45. vesmírný týden 2025
                            
                            Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve středu 5. listopadu ve 14:19 SELČ. Pokud se vyjasní, noci budou světlé. 6. listopadu bychom při pohledu k východnímu obzoru našli Měsíc v těsné blízkosti hvězdokupy Plejády. 
Planety
Merkur (kolem –0,1 mag) je úhlově poměrně daleko od Slunce (po největší východní elongaci), ale na naší večerní obloze je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno vidět, ale znamená to hledat tuto velmi jasnou Jitřenku velmi nízko nad východem za svítání kolem 6. hodiny SEČ. 
Mars (1,5 mag) je večer nepozorovatelný a úhlově se přibližuje Slunci. 
Jupiter (–2,4 mag) je výše až po půlnoci a nejlépe je vidět nad ránem. 
Saturn (0,9 mag) má velmi dobré podmínky večerní viditelnosti. Již před 21. hodinou vrcholí asi 35° nad jihem. Pohled na jeho velmi tenké prstence je neopakovatelným zážitkem. Úhel jejich sklonu k Zemi v listopadu klesne pod půl stupně.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami. K jeho nalezení použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, takže stačí popojet dalekohledem necelé čtyři stupně doleva a jedna z hvězdiček namodralé barvy by měl být on. K ověření polohy využijte mapu. 
Aktivita Slunce je nízká, ale pouze na straně přivrácené k Zemi. To se v týdnu změní, protože z odvrácené polokoule v uplynulém týdnu putovaly tři velké oblaky plazmatu po silných erupcích z dosud neviditelné aktivní oblasti, nebo dokonce více různých. Uvidíme až se Slunce pootočí. Jestli se něco bude dít si můžete číst anglicky na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.
Ve světě komet nyní není rozhodně nudné období. Světlo Měsíce spolu se zmenšující se výškou na večerní obloze sice ubírá na kráse kometě C/2025 A6 (Lemmon), ale stále je příjemné, že se s ní v týdnu můžeme alespoň rozloučit. Ideální by to mohlo být v sobotu nebo neděli, než vyjde Měsíc. Kometa bude sice maximálně v desetistupňové výšce, ale nadšence to jistě neodradí. V uplynulém týdnu byla kometa nejkrásnější. Byla slabě vidět pouhým okem a ohon měl v triedrech délku dva až tři stupně. Na fotografiích pak více než 20 stupňů. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz. 
Nejlépe viditelnou kometou na večerní obloze se od víkendu stane C/2025 R2 (SWAN). Jedná se o slabší objekt, mlhavou kouli bez ohonu, ale nachází se poměrně vysoko v souhvězdí Hadonoše. Na czsky.cz je mapka k jejímu hledání. 
Na večerní obloze je možné po skouknutí dvou jasných komet zkoušet ještě jednu slabší, která má označení C/2025 T1 (ATLAS). Na pomezí Velké medvědice a Draka spěchá pryč od galaxie M101. Mapa k vyhledání komety na czsky.cz.
Aby to bylo ještě zajímavější, tak ze záře Slunce se dostává kometa C/2025 K1 (ATLAS), která byla vidět i před přiblížením ke Slunci a moc se nevědělo, zda průlet žhavým okolím hvězdy přežije. Co zatím víme je, že přežila a je velmi hezká. Zatím je do 4. listopadu na ranní obloze nerušena svitem Měsíce, ale asi bude dobré se na ni zaměřit i přes jasný Měsíc, protože se úhlově přiblíží Leo tripletu, trojici galaxií v souhvězdí Lva s Messiery 65 a 66. Zde je mapka z czsky.cz.

Autor: Dan E. Bartlett
Pokud hledáte opravdu extra zajímavý objekt, tak koncem týdne již bude velmi nízko na ranní obloze také mezihvězdný návštěvník, kometa 3I/ATLAS, která je také poměrně jasná, a tak nás rozhodně čekají zajímavá pozorování. 
Meteorický roj Taurid letos ruší světlo Měsíce, ale padají v něm občas jasné bolidy zelené barvy, takže kdybyste pomalu letící meteor směřující zdánlivě od souhvězdí Býka viděli, mohlo by jít o úlomek komety 2P/Encke.
Kosmonautika a sondy
Nejdůležitějším startem týdne z našeho pohledu by měl být 4. 11. let rakety Ariane 6 s družicí Sentinel-1D. Tyto družice určené k dálkovému průzkumu Země v rámci programu Copernicus umožňují Evropanům volný přístup k datům z kosmu. Družice Sentinel-1D bude zároveň náhradou za stárnoucí Sentinel-1A. Satelit bude využívat radar s syntetickou aperturou (SAR) k pořizování obrazových dat v jakémkoli počasí a nad denní i noční stranou Země. To je klíčové pro monitoring mořského ledu, povrchu pevnin i oceánů či sledování přírodních katastrof.

Autor: ESA-CNES-ARIANESPACE
V neděli 2. listopadu ráno proběhl start rakety Falcon 9 se sdílenou misí mnoha malých družic Bandwagon-4. V rámci tohoto startu byla vynesena i družice CevroSat-1, za kterou stojí kromě CEVRO univerzity také ČVC Electronic, Vysoké učení technické v Brně a Mendelova univerzita v Brně. Jeho primárním cílem je podporovat radioamatérské aktivity po celém světě, neboť má sloužit jako nástroj pro praktickou výuku studentů, kteří se budou moci podílet na jeho provozu a analýze dat. Jedná se o poměrně velkou družici s rozměry 50 × 45 × 45 cm a hmotností 48 kg.

Autor: ExoLaunch
Na kosmodromu na Mysu Canaveral se konečně dostalo na statický zážeh velké rakety New Glenn. Nosič společnosti Blue Origin má ambice stát se znovupoužitelnou orbitální raketou se sedmi motory BE-4 na kapalný metan a kyslík. První start této rakety se na jaře zdařil, ale stupeň poté nebyl schopen zažehnout správně motory a mekce přistát na lodi v Atlantiku. Blue Origin by potřebovala zachránit raketu již při jejím druhém startu, protože sedm motorů tvoří asi pětinu všech dosud vyrobených, ale bude to obtížné. Motory BE-4 využívá také raketa Vulcan (2 kusy) společnosti ULA, takže by se opravdu hodilo, kdyby se přistání rakety zdařilo. Dosud to Blue Origin zvládá pouze po balistických skocích rakety a lodi New Sheprad.
Kromě Falconů 9 tu máme i nějaké zpestření v podobě startu rakety LVM-3. Tento silný indický nosič má 2. 11. vynést vojenskou družici CMS-03. Čína má 3. 11. vypustit také zřejmě tajný, dosud nezveřejněný náklad, pomocí nosiče CZ-7A.
Výročí
3. listopadu 1930 (95 let) se narodil japonský lovec komet Tsutomu Seki. Kdo by dnes neznal slavnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která se stala jednou z nejlépe viditelných komet ze skupiny lízačů Slunce. Komet jinak objevil, či spoluobjevil celkem šest. V dalším období se věnoval asteroidům a znovuobjevům periodických komet, v čemž byl velmi úspěšný.
4. listopadu 2010 (15 let) proletěla sonda Deep Impact v rámci prodloužené mise EPOXI kolem jádra komety 103P/Hartley 2. Sonda nejprce v červnu 2005 uvolnila projektil, který zasáhl kometu Tempel 1, poté byla její mise prodloužena a podařilo se nasnímat zblízka zajímavé jádro komety Hartley 2. Také bylo změřeno její složení, kde nechyběl led oxidu uhličitého i vodní led a byla pozorována hmota unikající do okolí v podobě výtrysků i jakéhosi sněžení.
8. listopadu 1935 (90 let) se narodil americký astronom Graham E. Bell. O něm jsme referovali minulý týden jako o spoluobjeviteli periodické komety 178P/Hug-Bell.
8. listopadu 1940 (85 let) se narodil americký astronom Charles T. Kowal. Známý je především z období jeho práce na Mt. Palomaru. Objevil například novou kategorii těles, nazvanou Kentauři, což jsou tělesa na neobvyklých drahách v oblasti velkých planet. Objevil také dva měsíčky Jupiteru a podílel se na měření vzdáleností galaxií pomocí supernov typu Ia, které se ukázaly být standardními svíčkami při měření vzdáleností vzdáleného vesmíru.
8. listopadu 1960 (65 let) startovala americká raketa Little Joe 5. Šlo o test záchrany kabiny chystané lodi Mercury během startu rakety. Nicméně k zapálení motorů záchranné věžičky došlo předčasně a posléze se správně neoddělila kabina od rakety, takže trosky pak dopadly na hladinu Atlantského oceánu po letu do výšky pouze 16 km.
9. listopadu 2005 (20 let) se k Venuši vydala evropská sonda Venus Express. Pracovala deset let, dlouho nad původní dvouletý plán, a hlavním úkolem bylo zkoumat atmosféru. Podařilo se jí například nasnímat krásné vzdušné víry v polárních oblastech planety. Podařilo se zjistit, že rotace Venuše se mírně zpomaluje. Informace, které přinesla, také opět rozvířily diskuzi o aktuální sopečné aktivitě na povrchu Venuše.
Výhled na příští týden  
Mezihvězdný poutník 3I/ATLAS na ranní obloze
Výročí: John Bevis
Výročí: Luna 17, Lunochod 1
Výročí: Vesto Slipher
Výročí: Carl A. Wirtanen
Výročí: Ben Gascoigne
Výročí: Voyager 1 u Saturnu
Výročí: objev komety Kirch
Výročí: Veněra 3
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF. 
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS. 
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
 

 
 
 
