Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2013

43. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10.

Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Pokračují večerní přelety ISS. Končí letní čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je vidět spíše v druhé polovině noci. Poslední čtvrť nastává o víkendu (26. října před půlnocí).

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na jihozápadě.
Po setmění můžeme vyhledat také planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři).
Ráno je vysoko nad jihem Jupiter (−2,3 mag), který se nachází v Blížencích. Nad jihovýchodem je planeta Mars (+1,5 mag), která prochází souhvězdím Lva.
Zajímavé úkazy měsíčků Jupiteru se nám spíše vyhnou, Velká červená skvrna (GRS) prochází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 22. 10. v 6:50 SELČ, v pátek 25. 10. ve 4:20 SELČ a v neděli 27. 10. v 5:00 SEČ.

Slunce bylo i v minulém týdnu aktivnější. Nejzajímavější oblasti však pomalu zapadají, takže uvidíme, jak se tato situace změní. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Tento týden má maximum meteorický roj Orionid, ale letos jej silně ruší svit Měsíce. Pokud se na ně chystáte, zřejmě nejlepší bude noc na úterý, kdy před svítáním je Orion vysoko na obloze. Ty nejjasnější budou vidět určitě.

Přelety ISS pokračují na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zatímco Opportunity se na jedné polokouli Marsu pomalu chystá na zimu a objíždí kopec, který se stane jejím zimovištěm, Curiosity pokračuje v jízdě ke svému vzdálenému cíli. Pěkné porovnání zanesení roveru prachem a poškození kol od kamenů přinesl internetový portál New York Times. Ačkoli některé promáčknutí nebo dírky v kolech vypadají děsivě, na funkci to prý nemá žádný vliv a bylo to očekáváno.
     
  • Podle NASA je JUNO letící k Jupiteru opět v nouzovém režimu, ale jinak je v pořádku. Připomeňme, že poprvé tato situace nastala při blízkém průletu kolem Země v minulém týdnu. Poté měla být sonda postupně převedena do normálního režimu. Nicméně od neděle je tomu jinak. Inženýři se domnívají, že v této fázi letu není nutné spěchat a tak by „probouzení“ mělo trvat přibližně týden.
     
  • Společnost ULA (United Launch Alliance) odložila start rakety Delta 4 se satelitem GPS. Inženýři zkoumají, zda potřebuje motor druhého stupně rakety nějaké úpravy, protože loni v říjnu vykázal únik paliva a tím i nižší tah.
     

Výročí:

  • 24. října 1978 (35 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.
     
  • 24. října 1998 (15 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.
     

V noci na neděli končí letní čas, ve tři hodiny si posuneme hodiny zpět na druhou hodinu ranní a bude opět platit běžný středoevropský čas (SEČ).

Výhled na příští týden:

  • ranní komety a Měsíc
  • Venuše v elongaci
  • hybridní zatmění Slunce
  • Výročí: Mariner 10

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »