Barvy komety ISON. Autor: Adam Block. Říjnová obloha je tak trochu ve znamení pochmurného počasí a mála jasných nocí. Významnějšího úkazu se dočkáme až za týden, kdy Měsíc projde zemským polostínem a vykouzlí tak na pár desítek minut zjev mírně potemnělého úplňku. Mimo poslední zatmění Měsíce do roku 2015 se říjen ničím význačným nenabízí. Ovšem ve světě komet tu je pár slabých duchů, kteří si svou „povinnost“ plní, a dokonce se odehrála jedna nedávná show, kterou ovšem už svět vnímal jen jako rutinu. Takže jaképak komety jsou na předních stránkách kometárních žurnálů?
Kometa ISON a Mars. Autor: David Marshall.Kometa C/2012 S1 ISON se pomalu ale jistě blíží. Už 1. října poměrně těsně proletěla kolem planety Mars, což se projevilo i na jejím snadnějším vyhledání na ranní obloze v souhvězdí Lva. Kometu je již možné pozorovat většími hvězdářskými dalekohledy a jako odměna pro trpělivé nespavce může být poměrně výrazný dlouhý kapkovitý ohon. Na fotografiích navíc vyniká typická zelenavá barva komy u hlavy komety způsobená září kyanové (resp. kyanogenové) a uhlíkaté atmosféry. Hvězdáři si kometu chválí, protože na svůj neblahý osud – potká-li ji – se chová pomerně spořádaně dle předpokladů. A celý svět se tak pořád může sápat po naději z možného opravdu výrazného kometárního divadla. Vše ovšem rozhodne průlet komety přísluním 28. listopadu, tedy za měsíc a půl. Přežije kometa těsný průlet kolem Slunce? Bude se chovat obdobně jako vlasatice Lovejoy? A spatříme její ohon zpoza obzoru jako kouř z komína vysoko v horách v době průletu přísluním? Tyto představy jsou zatím vskutku snové a otázky zodpoví čas. Kometu můžete zkoušet vyhlížet už od počátku listopadu malými dalekohledy na ranní obloze v souhvězdí Panny. Další a vskutku zevrubné informace naleznete na ison.kommet.cz.
Enckeova kometa. Autor: Mike Broussard.Malým zázrakem by se dala nazvat Enckeova kometa. Vrací se ke Slunci každé přibližně tři roky, ale ne vždy jsou podmínky jejího návratu příznivé. Ten současný patří mezi ty průměrné. Kometa se nyní nachází na ranní obloze v Malém lvu a poměrně prudce se blíží ke Slunci. Přísluním projde 21. listopadu a od počátku prosince se bude pohybovat na večerní obloze velmi nízko nad obzorem. Spatřit ji lze lépe nyní před přísluním, ovšem dokáží to jen zkušení pozorovatelé, neboť Enckeova kometa je známá svou silnou difúzitou a relativně velkou úhlovou plochou. Ovšem i když její spatření není nikterak dechberoucí, je Enckeova kometa milým unikátem. Jednak pro nejmenší známou periodu oběhu komety kolem Slunce a za druhé pro pravidelné dopování listopadového meteorického roje Tauridy. Ten nebývá zpravidla nijak aktivní, ale v době jeho maxima – okolo 12. listopadu – mohou lidé náhodně očekávat opravdu jasné meteory, neboli bolidy. Takže mějte své fotoaparáty za měsíc připravené…
Nedávný pád úlomku Kreutzovy komety na Slunce už nikoho moc nepřekvapil (připomeňme, že kometa se nad Sluncem vypařila 10. října krátce před půlnocí našeho času). Družice SOHO jich v minulosti přes své korónografy zachytila už tolik, že je to jak ohraná deska. Přesto jsou ale právě tyto pády kometárních jader fyzikálně velmi zajímavé a vědci se v nich vášnivě nimrají. Dodneška se totiž pořádně nedohodli, jestli vypaření kometárního jádra nad Sluncem nevede alespoň zprostředkovaně k nějakým pozorovaným jevům nad slunečním povrchem, resp. ve sluneční koróně. Jinak četnost pádů Kreutzových komet na Slunce je vždy vysoká na jaře a na podzim, kdy se do zorného pole družice SOHO rovina dráhy těchto komet promítá kolmo a komety se tak daří objevit ještě pár hodin či dní před zánikem jádra. Čili není vyloučené, že ještě nějaký internetový přenos kometární smrti v následujících týdnech uvidíme. Animaci zániku nedávné komety si můžete prohlédnout na Spaceweather.com.
Kometa C/2013 R1 Lovejoy. Autor: Mike Broussard.Příjemným překvapením se stal poměrně nedávný objev komety C/2013 R1 (Lovejoy). Australský astronom Terry Lovejoy tak objevil svou čtvrtou kometu a ani tato nebude úplně bez povšimnutí. Oproti vlasatici z roku 2010 se sice bude tvářit jako nevýrazné nic, ale pro amatérské astronomy vybavené malými dalekohledy nebude její vyhledání žádným oříškem. Kometa se nyní pomalu pohybuje v souhvězdí Jednorožce a Malého psa, ovšem dosti rychle se její pohyb nad obzorem zrychlí a na přelomu listopadu a prosince ji najdeme ve večerních i ranních hodinách v souhvězdí Pastýře. V té době bude rovněž nejjasnější a mohla by i prolomit hranici viditelnosti pouhýma očima. Malým dalekohledem ji však najdeme prakticky jistě, pokud nám nebude nad obzorem rušit moc světla. Přísluním kometa projde před vánoci 22. prosince, ovšem od Země se již bude vzdalovat.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
