Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2011

49. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2011.

Měsíc dorůstá k úplňku, nastává úplné zatmění Měsíce, viditelné jako částečné i z našeho území. Jupiter je nejvýraznějším objektem první poloviny noci. K ránu je vysoko Mars a nad východem vystupuje Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Ráno začne vylézat i Merkur.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 10. prosince. Ze začátku týdne projde na obloze kolem Jupiteru. Nejblíže k sobě budou v úterý 6. 12., kdy Měsíc bude 4° nad Jupiterem.
Úplné zatmění Měsíce nastává 10. 12. odpoledne a večer, ale Měsíc u nás vyjde až v době, kdy úplné zatmění právě skončí. Snad jen východní partie republiky a Slovensko si užije závěr úplné fáze s Měsícem na horizontu. Podrobněji se mu věnuje samostatný článek.
Přestože Měsíc bude vylézat z úplného zemského stínu, díky poloze nízko nad obzorem to bude pěkný zážitek. Navíc v dalších letech nás čekají méně výrazná polostínová nebo částečná zatmění a nejbližší úplné zatmění Měsíce budeme moci pozorovat až v září 2015.

Planety:
Na obloze je tento týden možné vystopovat už 6 planet. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, ale vadit nám bude svit Měsíce. Nejobtížnější bude asi Merkur, který se možná vynoří na ranní obloze o víkendu. Tím dovrší viditelnost všech sedmi planet, to si ale necháme spíše do dalšího týdne.

Jupiter (-2,8 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem před 21. hodinou.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.12. 20:19   6.12. Ganyméd přechod stín 14:58-16:50
6.12. 16:11   6.12. Európa přechod měsíc 19:12-21:38, stín 21:01-23:27
7.12. 2:06   6.12. Ió zákryt zač. 23:16, zatmění konec 2:20
7.12. 21:58   7.12. Ió přechod měsíc 20:26-22:35, stín 21:22-23:32
8.12. 17:49   8.12. Ió zákryt zač. 17:43, zatmění kon. 20:49
9.12. 23:36   8.12. Európa zatmění konec 17:53
10.12. 19:28   9.12. Ió přechod měsíc kon. 17:02, stín kon. 18:01
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je ráno asi 50° vysoko nad jihem. Tehdy je nejvýhodnější vykoukat na malinkém kotoučku o velikosti 7" výraznější albedový útvar.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je 5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 25°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem, viditelnost se mírně zlepšuje.
Merkur (v neděli +1,1 mag) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Jeho viditelnost se zlepší v dalším týdnu.

Slunce je v posledních týdnech už hodně aktivní, pokud to poměříme počtem skvrn i dalších jevů viditelných na jeho povrchu. Velké erupce, které by mohly způsobit polární záři zatím neočekáváme.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) patřící do Kreutzovy rodiny komet se rapidně přibližuje ke Slunci. Kometu objevil trpělivý amatérský hledač komet Terry Lovejoy už na snímcích 27. listopadu, ale nejprve ji považoval za odlesk pro rychlý pohyb. Teprve o dva dny později počasí dovolilo udělat ověřovací snímky a teprve 1. prosince byla kometa nezávisle potvrzena jinými pozorovateli. A 2. 12. také přišly první zprávy, že by se mohlo jednat o kometu z Kreutzovy rodiny komet, které jsou pozůstatkem jedné obří komety, která se prosmýkla těsně kolem Slunce a byla před staletími vidtelná i ve dne. Přečtěte si článek Jakuba Černého a sledujte novinky na serveru kommet.cz. Připomeňme ještě, že kometa je vidět na jižní polokouli a my můžeme doufat, že něco uvidíme po 12. prosinci v korónografu SOHO. Další osud komety je zatím značně nejistý.

Přelety ISS na nočním nebi dočasně skončily. Za zmínku stojí jen blízká setkání s Měsícem tento týden, ale to bude stanice ve stínu Země, proto je třeba trefit přímo transit před měsíčním kotoučem. Ty nastávají vesměs po půlnoci a tak asi nejvýhodnější bude počkat na přechod ISS před Měsícem v sobotu těsně před 22. hodinou, kdy čára přechodu vede od Hluboké nad Vltavou přes Jihlavu a kolem Mohelnice a Bruntálu.
Podrobněji si tento a podobné přechody můžete upřesnit pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Phobos-Grunt zůstává uvězněn na oběžné dráze. ESA se snažila pomoci, ale příjem ani odesílání povelů se nezdařil a proto nyní oznámila konec pokusů. 7.12.: Podle čerstvých informací ESA pokusy o kontakt pokračují.
     
  • Na 11. prosinec je plánován start rakety Proton-M/Briz-M s komunikačními družicemi AMOS-5 pro Afriku a blízký východ a Luč-5A (ruská obdoba americké TDRSS, přenosové družice pro satelity a ISS).
     
  • 11. prosince je v plánu také start japonské rakety H-2A s vojenským satelitem IGS-6, jehož účelem bude nejspíš především včasné varování před případnými útoky severní Koreje.
     

Výročí

  • V prosinci 2001 (10 let) byla i u nás viditelná relativně jasná kometa C/2000 WM1 (LINEAR). Zatímco v ČR byla viditelná asi jako kometa 6 mag a její pozorování ohrožoval Měsíc nebo oblačnost, na jižní obloze pak začátkem roku 2002 předvedla nečekaně zjasnění až k 2,5 mag a šlo tak o jednu z nejjasnějších komet posledního desetiletí.
     
  • 7. prosince 2001 (10 let) odstartoval na oběžnou dráhu Země satelit Jason-1. Vznikl v kooperaci francouzské CNES a americké NASA a sleduje povrch oceánů ve vztahu ke klimatu. Díky němu máme podrobně zmapovány například změny v oblasti Tichého oceánu známe jako El Nino.
     

Výhled na příští týden:

  • Viditelnost všech planet
  • Meteorický roj Geminid
  • Perihelem kousek nad povrchem Slunce by měla projít kometa Lovejoy

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/li




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jason-1


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »