Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2016

34. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 24. srpna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Pozor po západu Slunce na Venuši a Jupiter. Blíží se k sobě a dojde k velmi těsné konjunkci. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn, Rudá planeta je tento týden nejblíže červenému obru Antaresovi. Viditelnost Neptunu a Uranu už se zlepšila tak, že jsou vidět téměř celou noc. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala nového dokovacího adaptéru a občas se pozorovateli může mihnout před Sluncem.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 25. srpna v 5:41 SELČ.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) a Jupiter (–1,7 mag) jsou po západu Slunce už velmi blízko sobě. S jejich vyhledáním je potřeba si pospíšit, protože zapadají nedlouho po Slunci. Další možností je vyhledat je na denní obloze. A opravdu se to tento týden vyplatí, protože obě planety budou ve velmi těsné konjunkci. Ta nastane v sobotu 27. srpna večer nebo 28. ráno. Planety budou opravdu velmi blízko sobě, pouze 11' v době, kdy u nás zapadají a v Americe bude viditelné přiblížení na pouhé 4 úhlové minuty. Protože pouze 20' od obou planet jižním směrem bude hvězda beta Virginis, která má 3,6 mag, zkuste toto setkání využít i ke spatření této hvězdy na denní obloze. Při větším zvětšení a průzračně modré obloze by to neměl být problém.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Mars nyní prochází nedaleko hvězdě Antares ve Štíru, který má podobně načervenalou barvu, ale vlivem průchodu světla atmosférou hodně „bliká“. U Saturnu si snadno i přes malou výšku nad obzorem všimneme prstenců.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách lze pozorovat už téměř celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorný divák možná zachytil o víkendu jednu malou skvrnku uprostřed disku. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se dočkala nového dokovacího adaptéru IDA. Ke stanici dorazil s lodí Dragon už v minulém týdnu, ale teď byl konečně spojen se stanicí díky kosmické vycházce dvou astronautů. Díky adaptéru budou moci v budoucnu přistávat soukromé kosmické lodě s nákladem i kosmonauty.
  • Krásný start středně silné verze rakety Delta IV M+ umožnil úspěšný start dvěma armádním satelitům.
  • Zájemci o starty raket se mohou tento týden zaměřit na start rakety Ariane 5 ECA s družicemi Intelsat. V plánu je 24. srpna ve 23:55 SELČ.

Výročí

  • 24. srpna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).
  • 24. srpna 2006 (10 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.
  • 26. srpna 1981 (35 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru letu k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden

  • Starý měsíční srpek ráno
  • Výročí: Yohkoh
  • Výročí: Luna 18
  • Výročí: Viking 2 (přistání)
  • Výročí: SMART-1 (zánik)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 11, Pluto, Voyager 2


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »