Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2021

46. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 17. listopadu 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 11. do 21. 11. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká a jsou vidět jen menší skvrny. Aktivita roje Leonid vyvrcholí kolem 17. listopadu. U ISS se vyměnily lodě Crew Dragon – mise Crew-2 skončila přistáním u břehů Floridy a začala Crew-3. Planetum chystá vlastní družici. Vzpomínáme výročí meteorických dešťů Leonid a 110 let narození Aloise Vrátníka, astronoma z dob začátků České astronomické společnosti, nositele Nušlovy ceny.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 19. listopadu v 9:57 SEČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu je několik menších skvrn. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Leonid vrcholí kolem 17. listopadu. Tento den nad ránem ještě stihne zapadnout Měsíc a obloha před svítáním ztmavne. Mohlo by být vidět 5 až 10 meteorů za hodinu. Jde o velmi rychlé meteory (71 km/s vůči Zemi) a občas tedy zanechají krátce dohasínající stopu. Jejich dráhy se sbíhají do hlavy Lva. Pokud zahlédnete pomalý meteor (29 km/s) letící jakoby z oblasti Býka, mohlo by jít o Tauridu. Ovšem zdaleka nejvíce bude asi padat meteorů náhodných, sporadických.

Dva meteory z roje Leonid zazářily krátce po sobě 18. 11. 2009, foto vzniklo objektivem 29 mm na Mnichovohradišťsku, https://astrofotky.cz/gallery.php?show=MaG/1258564146.jpg Autor: Martin Gembec
Dva meteory z roje Leonid zazářily krátce po sobě 18. 11. 2009, foto vzniklo objektivem 29 mm na Mnichovohradišťsku, https://astrofotky.cz/gallery.php?show=MaG/1258564146.jpg
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Rotace posádek na ISS proběhla hladce. Nejprve odletěla čtyřčlenná posádka Crew-2 a poté odstartoval na misi Crew-3 další Crew Dragon se čtyřmi astronauty. Přistání Crew-2 proběhlo u pobřeží Floridy v úterý 9. 11. a zajímavostí bylo, že jeden ze čtyř padáků se naplnil vzduchem trochu se zpožděním. Neměl by to ale být problém, zřejmě se dostal do turbulentního zákrytu ostatními vrchlíky padáků. Loď by samozřejmě bezpečně dosedla i na tři padáky. Posádka stanice se rozrostla o čtveřici Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron (NASA) a Matthias Maurer (ESA).

Fotogenicky vypadal start rakety Falcon 9 do ranních mlh mysu Canaveral. Raketa vynesla 53 družic Starlink nové série. První stupeň rakety letěl už devětkrát, poprvé loni v květnu na misi NASA DM-2 s lodí Crew Dragon na první test s lidmi k ISS. Po tomto startu tedy opět můžeme očekávat na obloze výskyt dalšího vláčku „teček“, ale až se dostanou na finální dráhu ve výšce 539 km, tak se rozptýlí a jejich jas nejspíš poklesne, a budou rušivé „jen“ pro fotografy a astronomické observatoře.

Falcon 9 startuje 13. 11. 2021 s 53 družicemi Starlink Autor: SpaceX
Falcon 9 startuje 13. 11. 2021 s 53 družicemi Starlink
Autor: SpaceX

9. listopadu proběhl úspěšný start rakety Epsilon. Nákladem byla družice RAISE-2 a několik mikrodružic a cubesatů.

16. listopadu očekáváme start rakety Vega s družicemi CERES 1, 2 a 3.

V Česku se připravuje minidružice Planetum. Oznámila to stejnojmenná organizace, zastřešující pražské planetárium a hvězdárny.

Výročí

17. listopadu 1966 (55 let) a 2001 (20 let) nastaly výrazné meteorické deště Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866. Ve 20. století byl nejsilnější déšť z roku 1966, k němuž si můžete přečíst řadu očitých svědectví z USA. Doporučuji především report třetí od konce Jamese W. Younga z Kalifornské hvězdárny JPL (Table Mountain Observatory). Popisuje v hodině a půl 12 bolidů, 1000 vyfotografovaných meteorů a až 50 meteorů v jedné sekundě v době maxima. Předpovídá také, že je dobré se dívat 17. listopadu 1998, zda se podobný úkaz nezopakuje. Jak víme, ten skutečně nastal v podobě nečekaně hustého roje bolidů a v roce 1999 pak přišel meteorický déšť s frekvencí kolem 1500 meteorů za hodinu. To je mnohem méně, než odhadovaných 150 000 v roce 1966.

Leonidy 1799 a 1833 Autor: Public Domain / Pinterest
Leonidy 1799 a 1833
Autor: Public Domain / Pinterest

Pěkné meteorické deště přinesly ještě roky 2001 a 2002. Rok 2001 přinesl asi nejhezčí zážitek, neboť nerušil Měsíc, jako o rok později. Pokud nebylo zataženo, dalo se pozorovat asi 300 meteorů za hodinu v Evropě a později v Americe a Asii až 2500 meteorů za hodinu. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. Rok 2002 přinesl počty asi 2300 meteorů za hodinu, a tak bylo i přes svit Měsíce vidět stejně meteorů, jako o rok dříve (asi 50 meteorů každých 5 minut). Z uvedeného je zřejmé, že v jiných letech je roj velmi řídký a obvykle padá jen kolem 10 meteorů za hodinu. Ačkoli se deště opakují obvykle po 33 letech, podle propočtů z přelomu tisíciletí se mají hustší deště vrátit až po roce 2099. Nechme se tedy překvapit, co přinese návrat mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle v roce 2031.

19. listopadu 1911 (110 let) se narodil Alois Vrátník, vedoucí sekce proměnných hvězd před rokem 1940 a laureát Nušlovy ceny České astronomické společnosti. Zabýval se také pozorováním meteorů, Slunce a optickými přístroji. Spolu s Janem Kvíčalou a Jaroslavem Štěpánkem vydal roku 1940 Gnomonický atlas hvězdné oblohy.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Mars 2, navedení na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Anders Celsius

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alois Vrátník, Leonidy, Vesmírný týden


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »