37. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 12. září v první čtvrti. Pondělnímu setkání Měsíce se Saturnem nepřeje počasí. Pokud počasí dovolí, je právě tento týden ideální pozorovat měsíční útvary, které plasticky vystoupí na rozhraní světla a stínu.

Planety:
Venuše (−4,1 mag) je za jasného počasí dobře viditelná již krátce po západu Slunce nízko nad západem až jihozápadem. Saturn (0,7 mag) je sice o něco výše, ale okem mnohem slabší.
Ráno je už 40° vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (−2,1 mag), 20° vysoko vystupuje planeta Mars (+1,6 mag), která právě prošla hvězdokupou M 44 (Jesličky) v souhvězdí Raka.
Pozorovatele Jupiteru ještě upozorníme, že Velká červená skvrna (GRS) přechází přes střed kotoučku nejlépe ve čtvrtek 12. 9. ve 3:45 SELČ a v sobotu 14. 9. v 5:20.

Neptun (7,8 mag) je vidět celou noc. Najdeme jej např. pomocí triedru, ale vhodnější bude si jej potom zvětšit přes dalekohled, jinak vypadá jen jako hvězdička. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) – od ní je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku a nejjasnější je vrchní hvězda (7 mag). Po zvětšení bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).
Po půlnoci je dobře vidět také Uran (5,7 mag) v Rybách.

Slunce je opět přechodně málo aktivní. Dokonce bylo o víkendu téměř beze skvrn. Nezbývá než vyčkávat na vyšší aktivitu. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS se přesunou na ranní oblohu. První zřejmě od čtvrtka, ale jen nízko nad jihovýchodem. Přelety pro tento týden doporučuji vygenerovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Část posádky ISS č. 36 ve složení Pavel Vinogradov, Chris Cassidy a Alexandr Misurkin má tento týden přistát na Zemi. Sojuz TMA-08M se oddělí od ISS ve středu 11. září a tentýž den přistane.
   
• Sonda LADEE, určená na průzkum měsíční atosféry odstartovala v sobotu 7. září. Raketa Minotaur V ji vynesla správně na cestu k Měsíci, avšak nastal menší problém s rotací sondy. Počítač se totiž domníval, že gyroskopy odebírají příliš mnoho energie a proto je vypnul. Ještě v sobotu ale bylo zřejmé, kde je chyba, gyroskopy byly opět nastartovány a sonda byla stabilizována. Po příletu k Měsíci se kolem něj dvakrát protáhne a teprve při třetím přiblížení bude navedena na jeho oběžnou dráhu.
   

Výročí:

• 9. září 1978 (35 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety. Sondu vyslala na cestu raketa Proton a po třech měsících letu vstoupila do atmosféry Venuše. Přistání proběhlo podle plánu, během sestupu byla prováděna měření atmosféry a pouzdro pracovalo i po přistání na povrch, celkem 95 minut. Sonda nepořizovala snímky.
   
• 14. září 1978 (35 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12. Ta přistála na povrchu Venuše 21. prosince, dokonce o několik dnů dříve než Veněra 11. Sonda pracovala dokonce 110 minut, což bylo v extrémních podmínkách na povrchu nečekané. Podařilo se jí také zaznamenat blesky a hromy.
   
• 14. září 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská bezpilotní loď Zond 5. Ta vycházela konstrukčně z lodí Sojuz a jako první se jí podařil oblet Měsíce a návrat k Zemi. Kabina i s živými organismy na palubě přistála na padácích do Indického oceánu, kde byla vylovena a převezena do Moskvy. Sonda pořídila také snímek Země, na němž je dobře patrná Afrika.
   

Výhled na příští týden:

• Venuše míjí Saturn
• Astronomický podzim
• Výročí: Saturnův Hyperion
• Výročí: Galileo do Jupiteru

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.