Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2015

43. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. října 2015 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 10. do 25. 10. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti a blíží se k úplňku. Zatímco Saturn na večerní obloze se s námi definitivně loučí, ráno se hezky setkávají Venuše, Jupiter a Mars. Tento týden je navíc vidět i Merkur. Aktivita Slunce je střední.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 20. října. Krásně tak vyniknou povrchové útvary kolem rozhraní světla a tmy.

Planety:
Krásné setkání planet nabízí ranní obloha. Venuše (–4,4 mag) je nejjasnější. Nedaleko je taky Jupiter (–1,8 mag) a poblíž obou jasných planet je i slabší Mars (1,7 mag). Mnohem níže k obzoru je stále ještě viditelný také Merkur s jasností až -1 mag, takže za průzračné oblohy bude snadno viditelný i pouhým okem.
Ještě v pondělí, 19. října, ráno bude blízko sebe dvojice Jupiter a Mars, ale následně se začnou přibližovat Jupiter s Venuší. Nejblíže je uvidíme v neděli 25. října ráno, kdy je bude dělit něco málo přes jeden stupeň na obloze. Vejdou se tedy v malém zvětšení do jednoho zorného pole dalekohledu.
Saturn (0,6 mag) už přestal být viditelný a tak se s ním touto zmínkou loučíme a počkáme, až projde konjunkcí se Sluncem a vynoří se na ranní obloze někdy v prosinci.

Aktivita Slunce je střední a závidí na počtu a velikosti viditelných skvrn. Ke středu disku se natáčí nejzajímavější oblast s největšími skvrnkami. Pokud začnou přibývat, nebo se nějaká zvětší, lze očekávat i zvýšenou erupční aktivitu. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 14. října prolétla Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus a pořídila velmi působivé záběry jeho povrchu. Podle posledních informací má tento měsíc podpovrchový oceán a to se projevuje výraznými výtrysky vodních par z oblasti jeho jižního pólu. Tudy prosviští sonda 28. října jen 48 km nad povrchem. Poslední průlet kolem Endeladu je v plánu v prosinci a tím se přiblíží i konec mise Cassini.
  • Zajímavý videoseriál odstartoval na Streamu a má ho na svědomí Ondřej Šamárek a Dušan Majer z Kosmonautixu. Cílem je ukázat pomocí krátkých videí zajímavé kritické okamžiky kosmonautiky. Videa vychází ze stejnojmenné knihy, která nedávno vyšla.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »