Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2013

43. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10.

Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Pokračují večerní přelety ISS. Končí letní čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je vidět spíše v druhé polovině noci. Poslední čtvrť nastává o víkendu (26. října před půlnocí).

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na jihozápadě.
Po setmění můžeme vyhledat také planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři).
Ráno je vysoko nad jihem Jupiter (−2,3 mag), který se nachází v Blížencích. Nad jihovýchodem je planeta Mars (+1,5 mag), která prochází souhvězdím Lva.
Zajímavé úkazy měsíčků Jupiteru se nám spíše vyhnou, Velká červená skvrna (GRS) prochází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 22. 10. v 6:50 SELČ, v pátek 25. 10. ve 4:20 SELČ a v neděli 27. 10. v 5:00 SEČ.

Slunce bylo i v minulém týdnu aktivnější. Nejzajímavější oblasti však pomalu zapadají, takže uvidíme, jak se tato situace změní. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Tento týden má maximum meteorický roj Orionid, ale letos jej silně ruší svit Měsíce. Pokud se na ně chystáte, zřejmě nejlepší bude noc na úterý, kdy před svítáním je Orion vysoko na obloze. Ty nejjasnější budou vidět určitě.

Přelety ISS pokračují na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zatímco Opportunity se na jedné polokouli Marsu pomalu chystá na zimu a objíždí kopec, který se stane jejím zimovištěm, Curiosity pokračuje v jízdě ke svému vzdálenému cíli. Pěkné porovnání zanesení roveru prachem a poškození kol od kamenů přinesl internetový portál New York Times. Ačkoli některé promáčknutí nebo dírky v kolech vypadají děsivě, na funkci to prý nemá žádný vliv a bylo to očekáváno.
     
  • Podle NASA je JUNO letící k Jupiteru opět v nouzovém režimu, ale jinak je v pořádku. Připomeňme, že poprvé tato situace nastala při blízkém průletu kolem Země v minulém týdnu. Poté měla být sonda postupně převedena do normálního režimu. Nicméně od neděle je tomu jinak. Inženýři se domnívají, že v této fázi letu není nutné spěchat a tak by „probouzení“ mělo trvat přibližně týden.
     
  • Společnost ULA (United Launch Alliance) odložila start rakety Delta 4 se satelitem GPS. Inženýři zkoumají, zda potřebuje motor druhého stupně rakety nějaké úpravy, protože loni v říjnu vykázal únik paliva a tím i nižší tah.
     

Výročí:

  • 24. října 1978 (35 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.
     
  • 24. října 1998 (15 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.
     

V noci na neděli končí letní čas, ve tři hodiny si posuneme hodiny zpět na druhou hodinu ranní a bude opět platit běžný středoevropský čas (SEČ).

Výhled na příští týden:

  • ranní komety a Měsíc
  • Venuše v elongaci
  • hybridní zatmění Slunce
  • Výročí: Mariner 10

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »