Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2013

42. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 16. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10.

Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Venuše, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude koncem týdne v úplňku. Ten připadá na 18. říjen a zároveň Měsíc projde polostínem Země. Jižní část úplňku proto nepatrně ztmavne.

Kometa ISON, Mars a Regulus 15.10.2013, data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Kometa ISON, Mars a Regulus 15.10.2013, data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,2 mag) je jedinou večer viditelnou planetou. Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až jihozápadě. V tomto týdnu míjí jasnou hvězdu ze souhvězdí Štíra – Antares.
Ráno je vysoko nad jihem Jupiter (−2,3 mag), který se nachází v Blížencích. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která právě prochází podél hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. 15. října vytvoří Regulus, Mars a kometa ISON pomyslnou úsečku s rudou planetou uprostřed.
Trojúkaz na Jupiteru ve většině případů zakryla oblačnost, ale možná se na Ostravsku našlo pár šťastlivců. Úkazy jupiterových měsíčků se v tomto týdnu příliš netrefují do brzkých ranních hodin. Snad jen v noci na pondělí 21. 10. tam máme přechod stínu Ió a zatmění Ganymédu. Velká červená skvrna (GRS) prochází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 15. 10. v 6:05, případně v neděli 20. 10. v 5:10 (oba časy SELČ).

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O víkendu jsme viděli na jeho povrchu dvě výrazné aktivní oblasti s poměrně velkou aktivitou. Zda způsobí alespoň jedna z nich pěknou erupci a případně polární záře, na to si musíme počkat a být v pozoru. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Ráno můžeme vidět tři komety. Podrobněji to rozebírá Petr Horálek v samostatném článku.

Přelety ISS pokračují na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 7. října přišla zpráva o úmrtí 4. amerického astronauta Scotta Carpentera. Byl to člen skupiny prvních sedmi astronautů a letěl v lodi Mercury (Aurora-7) jako druhý Američan kolem Země.
     
  • Společnost SpaceX provedla další úspěšný test rakety Grasshopper. Výsledkem těchto testů má být postupně to, že první stupeň rakety Falcon 9 se má být schopen motorickým manévrem vrátit na zem a být znovu použitelný.
     
  • Sonda Juno se na své cestě k Jupiteru protáhla kolem Země, čímž získala větší rychlost k dosažení této planety. Během manévru byly v plánu testy přístrojů, ale při nejtěsnějším přiblížení, mimo dosah sledovacích stanic, došlo k přechodu sondy do nouzového režimu. Sonda samotná je v pořádku, pouze došlo k nějaké neočekávané chybě, která je nyní předmětem zkoumání.
     

Výročí:

  • 15. října 2003 (10 let) odstartovala kosmická loď Shenzhou 5. Na palubě byl první čínský kosmonaut Yang Liwei.
     
  • 19. října 2008 (5 let) odstartovala sonda IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Jejím úkolem je vystopovat hranici heliosféry pomocí studia částic, které odtud přilétají.
     

Výhled na příští týden:

  • Orionidy
  • Výročí: Deep Space 1
  • končí letní čas

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »