Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 6. listopadu 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 9. 11. v 6:55 SEČ. 5. 11. prochází Měsíc ve fázi srpku extrémně nízko nad jihozápadním obzorem kolem Venuše. 7. 11. kolem 18:50 SEČ dojde k zákrytu hvězdy 4,8 mag (60 Sgr) ze souhvězdí Střelce za neosvětlenou částí dorůstajícího Měsíce. 10. 11. je Měsíc poblíž Saturnu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 20 hodin SEČ a 4. 11. škrtá stín jeho měsíce Titanu jižní pól planety. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i poměrně rychle zjasňující Mars (0 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Po delší době nastaly silné erupce, které nebyly doprovázeny výrony plazmatu z koróny a tím pádem nemohly nastat jasné polární záře. Zajímavé je, že geomagnetické pole bylo i tak narušené, a i při Kp indexu 4 se dalo na snímcích webkamer vidět polární záře i ze střední Evropy, což je krajně neobvyklý jev. Sledujme tedy aktivitu Slunce i nadále, například na Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale z tmavých míst je velmi hezká i triedrem. Je opravdu zvláštní vidět stále kometu s až několikastupňovým ohonem podle dalekohledu a podmínek. Tento týden ji postupně smaže z oblohy svit dorůstajícího Měsíce. Takže kdo neviděl, má pár posledních dnů.

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Autor: Ján Gajdoš
C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas
Autor: Ján Gajdoš

Pokud protne oblohu poměrně pomalý jasný meteor a bude se vám zdát, že jakoby vyletěl od východu ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o částici z Enckeho komety, meteorického roje Taurid. Často však proletí oblohou náhodný meteoroid, který s pravidelnými roji nesouvisí.

Kosmonautika a sondy

Čínská loď Šen-čou 18 přistála v neděli s trojicí kosmonautů, kteří strávili na stanici Tiangong 191 dní. To je i rekordně dlouhý pobyt Číňanů na oběžné dráze.

Určitě se vám nyní stále častěji daří zahlédnout vláčky teček na noční obloze. Je to dáno neutuchající kadencí startů raket Falcon 9 s družicemi Starlink. V jedné várce je většinou 23 poměrně dost velkých družic. Technologicky jsou vyspělejší a umožňují i připojení mobilního telefonu, ovšem za cenu větší velikosti, a tedy opět i velké jasnosti. Všimnout si lze modré barvy družic a někdy jsou jasné až jako nejjasnější hvězdy na obloze, jako je nyní večer vysoko zářící Vega v souhvězdí Lyry.

Výročí

8. listopadu 1854 (170 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.

8. listopadu 1969 (55 let) odstartovala první německá vědecká družice Azur. Studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře.

9. listopadu 1934 (90 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž Plejád, Uranu a Jupiteru
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: přistání Philae na kometě
  • Výročí: Apollo 12
  • Výročí: Intasat, 1. španělská družice

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Carl Sagan, Azur, Janne Rydberg, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »