Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2013

41. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 11. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 11. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 7. 10. do 13. 10.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. V sobotu jsou tři stíny na Jupiteru. Vyhlížet můžeme ranní zvířetníkové světlo. Slunce se trochu probudilo k vyšší aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Máme tu zajímavé podzimní meteorické roje. Začnou večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc dorůstá k první čtvrti, která nastane v noci na sobotu 12. října. V pondělí večer najdeme tenký srpek vpravo od Venuše a v úterý jen tři stupně nad ní. Ráno také nic neruší výhled na slabé zvířetníkové světlo, které nyní svírá velký úhel s východním obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) už zůstala jedinou večer viditelnou planetou, protože Saturn a Merkur se ztrácí v záři zapadlého Slunce. Venuši najdeme přijatelně vysoko i navečer, kdy je ještě Slunce nad obzorem, pokud zapátráme na předpokládaném místě triedrem. Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až jihozápadě.
Během noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. K pozorování obou planet je třeba dalekohled.
Ráno máme výborné podmínky pro pozorování planety Jupiter (–2,2 mag), která se nachází v Blížencích, a na začátku svítání ji najdeme opravdu hodně vysoko nad jihovýchodem. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která se blíží jasné hvězdě Regulus v souhvězdí Lva.
Pro pozorovatele Jupiteru tu máme upozornění na vzácnější trojúkaz stínů měsíců 12. října. V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
8.10. 5:15 12.10. Callisto stín přechod 5:10-7:37
10.10. 6:55 12.10. Europa stín přechod 5:22-8:00
13.10. 4:25 12.10. Io stín přechod 6:30-8:44
Časy jsou v SELČ.

Slunce se probralo a Země mu za to poděkovala krásnými polárními zářemi vidtelnými především v Americe. Způsobila je pěkná erupce filamentu z povrchu, směřující zčásti i k Zemi. Doporučujeme video ze SDO, celkové i detailní (v případě potřeby zvolte pravý klik, uložit odkaz jako). Na povrchu Slunce je několik skupin skvrn a jak se bude situace vyvíjet, můžete sledovat sami na obloze nebo na aktuálním snímku SDO.

Kometa ISON, C/2012 S1, je stále lépe pozorovatelná. Poslední odhady jasnosti se blíží 11 mag a na fotografiích má kometa zřetelný ohůnek vystupující v délce několika úhlových minut. Ten už začíná být viditelný také okem. Hlavu komety tvoří ještě slabá zelená obálka, která je vidět jen na nejlepších fotografiích. To signalizuje také uvolňování iontů ze zmrzlých plynů.
Očekávaný poměrně blízký průlet ve vzdálenosti zhruba 10 mil. km kolem planety Mars přinesl užitečná data. Na snímcích MRO je viditelné jen nejtěsnější okolí jádra, což by mohlo pomoci upřesnit jeho velikost. Aktivita se jeví na spodní hranici očekávání, ale zatím není třeba panikařit. Kometa se nerozpadá a zdárně směřuje k zajímavému divadlu, které snad přijde již za dva měsíce.

Tým potápěčů pokračuje ve snaze vyzvednout největší kus meteoritu z Čeljabinského bolidu. Podle RIA Novosti je na dně jezera Čebarkul balvan o rozměrech 60×90 cm s hmotností nad 500 kg, který je zabořen do bahna, což komplikuje práci na jeho vyzvednutí. Potápěči totiž nevidí a snadno mohou ztratit orientaci. Vyzvednutí by se snad mělo povést do týdne.

Podzimní meteorické roje
V tomto týdnu je nejlépe vidět roj Drakonid a pokračuje také aktivita Taurid. Drakonidy, vylétávající zdánlivě z tohoto souhvězdí (radiant leží u hlavy, kterou tvoří výrazný lichoběžník hvězd), mají zvýšenou aktivitu kolem 8. října večer. Letos ovšem nečekáme nijak zvláštní množství meteorů jako třeba v roce 2011, přesto se vyplatí je pro jistotu v úterý večer zkusit. Očekávaná frekvence je však někde mezi 0 až max. 5 meteory za hodinu. Drakonidy jsou známy také jako Giacobinidy podle komety 21P/Giacobini-Zinner, z níž pocházejí. Jejich rychlost na obloze je velmi malá, jen 19 km/s.
Pokračuje také aktivita Taurid, z jejichž jižní větve lze zahlédnout kolem dvou meteorů za hodinu. Také ty jsou spíše pomalé s rychlostí 29 km/s. Radiant roje leží 13° jižně od bety Arietis, tedy pod souhvězdím Berana.

Přelety ISS začnou na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Vzhledem k tomu, že demokraté a republikáni se v USA zatím nedohodli na podobě rozpočtu na příští rok, došlo k pozastavení většiny projektů NASA. Pokračují jen ty mise, které nelze odložit, jako je provoz sond ve sluneční soustavě, nebo aktuálně přílet sondy LADEE k Měsíci či průlet JUNO kolem Země na cestě k Jupiteru a konečně ani mise k Marsu MAVEN není ohrožena. Vše samozřejmě není jen problém americké kosmonautiky, jako spíše obyčejných lidí. Bohužel se toto omezení netýká všech (např. vojáci), jak už je obvyklé i u nás.
     

Výročí:

  • 8. října 1873 (140 let) se narodil dánský chemik a později astronom Ejnar Herzsprung. Počátkem 20. století přišel na závislost mezi spektrálními třídami hvězd a jejich absolutními hvězdnými velikostmi. Tím dostal trpaslíky hlavní posloupnosti a hvězdné obry. Nezávisle s ním na tuto závislost přišel i Američan Henry Russel, který to zakreslil. Společně dopracovali diagram, který je dnes znám jejich jménem. V roce 1913 také pomocí Cepheid jako první proměřil vzdálenost objektu mimo naši Mléčnou dráhu (mimo Galaxii). Šlo o Malé Magellanovo mračno.
     
  • 11. října 1958 (55 let) startovala raketa Thor s první družici NASA k Měsíci. Známa je pod označením Pioneer 1, nebo také COSPAR 1958-007B. Sonda totiž zanikla o dva dny později nad Tichým oceánem. Nosná raketa jí totiž udělila menší rychlost a tak se vzdálila „jen“ 114 tisíc kilometrů od Země. Podařilo se jí alespoň proměřit vzdálené radiační pásy.
     
  • 11. října 1758 (255 let) se narodil německý lékař, fyzik a astronom Wilhelm Olbers. Byl to klasický prototyp dnešního amatéra, avšak povahou spíše vědec. Ve dne ordinoval a v noci pozoroval na své domácí hvězdárně. Navrhl však také první uspokojivou metodu výpočtu drah komet a sám byl objevitelem několika z nich. Roku 1800 se stal členem „nebeské policie“, která si dala za cíl objevit neznámé těleso mezi planetami Marsem a Jupiterem, jak by odpovídalo Tititus-Bodeho řadě. To se poprvé podařilo Piazzimu na Sicílii 1. 1. 1801. Olbers byl ovšem u toho, když se Ceres podařilo znovuobjevit poté, co se vynořila dál od Slunce, a sám potom objevil další dvě planetky – (2) Pallas a (4) Vesta. V té době byla tato tělesa považována za planety a dokonce pro ně vznikly nové astrologické symboly, ale Olbers se spíše domníval, že jde o rozpadlou planetu a postupně převládl názor, že jde o planetky. Podobně se historie nyní opakuje u těles za drahou Neptunu, ačkoli kvůli těm největším vznikla nová kategorie trpasličích planet. Možná by bylo lepší, když by v budoucnu nebyla třeba, protože potom Ceres už není planetkou, ale trpasličí planetou, což je trochu matoucí.
     
  • 11. října 1968 (45 let) odstartovala kosmická loď Apollo 7. Po nehodě lodi Apollo 1 šlo vlastně teprve o první testovací let nové lodi. Ta měla především ověřit manévrovací schopnosti lodi a další věci nutné k letu na Měsíc. Ačkoli misi provázely jen drobné technické problémy, tak pohoda v lodi moc nepanovala a zhoršila se poté, co zamrzl jeden radiátor termoregulačního systému, čímž byla v lodi zima a astronauti dostali rýmu. Nicméně navenek se problémy moc neprojevily a například TV přenosy byly v té době velice úspěšné.
     

Výhled na příští týden:

  • polostínové zatmění Měsíce
  • Mars - ISON - Regulus
  • Venuše - Antares

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »