Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2013

42. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 16. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10.

Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Venuše, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Pokračují večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude koncem týdne v úplňku. Ten připadá na 18. říjen a zároveň Měsíc projde polostínem Země. Jižní část úplňku proto nepatrně ztmavne.

Kometa ISON, Mars a Regulus 15.10.2013, data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Kometa ISON, Mars a Regulus 15.10.2013, data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,2 mag) je jedinou večer viditelnou planetou. Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až jihozápadě. V tomto týdnu míjí jasnou hvězdu ze souhvězdí Štíra – Antares.
Ráno je vysoko nad jihem Jupiter (−2,3 mag), který se nachází v Blížencích. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která právě prochází podél hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. 15. října vytvoří Regulus, Mars a kometa ISON pomyslnou úsečku s rudou planetou uprostřed.
Trojúkaz na Jupiteru ve většině případů zakryla oblačnost, ale možná se na Ostravsku našlo pár šťastlivců. Úkazy jupiterových měsíčků se v tomto týdnu příliš netrefují do brzkých ranních hodin. Snad jen v noci na pondělí 21. 10. tam máme přechod stínu Ió a zatmění Ganymédu. Velká červená skvrna (GRS) prochází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 15. 10. v 6:05, případně v neděli 20. 10. v 5:10 (oba časy SELČ).

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O víkendu jsme viděli na jeho povrchu dvě výrazné aktivní oblasti s poměrně velkou aktivitou. Zda způsobí alespoň jedna z nich pěknou erupci a případně polární záře, na to si musíme počkat a být v pozoru. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Ráno můžeme vidět tři komety. Podrobněji to rozebírá Petr Horálek v samostatném článku.

Přelety ISS pokračují na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 7. října přišla zpráva o úmrtí 4. amerického astronauta Scotta Carpentera. Byl to člen skupiny prvních sedmi astronautů a letěl v lodi Mercury (Aurora-7) jako druhý Američan kolem Země.
     
  • Společnost SpaceX provedla další úspěšný test rakety Grasshopper. Výsledkem těchto testů má být postupně to, že první stupeň rakety Falcon 9 se má být schopen motorickým manévrem vrátit na zem a být znovu použitelný.
     
  • Sonda Juno se na své cestě k Jupiteru protáhla kolem Země, čímž získala větší rychlost k dosažení této planety. Během manévru byly v plánu testy přístrojů, ale při nejtěsnějším přiblížení, mimo dosah sledovacích stanic, došlo k přechodu sondy do nouzového režimu. Sonda samotná je v pořádku, pouze došlo k nějaké neočekávané chybě, která je nyní předmětem zkoumání.
     

Výročí:

  • 15. října 2003 (10 let) odstartovala kosmická loď Shenzhou 5. Na palubě byl první čínský kosmonaut Yang Liwei.
     
  • 19. října 2008 (5 let) odstartovala sonda IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Jejím úkolem je vystopovat hranici heliosféry pomocí studia částic, které odtud přilétají.
     

Výhled na příští týden:

  • Orionidy
  • Výročí: Deep Space 1
  • končí letní čas

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »