Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2011

40. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.

Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Drakonidy

Výjimečný úkaz slibuje letošní maximum meteorického roje Drakonid. Podle odborníků na chování proudů částic z mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner se totiž očekává, že projdeme mimo jiné i rozptýleným vláknem z průletu komety přísluním v roce 1900. Toto vlákno způsobilo v letech 1933 a 1946 meteorické deště a proto se letos očekává zvýšená aktivita až v řádu stovek meteorů za hodinu, které žel bude velmi silně rušit Měsíc před úplňkem.
Přečtěte si podrobné informace na kommet.cz a meteory.sk.

Obloha:

První čtvrť Měsíce nastane v úterý 4. října. Poněkud pokazí pozorování komety Garradd a aktivity Drakonid, zato nabízí příležitost k lovení útvarů poblíž terminátoru s dlouhými stíny.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 19. hodině letního času. Za dobrých podmínek lze vidět pěkné detaily již po 22. hodině. Kulminuje ve výšce asi 53° kolem půl třetí ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 10. 00:01   3. 10. Európa přechod stín 22:37-01:06, měsíc 23:59-02:19
5. 10. 05:48   5. 10. Ió přechod stín zač. 05:06, měsíc zač. 05:44
6. 10. 01:39   6. 10. Ió zatmění zač. 02:27, zákryt konec 05:11
6. 10. 21:30   6. 10. Ganymédés zákryt konec 21:29
8. 10. 03:17   6. 10. Ió přechod stín 23:35-01:44, měsíc 00:10-02:18
8. 10. 23:08   7. 10. Ió zatmění zač. 20:55, zákryt konec 23:37
10. 10. 04:55      
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Na jeho malinkatém kotoučku lze výjimečně zahlédnout detaily, jako je bílá polární čepička.

Merkur se vystřídá s planetou Saturn v zorném poli korónografu SOHO.

Vysoká aktivita Slunce způsobila krátkodobou polární záři, která byla z tmavších lokalit dobře viditelná především kolem 23:15 v pondělí 26. září. Více si o ní přečtěte na Astrofóru. Informace o aktivitě Slunce doporučujeme sledovat na webu Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím. Určitá zvýšená aktivita v oblasti pólů se očekává 3. až 4. 10., jakmile dorazí oblaka hmoty vyvržená při víkendových erupcích. Podívejte se také na pěknou animaci jasné komety a odlétající hmoty z koróny.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Ranní kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková zůstává tím nejatraktivnějším objektem. Většina pozorovatelů se shoduje, že díky ohonu je hezčí, než večerní Garradd. Problém je, že pokud ji nevyhledáte na tmavé průzračné obloze, může dost zklamat. Vhodné jsou velké binokuláry a větší dalekohledy, přesto je viditelná i triedrem 10x50. Očekávejte spíše jen mlhavou kuličku s výrazným zjasněním ke středu a kousek ohonu. Kometa C/2009 P1 (Garradd) provádí pomalý přesun mezi hvězdami v oblasti Herkula. Při jasnosti 7 mag je stále snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Tento týden vám pozorování brzy zkomplikuje Měsíc a počasí.
Vyhledávací mapky obou komet a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. V dalekohledech nad 20 cm a na tmavší obloze i v menších je dobře viditelná, horší je to se samotnou galaxií.

Ranní přelety ISS tento týden skončí. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Čína konečně vyslala na oběžnou dráhu pomocí rakety Dlouhý pochod svůj "Nebeský palác", jak se z čínštiny překládá krkolomný název stanice TianGong-1. Předpokládá se, že se k ní nyní vydají dvě nepilotované a poté i pilotovaná kosmická loď. Poprvé se tak má stát v listopadu. 10,5 metru dlouhá stanice se skládá z dvou nestejně velkých válcových modulů - servisního a obytného. Nadšenci čínského vesmírného programu jistě prokliknou následující dva odkazy.

Mapa oblohy na měsíc září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »