Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2013

34. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 21. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8.

Měsíc je kolem úplňku. Večer lze vidět Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Večer končí přelety ISS. Nová hvězda v Delfínovi už slábne.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 21. srpna v úplňku.

Planety:
Venuše (-4 mag) je večer jediná dobře viditelná planeta, přestože je po západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Pro nadšence končí viditelnost planety Saturn (0,7 mag) na jihozápadě.
Ráno, když začíná svítat uvidíme docela vysoko nad východem planetu Jupiter (-2 mag) a o něco níže k severovýchodu slabý Mars (+1,6 mag). Za zmínku opět stojí středa 21. 8. ráno, kdy ve 4:41 SELČ končí zákryt Ió a o minutu později ve 4:42 vstupuje stín Ganymédu na Jupiterův kotouček. Dobře viditelný přechod Velké červené skvrny vychází na noc na pondělí (střed 4:40 SELČ).

Slunce nám konečně dalo ochutnávku vyšší aktivity. Nejvíce se projevila aktivní oblast č. 1818, která byla také původcem víkendové dvojerupce třídy M 3,3 a 3,1. Dokonce se uvolnil oblak plasmy (CME), ovšem zatím se zdá, že Zemi zasáhne jen okrajem a tak se silnější polární záře neočekávají. Jestli a jak se skvrny na Slunci dále vyvíjí si můžete oběřit na aktuálním snímku SDO.

Nova Delfini 2013, tak to je překvapivá záležitost minulého týdne. Její objev byl oznámen 14. srpna a vše se tedy odehrálo doslova v přímém přenosu, kdy nova postupně zjasňovala až byla v úterý večer viditelná i pouhým okem při jasnosti lehce pod 5 mag. Poté začala pozvolna slábnout a ani Měsíc přibývající k úplňku jí na kráse moc nepřidá. Přesto jde o velkou událost, protože podobně jasné novy, viditelné i pouhým okem nejsou nijak častým jevem. Vzpomenout můžeme ještě o něco jasnější Novu Aquilae 1999 No. 2 (4,1 mag). V únoru 2006 zjasnila opakovaně vybuchující RS Ophiuchi až ke 4,5 mag a o rok později u nás prakticky nepozorovatelná Nova Scorpii 2007 (pod M 62), která dosáhla 3,9 mag. Poslední jasnější novu jsme propásli a mohli pozorovat alespoň její slábnutí v listopadu 2009, dnes známou jako KT Eridani.
Nova v Delfínovi bude nyní pomalu slábnout, ale dá se očekávat, že i po úplňku bude na hranici viditelnosti okem a k vyhledání bude stačit malý triedr. Kde ji hledat vám dobře ukáží například fotografie v článku na webu liberecké pobočky ČAS.

Meteorů na obloze ubývá. Pomalu končí Perseidy, které převažovaly nad náhodnými meteory. Některé pěkné kousky zachytili také naši čtenáři, za zaslané snímky děkujeme.

Přelety ISS probíhaly ve večerních hodinách, tento týden ale pomalu skončí. Stanice se vám při pozorování může obrazně řečeno trefit do Měsíce. V tom případě ji můžete zkusit při přeletu zachytit krátkou expozicí před jeho kotoučem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přesnou předpověď přeletu, nebo trefu do Měsíce vám pomůže spočítat server Calsky.com, kde najdete i jiné zajímavé předpovědi a informace.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu úspěšně dorazila k větším kopcům, které jsou erodovaným valem velkého kráteru Endeavour. Místo nazvali manažeři mise Solander Point a robot zde má v plánu vyšplhat do svahu, kde bude, lépe natočen solárními panely ke slunci, čelit další marsovské zimě (od prosince 2013).
     
  • Curiosity pokračuje v dlouhé pouti k úpatí Aeolis Mons. Nyní pojíždí 30 až 100 metrů za den. Pěkné záběry obou marsovských měsíčků Phobose a Deimose, které zachytila, byly seskládány a vynikly tak detaily, jak je vidět na fotografii srovnávající je s naším Měsícem a také na videu, kde Phobos na chvíli zakryl Deimose.
     
  • Bezproblémovou procházku mimo kosmickou stanici (EVA) mají za sebou ruští kosmonauti Jurčikin a Misurkin. S délkou trvání 7 hodin 29 minut šlo dokonce o rekordní ruskou kosmickou vycházku. Jejich úkolem byla příprava kabeláže pro připravovaný modul Nauka, který se ke stanici chystá v příštím roce.
     
  • Astronomická vesmírná observatoř Kepler už nemůže objevovat nové exoplanety podobné velikostí kamenným planetám sluneční soustavy, protože došlo k selhání dvou ze čtyř gyroskopů zajišťujících přesné navádění na sledovaný cíl. NASA nicméně věří v jeho využití i nadále při objevování planet Jupiterova typu metodou gravitačních mikročoček, nebo objevování asteroidů, komet či pozorování supernov.
     

Výročí:

  • 25. srpna 2003 (10 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.
     

Výhled na příští týden:

  • Neptun v opozici
  • Výročí: STS-8

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »