44. vesmírný týden 2011
Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter krátce po opozici je viditelný celou noc. Dvojpřechod měsíců bude 31. října večer. Aktivita Slunce je přechodně nižší. Mars je viditelný ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc: první čtvrť nastává ve středu 2. listopadu. Večer tedy můžeme prohlížet zajímavé útvary poblíž hranice světla a tmy - terminátoru.
Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem již před půlnocí. Z úkazů měsíců zdůrazněme pondělní večer, kdy nastává dvojpřechod měsíců Ió a Ganymédu. Od 18:46 do 19:21 bude možné na kotouči Jupiteru spatřit současně dva měsíce a dva stíny. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. 11. | 2:00 | 31. 10. | Ió přechod měsíc 17:13-19:21, stín 17:16-19:26 | |
| 1. 11. | 21:52 | 31. 10. | Ganyméd přechod měsíc 18:45-20:09, stín 18:46-20:43 | |
| 3. 11. | 3:38 | 3. 11. | Európa zákryt zač. 2:00, zatmění konec 4:42 | |
| 3. 11. | 23:30 | 4. 11. | Európa přechod měsíc 21:00-23:22, stín 21:20-23:47 | |
| 4. 11. | 19:21 | 5. 11. | Ió zákryt zač. 3:23 | |
| 6. 11. | 1:08 | 6. 11. | Ió přechod měsíc 0:31-2:39, stín 0:43-2:53 | |
| 6. 11. | 20:59 | 6. 11. | Európa zatmění konec 18:01 | |
| 6. 11. | Ió zákryt zač. 21:49, zatmění konec 0:12 | |||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Mars (1,1 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko nad jihovýchodem. Pomalu se přibližuje k nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Na malinkatém kotoučku (6") můžete zkoušet zahlédnout alespoň polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.
Aktivita Slunce kolísá velmi rychle. Pokud se zde zmíníme, že je vysoká, vzápětí poklesla a nyní je nízká, ale stačí, aby se k nám natočila nová aktivní oblast a vše může být jinak. Každopádně minulý týden přinesl přeci jenom jednu pěknou polární záři, kterou dobře zdokumentovali v USA, ale také Jan Čamek na Islandu.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.
Tauridy nejsou zdaleka jediné meteory, které můžete v těchto nocích spatřit. S ohledem na fázi Měsíce a výšku radiantu významnějších rojů, jakož i povahu výskytu sporadických meteorů (které jsou více vidět nad ránem, kdy jim letíme se Zemí vstříc), vyplatí se sledovat meteory v druhé polovině noci. Tauridy poznáte podle jejich malé rychlosti. Občas proletí opravdu jasný meteor, nebo bolid. Rychlejší meteor může vyletět zdánlivě z oblasti mezi vrškem Oriona, Blíženci a Malým psem. Potom se možná jedná o jeden z dalších meteorů rojů, jako jsou slábnoucí Orionidy, Canis Minoridy nebo úplně obyčejné meteory sporadické, letící náhodou nám v cestě. Ať už se zaměříte na Tauridy, nebo jiné meteory, počítejte s frekvencemi kolem 2 - 3 meteorů za hodinu. Zato sporadických můžete vidět nad ránem třeba i deset za hodinu. Pokud bude jasno...
Večerní přelety ISS tento týden pomalu končí. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Kosmonautika:
- 30. října úspěšně odstartoval Sojuz-U s lodí Progress M-13M. Úspěšný start ověřil, že raketa funguje jak má, což umožní start další posádky k ISS, který je plánován 14. listopadu. Video ze startu.
- Obrazem se můžeme vrátit také ke startu rakety Delta 2 s družicí NPP určenou ke studiu počasí a klimatu polárních oblastí.
- Čína plánuje start rakety Dlouhý pochod s nepilotovanou lodí ke své orbitální stanici Tiangong-1. Loď Shenzhou-8 by měla z kosmodromu Jiuquan odstartovat 31. října.
Výročí
- 31. října 1936 (75 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů ( JPL).
- 4. listopadu 1981 (30 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
- 5. listopadu 1906 (105 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési "špinavé sněhové koule". To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít - jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice, než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
