Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2015

48. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 11. do 29. 11. 2015. Měsíc spěje k úplňku. Ráno jsou vysoko na jihovýchodě Jupiter, Mars a Venuše. Nad ranní obzor se pomalu drápe kometa Catalina. Aktivita Slunce je velmi nízká. Čeští vědci uspěli a jejich přístroj poletí na Mars.

Obloha

Zákryt lambda Geminorum Měsícem 29. 11. 2015 Autor: Hvězdárna Rokycany
Zákryt lambda Geminorum Měsícem 29. 11. 2015
Autor: Hvězdárna Rokycany
Měsíc bude v úplňku v noci ze středy na čtvrtek (25. listopadu, 23:44). 26. listopadu jej najdeme ráno v Hyádách, ale zajímavé zákryty tam tentokrát nemáme, navíc Měsíc rychle zapadne. Vynahradit nám to může neděle 29. 11. ráno, kdy dojde k zákrytu hvězdy lambda Geminorum. Tato hvězda má 3,6 mag a nachází se v Blížencích, zhruba uprostřed pod spojnicí Polluxe a Alheny (beta a gama). K zákrytu poblíž jižního pólu Měsíce by mělo dojít před půl sedmou ráno. Tento zákryt bude v určité části jižních Čech vidět jako tečný, hvězdy se tedy bude schovávat za nerovnosti u okraje Měsíce. Ze stejného důvodu také např. na Šumavě k zákrytu nedojde.

Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem již docela vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS).
Zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 observatoře SOHO se pohybuje zprava doleva planeta Merkur (jasná hvězda s krátkými vodorovnými čárkami) a Saturn, který jde den po dni zleva doprava (také jasná hvězda téměř bez čáreček).

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni a změna se zdá být v nedohlednu. Stačí však jedna větší skvrnka a situace se může rychle změnit. V současnosti nám dává naději skvrna v levé části slunečního disku. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina) Autor: Guide 9
Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina)
Autor: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) – pod tímto komplikovaným názvem se má na mysli nejjasnější kometa současné oblohy. Kometa je dokonce tak jasná, že na její spatření budou stačit i ty nejmenší dalekohledy. Na to si ale ještě musíme počkat. Kometa byla zatím viditelná jen na jižní polokouli a pak se ztratila v záři Slunce, z které se nyní pomalu vymaňuje. Kometu už spatřili a fotografovali astronomové z oblastí kolem rovníku a již v tomto týdnu může přijít úspěšné pozorování i ze střední Evropy za předpokladu, že bude nad jihovýchodním obzorem výborně průzračná obloha. Kometa se nyní pohybuje pod hvězdou lambda Virginis a směřuje jen pomalu k severu. Na začátku prosince však vystoupá již 15° nad obzor na začátku svítání a to nám umožní si tuto poměrně jasnou kometku vychutnat o něco lépe. Ideální období viditelnosti pak následuje od poloviny prosince do Vánoc, kdy se na oblohu vrací Měsíc, který ji přezáří. Z přiložené mapky (6:00 ráno) je patrné, že kometa se pohybuje nízko nad obzorem. Tečka u číslice 27 je lambda Vir.

Kosmonautika

  • Český přístroj na Marsu. To je nejspíš hlavní zpráva minulého týdne. Přístroj WAM má být součástí ruského přístroje MAIGRET a na rudou planetu se má dostat v rámci mise ExoMars 2018. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí. Pokud vše klapne, Kosmonautix.cz by mohl přinést přímý přenos z tiskové konference ve čtvrtek 26. listopadu dopoledne.
  • Významná evropská sonda LISA Pathfinder, jejíž start je v plánu 2. prosince, je už na špici nosné rakety Vega na jihoamerickém kosmodromu Kourou. Krátké informace z příjezdu na Kosmodrom a usazení na raketu přinesl Kosmonautix.cz. O významu celé mise si pak přečtěte v našem zářijovém článku Družice LISA Pathfinder připravena ke startu.

Výročí

  • 26. listopadu 1610 (405 let) popsal Nicholas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat v roce 1611. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.
  • 26. listopadu 1965 (50 let) odstartoval první francouzský satelit Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.
  • 27. listopadu 1865 (150 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř Curiosity.

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc a planety
  • Výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
  • Výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
  • Výročí: Sputnik 6
  • Výročí: SOHO
  • Výročí: Gemini 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Kráter Gale, M42


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »