Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2015

41. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 7. října 2015 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 10. do 11. 10. 2015. Měsíc ubývá k novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem pouze Saturn, další jasné planety jsou vidět ráno. Aktivita Slunce je zvýšená. K ISS úspěšně dorazila zásobovací loď Progress.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na pondělí 5. října. Těšit se můžeme na zajímavá setkání srpku Měsíce s planetami na ranní obloze.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Během jasného dne s průzračně modrou oblohou si jí můžeme najít pomocí triedru i na denní obloze. Vidět je taky okem, jenom je potřeba přesně vědět, kam se podívat. V dalekohledu jeví fázi srpku před čtvrtí.
Níže nad obzorem jsou ráno planety Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,7 mag).
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je zvýšená. To znamená výskyt větších skvrn i silnějších erupcí. Za několik dnů však může poslední větší skvrna zapadnout a aktivita pak výrazně klesne. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Bez povšimnutí médií proběhl přílet zásobovací lodě Progress M-29M. Důležité je, že zásobování stanice se vrací k normálu. Progress dovezl 2 tuny paliva pro modul Zvezda, tunu vody a kolem 120 kg kyslíku. Další náklad v hermetické části obsahuje přes 1,5 tuny různého nákladu (jako je jídlo, filtrační systém na vodu a materiál k různým experimentům). Progress M-29M bude pak naložen odpadky a od ISS se má odpojit 9. prosince a shořet v atmosféře. Tím by se uzavřel cyklus výprav nákladních lodí s označením M-xxM a po nich má nastoupit vylepšený Progress MS.
  • Díky systému, kdy každý čtvrtek večer máme k nahlédnutí nové snímky New Horizons, můžeme prohlížet a diskutovat zajímavé detaily Plutonova systému. Aktuální týden přinesl krásnou detailní mozaiku měsíce Charona.
  • Vědci pracující s daty sondy Rosetta oznámili, že jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je slepencem dvou komet. Své tvrzení opírají o data nasbíraná od počátku mise a to nejen snímky, ale i spektroskopická pozorování a počítačové modely.
  • Doporučit můžeme také zajímavé obrázky mise DAWN, která přináší novinky od Cerery. Aktuálně máme k dispozici výškovou mapu terénu. Na posledním vydaném snímku je vidět zajímavý čerstvý kráter.

Výročí

  • 5. října 1925 (90 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Byl to známý objevitel komet a planetek. Čtyři periodické komety nesou jeho jméno: 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Díky misi Stardust dokonce víme, jak vypadá jádro komety Wild 2, které na první pohled připomíná jakousi polovinu periodické komety 67P, kterou nyní snímá Rosetta.
  • 6. října 1735 (280 let) se narodil anglický matematik a konstruktér Jesse Ramsden. Pravděpodobně se vám vybaví jeden z typů okuláru, který navrhl a jmenuje se po něm. Jedná se o jednoduchou konstrukci ze dvou čoček vypouklými plochami proti sobě. Je však pouze trochu vylepšeným Huygensovým okulárem a jako takový by se už ve výbavě astroamatéra neměl vyskytovat. Kromě toho také stavěl dalekohledy.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Saturn
  • Výročí: Édouard Roche

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »