Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2015

41. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 7. října 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 10. do 11. 10. 2015. Měsíc ubývá k novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem pouze Saturn, další jasné planety jsou vidět ráno. Aktivita Slunce je zvýšená. K ISS úspěšně dorazila zásobovací loď Progress.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na pondělí 5. října. Těšit se můžeme na zajímavá setkání srpku Měsíce s planetami na ranní obloze.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Během jasného dne s průzračně modrou oblohou si jí můžeme najít pomocí triedru i na denní obloze. Vidět je taky okem, jenom je potřeba přesně vědět, kam se podívat. V dalekohledu jeví fázi srpku před čtvrtí.
Níže nad obzorem jsou ráno planety Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,7 mag).
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je zvýšená. To znamená výskyt větších skvrn i silnějších erupcí. Za několik dnů však může poslední větší skvrna zapadnout a aktivita pak výrazně klesne. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Bez povšimnutí médií proběhl přílet zásobovací lodě Progress M-29M. Důležité je, že zásobování stanice se vrací k normálu. Progress dovezl 2 tuny paliva pro modul Zvezda, tunu vody a kolem 120 kg kyslíku. Další náklad v hermetické části obsahuje přes 1,5 tuny různého nákladu (jako je jídlo, filtrační systém na vodu a materiál k různým experimentům). Progress M-29M bude pak naložen odpadky a od ISS se má odpojit 9. prosince a shořet v atmosféře. Tím by se uzavřel cyklus výprav nákladních lodí s označením M-xxM a po nich má nastoupit vylepšený Progress MS.
  • Díky systému, kdy každý čtvrtek večer máme k nahlédnutí nové snímky New Horizons, můžeme prohlížet a diskutovat zajímavé detaily Plutonova systému. Aktuální týden přinesl krásnou detailní mozaiku měsíce Charona.
  • Vědci pracující s daty sondy Rosetta oznámili, že jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je slepencem dvou komet. Své tvrzení opírají o data nasbíraná od počátku mise a to nejen snímky, ale i spektroskopická pozorování a počítačové modely.
  • Doporučit můžeme také zajímavé obrázky mise DAWN, která přináší novinky od Cerery. Aktuálně máme k dispozici výškovou mapu terénu. Na posledním vydaném snímku je vidět zajímavý čerstvý kráter.

Výročí

  • 5. října 1925 (90 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Byl to známý objevitel komet a planetek. Čtyři periodické komety nesou jeho jméno: 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Díky misi Stardust dokonce víme, jak vypadá jádro komety Wild 2, které na první pohled připomíná jakousi polovinu periodické komety 67P, kterou nyní snímá Rosetta.
  • 6. října 1735 (280 let) se narodil anglický matematik a konstruktér Jesse Ramsden. Pravděpodobně se vám vybaví jeden z typů okuláru, který navrhl a jmenuje se po něm. Jedná se o jednoduchou konstrukci ze dvou čoček vypouklými plochami proti sobě. Je však pouze trochu vylepšeným Huygensovým okulárem a jako takový by se už ve výbavě astroamatéra neměl vyskytovat. Kromě toho také stavěl dalekohledy.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Saturn
  • Výročí: Édouard Roche

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »