Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 6. listopadu 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 9. 11. v 6:55 SEČ. 5. 11. prochází Měsíc ve fázi srpku extrémně nízko nad jihozápadním obzorem kolem Venuše. 7. 11. kolem 18:50 SEČ dojde k zákrytu hvězdy 4,8 mag (60 Sgr) ze souhvězdí Střelce za neosvětlenou částí dorůstajícího Měsíce. 10. 11. je Měsíc poblíž Saturnu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 20 hodin SEČ a 4. 11. škrtá stín jeho měsíce Titanu jižní pól planety. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i poměrně rychle zjasňující Mars (0 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Po delší době nastaly silné erupce, které nebyly doprovázeny výrony plazmatu z koróny a tím pádem nemohly nastat jasné polární záře. Zajímavé je, že geomagnetické pole bylo i tak narušené, a i při Kp indexu 4 se dalo na snímcích webkamer vidět polární záře i ze střední Evropy, což je krajně neobvyklý jev. Sledujme tedy aktivitu Slunce i nadále, například na Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale z tmavých míst je velmi hezká i triedrem. Je opravdu zvláštní vidět stále kometu s až několikastupňovým ohonem podle dalekohledu a podmínek. Tento týden ji postupně smaže z oblohy svit dorůstajícího Měsíce. Takže kdo neviděl, má pár posledních dnů.

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Autor: Ján Gajdoš
C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas
Autor: Ján Gajdoš

Pokud protne oblohu poměrně pomalý jasný meteor a bude se vám zdát, že jakoby vyletěl od východu ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o částici z Enckeho komety, meteorického roje Taurid. Často však proletí oblohou náhodný meteoroid, který s pravidelnými roji nesouvisí.

Kosmonautika a sondy

Čínská loď Šen-čou 18 přistála v neděli s trojicí kosmonautů, kteří strávili na stanici Tiangong 191 dní. To je i rekordně dlouhý pobyt Číňanů na oběžné dráze.

Určitě se vám nyní stále častěji daří zahlédnout vláčky teček na noční obloze. Je to dáno neutuchající kadencí startů raket Falcon 9 s družicemi Starlink. V jedné várce je většinou 23 poměrně dost velkých družic. Technologicky jsou vyspělejší a umožňují i připojení mobilního telefonu, ovšem za cenu větší velikosti, a tedy opět i velké jasnosti. Všimnout si lze modré barvy družic a někdy jsou jasné až jako nejjasnější hvězdy na obloze, jako je nyní večer vysoko zářící Vega v souhvězdí Lyry.

Výročí

8. listopadu 1854 (170 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.

8. listopadu 1969 (55 let) odstartovala první německá vědecká družice Azur. Studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře.

9. listopadu 1934 (90 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž Plejád, Uranu a Jupiteru
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: přistání Philae na kometě
  • Výročí: Apollo 12
  • Výročí: Intasat, 1. španělská družice

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Carl Sagan, Azur, Janne Rydberg, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »