Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2017

39. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 27. září 2017 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 9. do 1. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Během noci je vidět Neptun a Uran. Ráno se objevuje jasná Venuše a slabý Mars. Merkur mizí za Slunce. Aktivita Slunce může být vyšší, vrací se stará oblast se skvrnami. Kolem Země proletěla sonda OSIRIS-REx. Očekáváme několik startů raket.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 28. září v 4:54 SELČ. Nyní je tedy na večerní obloze a v úterý bude poblíž Saturnu. Pozorovatelé útvarů na jeho povrchu si přijdou na své, protože terminátor prochází v podstatě středem kotouče. Ve středu 27. 9. kolem 22:00 SELČ by měl být ideálně nasvětlen útvar Lunar X a patrně i Lunar V. Od soumraku bude proto zajímavé se podívat.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) už je příliš blízko Slunci a je tak i za soumraku poblíž jihozápadního obzoru.
Vzdálené planety, Neptun a Uran, najdeme po setmění na východě až jihovýchodě. Jsou vidět prakticky celou noc.
Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag) jako jasná Jitřenka a také slabý Mars (1,8 mag). Merkur je velmi jasný (–1,2 mag), ale už se úhlově opět blíží Slunci (do tzv. horní konjunkce).

Aktivita Slunce je nízká, ale vrací se stará aktivní oblast AR 2673. Tedy ta s krásnou skupinou skvrn a mohutnou aktivitou, doprovázenou silnými erupcemi třídy X. Poslední taková erupce se zde odehrála 17. září, když byla na odvrácené straně. Víme o ní ale díky snímkům sondy STEREO-A a díky nasnímanému oblaku plasmatu (CME), který byl vidět na korónografech SOHO. Poslední snímky potvrzují, že zde zbyly i nějaké skvrny, takže bude i co pozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 69: Maximální rozevření Saturnových prstenců (1. 10. 2017)

Opozice Saturnu Autor: Wikimedia Commons
Opozice Saturnu
Autor: Wikimedia Commons
Ačkoli opozice Saturnu je už dávno minulostí (nastala v polovině června), právě teď nastává okamžik, kdy je rovník planety nejvíce naklopen vůči Slunci a my tak vidíme prstence planety nejvíce rozevřené. Tato situace nastává zhruba jednou za 15 roků. Nyní je díky tomu výborně vidět severní pól planety se známým hexagonem. Teď už je planeta nízko na obloze, takže s detailním pozorováním musíme počkat spíše na další opozici, ale to nevadí, prstence budou pěkně rozevřeny i příští rok (letos 27°, poté asi 26°). Díky různému náklonu prstenců se také stává, že nám při pohledu ze Země jakoby zmizí. Rovina prstenců je tak tenká, že je nemáme šanci běžnými prostředky spatřit. Nejbližší takový okamžik nastane 27. března 2025, žel Saturn v té době bude na ranní obloze nepozorovatelný, bude blízko Slunci. Další maximum rozevření prstenců nastane v roce 2032. Tehdy se bude Saturn promítat do souhvězdí Býka a nám se tak naskytne ideální možnost jej pozorovat, protože bude mnohem výše nad obzorem, než letos, kdy to bylo v maximu jen asi 15°.

Pozorování č. 70–71: M 31, M 32 a M 110 v nejlepších pozorovacích podmínkách (1. 10. 2017)

Kresba galaxie v Andromedě Autor: Michael Vlasov
Kresba galaxie v Andromedě
Autor: Michael Vlasov
Známá trojice galaxií v souhvězdí Andromedy se nám nyní nabízí kolem místní půlnoci (01:00 SELČ) nejvýše nad obzorem. Už zvečera je Andromeda vysoko a i nezkušené oko zde na tmavé obloze snadno zahlédne mlhavý obláček, galaxii M 31. Jedná se o největšího zástupce Místní skupiny galaxií. Jinak je to ale spirální galaxie, celkem podobná naší Mléčné dráze. Světlo z ní k nám letí zhruba 2,3 milionu let. To, jak ji vidíme, tedy ukazuje, jak v té době vypadala. O galaxii můžeme zároveň říci, že patří k těm málo, které se k té naší přibližují a v budoucnu se obě srazí, nebo spíše prolnou, protože ke srážkám hvězd uvnitř nedojde a pouze se místy zhustí mezihvězdný prach a plyn a dojde k nové překotné tvorbě hvězd. Velká mlhovina v Andromedě, jak se galaxii M 31 přezdívá, se v dalekohledu jeví rozpadající se na jednotlivá ramena a jasnější zhuštěniny hvězdotvorných oblastí. I z města je vidět alespoň jasné okolí jádra.
Podobně jako naše Galaxie má své průvodce (Malý a Velký Magellanův oblak), také M 31 je obklopena dvěma dobře viditelnými průvodci. Gaůaxie M 32 je eliptická a poměrně hustá ke středu a v menším zvětšení se může jevit jako mlhavá hvězda uvnitř nebo u okraje velké galaxie M 31. Druhý průvodce, M 110, je také eliptického tvaru a ve velkém dalekohledu se zde u středu dá vypozorovat tmavé flíčky.

Kosmonautika

  • Čínská nákladní loď TianZhou 1, která v minulých měsících provedla opakované testy spojení se stanicí Tiangong-2, včetně přečerpávání paliva, ukončila svou činnost a vstoupila do atmosféry.
  • Kolem Země úspěšně proletěla sonda OSIRIS-REx, která nyní míří k asteroidu Bennu, kde odebere vzorky. Družici fotografovali také dva čeští astronomové. Ve větší vzdálenosti od Země Milan Antoš a blíže Zemi pak pomocí vzdáleného dalekohledu také Martin Mašek. Jejich výsledky jsou k vidění na Astrofóru.
  • V neděli ráno úspěšně odstartovala raketa Atlas V s tajnou družicí NROL-42.
  • V týdnu by mělo proběhnout několik startů. Na raketě Proton-M/Briz-M má být ve čtvrtek před 21. hodinou vynesena družice AsiaSat-9. O den později má startovat čínská raketa CZ-3B, před půlnocí také evropská Ariane 5 s dvěma družicemi. Blíží se také start rakety Falcon 9 z Kalifornie, můžeme očekávat statický zážeh.

Výročí

  • 25. září 1992 (25 let) odstartovala sonda Mars Observer. Bohužel během přeletové fáze k Marsu, tři dny před plánovaným usazením na jeho oběžné dráze, byla se sondou komunikace přerušena. Další snaha obnovit spojení byla marná. Mnohé přístroje byly později vyrobeny znovu pro misi Mars Global Surveyor, která pracovala u Marsu úspěšně od roku 1997 do 2006.
  • 27. září 2007 (10 let) odstartovala sonda DAWN. Její velmi úspěšná mise nám pomohla do detailu poznat dvě velká tělesa z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nejprve byla zkoumána Vesta a poté zakotvila na oběžné dráze kolem Ceres, kde je doposud.
  • 29. září 1962 (55 let) byl vypuštěn první kanadský satelit Alouette 1. Ačkoli byl vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.
  • 29. září 1977 (40 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Venuše v konjunkci s Marsem
  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Olbersia
  • Výročí: Mercury-Atlas 8, Wally Schirra
  • Výročí: Meteorit Zagami z Marsu
  • Výročí: Sputnik 1
  • Výročí: Robert Goddard
  • Výročí: ESO, vznik
  • Výročí: Pioneer-Venus, konec mise

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mars Observer, Dawn, Alouette 1, Saljut 6


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »