Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2013

45. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 11. do 10. 11.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Kosmická stanice bude mít nový přírůstek, přiletí Sojuz TMA-11M.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude vidět večer jako zvětšující se srpek. První čtvrť nastane v neděli 10. listopadu. V Africe nastalo krátké úplné zatmění Slunce. Uspěla česká expedice?

Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět už opravdu dobře, pokud je večer jasno. Září jako výrazná hvězda – Večernice – nevysoko nad jihozápadem.
Po setmění můžeme také vyhledat planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři). Na obě je nezbytné vzít do ruky dalekohled.
Jupiter (−2,4 mag), který se nachází v Blížencích, vychází už před půlnocí a nejlépe je stále vidět nad ránem. Mars (+1,4 mag) pokračuje ve své pouti pod výrazným obrazcem souhvězdí Lva.

V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
6.11. 3:15 6.11. Io přechod stínu 1:06–3:20
Io přechod měsíc 2:17–4:32
Europa přechod stínu 2:29–5:09
Europa přechod měsíc 4:55–7:37
Callisto zatmění zač. 6:14
6.11. 23:05    
8.11. 4:50 8.11. Ganymed přechod stínu 0:24–3:26
Ganymed přechod měsíc zač. 5:04
9.11. 0:40    
10.11. 6:30    
Časy jsou v SEČ.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Erupce nastávají na polokouli Zemi přivrácené a dokonce ještě silnější byla zaznamenána 2. listopadu na straně odvrácené, podle směru zřejmě z aktivní oblasti 11 875, která nedávno zapadla. Když už to vypadalo, že počet skvrn se zmenšuje, objevila se v sobotu na východním okraji Slunce další významná oblast s velkými skvrnami. Mohlo by jít o návrat aktivní oblasti AR 11 861, která se před polovinou října zatím příliš silnými erupcemi neprojevila. Aktivitu Slunce můžete sledovat na webu Solarham.net nebo Spaceweather.com. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Komety: Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. V první řadě je to pochopitelně zjasňující kometa C/2012 S1 (ISON), ale je třeba upozornit, že ještě hezčí kometou je nyní dlouhoperiodická C/2013 R1 (Lovejoy). ISON se pohybuje mezi Lvem a Pannou a na tmavé obloze by měla být k vidění i malým binokulárem. Začátkem listopadu pomyslně protla dráhu Země, to znamená, že už je blíže Slunci, než obíhá naše planeta. To v ní zřejmě vzbudí ještě vyšší aktivitu.
Kometa Lovejoy je ráno vysoko na obloze v souhvězdí Raka. Z dalších komet připomeňme krátkoperiodickou 2P/Encke, která vypadá jako rozplizlý flek a je také celkem snadno viditelná v souhvězdí Panny. Zajímavým objektem byla také kometa C/2012 X1 (LINEAR), která prošla výrazným zjasněním, ale nyní je z ní už velký, poměrně obtížně viditelný, medúzovitý flek.

Meteory: Tento týden mají nejvyšší aktivitu částice Enckeovy komety, tedy severní a jižní Tauridy. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů.

Kosmonautika:

  • Tento týden by měla odstartovat indická sonda k Marsu nazvaná Mangalyaan. Raketa ji vynese nejprve jen na oběžnou dráhu kolem Země, z níž by měla startovat k Marsu koncem listopadu. Start je plánován na 5. listopad.
     
  • K vesmírné stanici ISS by se měla 7. listopadu vydat kosmická loď Sojuz TMA-11M. Na palubě bude tříčlenná posádka ve složení Michail Ťurin (RUS), Richard Mastracchio (USA) a Kóiči Wakata (JPN).
     

Výročí:

  • 8. listopadu 1968 (45 let) odstartovala americká kosmická sonda Pioneer 9. Společně s předchozími Pioneery 5 až 8 studovala kosmické prostředí a magnetická pole ve sluneční soustavě.
     
  • 10. listopadu 1968 (45 let) odstartovala sovětská bezpilotní loď k Měsíci Zond 6. Zvenku poněkud připomínala zkrácenou loď Sojuz a měla testovat možnosti letu člověka k Měsíci. Během letu snímkovala Měsíc a po jeho obletu se vrátila na Zemi. Přistání neproběhlo zcela podle plánu a živí tvorové na palubě (želvy) zahynuly.
     

Výhled na příští týden:

  • Zjasňující komety ISON a Lovejoy
  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: William Herschel
  • Výročí: HEAO-2 (Einstein)
  • Výročí: Buran

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »