel objektů Messiérova katalogu, kterých sám objevil 26. Své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu. Objekty 102 a 103 už publikoval bez ovření a další čtyři 104 až 107 nebyly v katalogu původně ani publikovány.

Výhled na příští týden 

  • Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope
  • Výročí: Willard Sterling Boyle
  • Výročí: Voyager 2 u Neptunu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre mechain, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »