Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 6. listopadu 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 9. 11. v 6:55 SEČ. 5. 11. prochází Měsíc ve fázi srpku extrémně nízko nad jihozápadním obzorem kolem Venuše. 7. 11. kolem 18:50 SEČ dojde k zákrytu hvězdy 4,8 mag (60 Sgr) ze souhvězdí Střelce za neosvětlenou částí dorůstajícího Měsíce. 10. 11. je Měsíc poblíž Saturnu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 20 hodin SEČ a 4. 11. škrtá stín jeho měsíce Titanu jižní pól planety. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i poměrně rychle zjasňující Mars (0 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Po delší době nastaly silné erupce, které nebyly doprovázeny výrony plazmatu z koróny a tím pádem nemohly nastat jasné polární záře. Zajímavé je, že geomagnetické pole bylo i tak narušené, a i při Kp indexu 4 se dalo na snímcích webkamer vidět polární záře i ze střední Evropy, což je krajně neobvyklý jev. Sledujme tedy aktivitu Slunce i nadále, například na Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale z tmavých míst je velmi hezká i triedrem. Je opravdu zvláštní vidět stále kometu s až několikastupňovým ohonem podle dalekohledu a podmínek. Tento týden ji postupně smaže z oblohy svit dorůstajícího Měsíce. Takže kdo neviděl, má pár posledních dnů.

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Autor: Ján Gajdoš
C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas
Autor: Ján Gajdoš

Pokud protne oblohu poměrně pomalý jasný meteor a bude se vám zdát, že jakoby vyletěl od východu ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o částici z Enckeho komety, meteorického roje Taurid. Často však proletí oblohou náhodný meteoroid, který s pravidelnými roji nesouvisí.

Kosmonautika a sondy

Čínská loď Šen-čou 18 přistála v neděli s trojicí kosmonautů, kteří strávili na stanici Tiangong 191 dní. To je i rekordně dlouhý pobyt Číňanů na oběžné dráze.

Určitě se vám nyní stále častěji daří zahlédnout vláčky teček na noční obloze. Je to dáno neutuchající kadencí startů raket Falcon 9 s družicemi Starlink. V jedné várce je většinou 23 poměrně dost velkých družic. Technologicky jsou vyspělejší a umožňují i připojení mobilního telefonu, ovšem za cenu větší velikosti, a tedy opět i velké jasnosti. Všimnout si lze modré barvy družic a někdy jsou jasné až jako nejjasnější hvězdy na obloze, jako je nyní večer vysoko zářící Vega v souhvězdí Lyry.

Výročí

8. listopadu 1854 (170 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.

8. listopadu 1969 (55 let) odstartovala první německá vědecká družice Azur. Studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře.

9. listopadu 1934 (90 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž Plejád, Uranu a Jupiteru
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: přistání Philae na kometě
  • Výročí: Apollo 12
  • Výročí: Intasat, 1. španělská družice

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Carl Sagan, Azur, Janne Rydberg, Vesmírný týden


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »