Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2013

45. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 11. do 10. 11.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Kosmická stanice bude mít nový přírůstek, přiletí Sojuz TMA-11M.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude vidět večer jako zvětšující se srpek. První čtvrť nastane v neděli 10. listopadu. V Africe nastalo krátké úplné zatmění Slunce. Uspěla česká expedice?

Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět už opravdu dobře, pokud je večer jasno. Září jako výrazná hvězda – Večernice – nevysoko nad jihozápadem.
Po setmění můžeme také vyhledat planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři). Na obě je nezbytné vzít do ruky dalekohled.
Jupiter (−2,4 mag), který se nachází v Blížencích, vychází už před půlnocí a nejlépe je stále vidět nad ránem. Mars (+1,4 mag) pokračuje ve své pouti pod výrazným obrazcem souhvězdí Lva.

V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
6.11. 3:15 6.11. Io přechod stínu 1:06–3:20
Io přechod měsíc 2:17–4:32
Europa přechod stínu 2:29–5:09
Europa přechod měsíc 4:55–7:37
Callisto zatmění zač. 6:14
6.11. 23:05    
8.11. 4:50 8.11. Ganymed přechod stínu 0:24–3:26
Ganymed přechod měsíc zač. 5:04
9.11. 0:40    
10.11. 6:30    
Časy jsou v SEČ.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Erupce nastávají na polokouli Zemi přivrácené a dokonce ještě silnější byla zaznamenána 2. listopadu na straně odvrácené, podle směru zřejmě z aktivní oblasti 11 875, která nedávno zapadla. Když už to vypadalo, že počet skvrn se zmenšuje, objevila se v sobotu na východním okraji Slunce další významná oblast s velkými skvrnami. Mohlo by jít o návrat aktivní oblasti AR 11 861, která se před polovinou října zatím příliš silnými erupcemi neprojevila. Aktivitu Slunce můžete sledovat na webu Solarham.net nebo Spaceweather.com. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Komety: Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. V první řadě je to pochopitelně zjasňující kometa C/2012 S1 (ISON), ale je třeba upozornit, že ještě hezčí kometou je nyní dlouhoperiodická C/2013 R1 (Lovejoy). ISON se pohybuje mezi Lvem a Pannou a na tmavé obloze by měla být k vidění i malým binokulárem. Začátkem listopadu pomyslně protla dráhu Země, to znamená, že už je blíže Slunci, než obíhá naše planeta. To v ní zřejmě vzbudí ještě vyšší aktivitu.
Kometa Lovejoy je ráno vysoko na obloze v souhvězdí Raka. Z dalších komet připomeňme krátkoperiodickou 2P/Encke, která vypadá jako rozplizlý flek a je také celkem snadno viditelná v souhvězdí Panny. Zajímavým objektem byla také kometa C/2012 X1 (LINEAR), která prošla výrazným zjasněním, ale nyní je z ní už velký, poměrně obtížně viditelný, medúzovitý flek.

Meteory: Tento týden mají nejvyšší aktivitu částice Enckeovy komety, tedy severní a jižní Tauridy. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů.

Kosmonautika:

  • Tento týden by měla odstartovat indická sonda k Marsu nazvaná Mangalyaan. Raketa ji vynese nejprve jen na oběžnou dráhu kolem Země, z níž by měla startovat k Marsu koncem listopadu. Start je plánován na 5. listopad.
     
  • K vesmírné stanici ISS by se měla 7. listopadu vydat kosmická loď Sojuz TMA-11M. Na palubě bude tříčlenná posádka ve složení Michail Ťurin (RUS), Richard Mastracchio (USA) a Kóiči Wakata (JPN).
     

Výročí:

  • 8. listopadu 1968 (45 let) odstartovala americká kosmická sonda Pioneer 9. Společně s předchozími Pioneery 5 až 8 studovala kosmické prostředí a magnetická pole ve sluneční soustavě.
     
  • 10. listopadu 1968 (45 let) odstartovala sovětská bezpilotní loď k Měsíci Zond 6. Zvenku poněkud připomínala zkrácenou loď Sojuz a měla testovat možnosti letu člověka k Měsíci. Během letu snímkovala Měsíc a po jeho obletu se vrátila na Zemi. Přistání neproběhlo zcela podle plánu a živí tvorové na palubě (želvy) zahynuly.
     

Výhled na příští týden:

  • Zjasňující komety ISON a Lovejoy
  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: William Herschel
  • Výročí: HEAO-2 (Einstein)
  • Výročí: Buran

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »