Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2017

49. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 6. prosince 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 12. do 10. 12. 2017. Česká astronomická společnost slaví 100 let. Měsíc bude v poslední čtvrti. 8. 12. dojde k zákrytu hvězdy Regulus. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Rusové vypustili úspěšně dvě rakety Sojuz 2, ale ačkoli raketa pracovala dobře, v případě jednoho startu selhal urychlovací stupeň. SpaceX úplně uzemnila raketu k misi Zuma, mezitím provádí přípravy ke startu Falconu Heavy, který však nejspíš sklouzne do roku 2018. Tento týden by však měla letět raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS a to z opravené rampy SLC-40.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 10. prosince v 8:51 SEČ. Výhodný zákryt Regula Měsícem nás čeká v pátek 8. prosince před půlnocí. Nejjasnější hvězdu ze Lva začne Měsíc zakrývat po 22:15 SEČ. V té chvíli však bude jen pár stupňů nad obzorem. Výstup proběhne pár minut po 23. hodině ve výšce asi 11° nad východním obzorem.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním je nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Ačkoli v týdnu jsme mohli dokonce jednu malou skvrnku zahlédnout, aktuálně je povrch opět beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 91: Největší úplněk roku 2017 (4. 12. 2017)

Úplněk, který nás čeká 3. prosince letošního roku, je jediným „superúplňkem“ za uplynulých 12 měsíců. Při tomto úplňku se totiž Měsíc na své oběžné dráze dostane k Zemi na vzdálenost 357 987 km. Podle astrologa Richarda Nolleho, který tento termín začal jako první používat, je „supermoon“ definován jako úplněk, při němž je Měsíc v blízkosti (90 %) nejbližšího bodu oběžné dráhy kolem naší planety (prigeu). Jinými slovy Měsíc musí být Zemi blíže než 362 000 km.

Nejmenší a největší úplněk 2017 v porovnání
Nejmenší a největší úplněk 2017 v porovnání
V prosinci nastane konkrétně situace, při níž budou od sebe měsíční úplněk a měsíční perigel časově vzdáleny jen necelý jeden den. Úplněk nastává 3. prosince v 15:47 UT, přičemž vzdálenost Země–Měsíc bude 357 987 km, a perigelem Měsíc projde 4. prosince v 8:42 UT s odstupem od naší planety 357 492 km.

V kontrastu s tím je situace, která nastala 8., respektive 9. června 2017. To Měsíc prošel apogeem (odzemím) ve vzdálenosti 406 401 km a úplňkem, kdy se nacházel 406 268 km od Země. Rozdíl velikosti superúplňku a nejmenšího úplňku roku 2017 je nejlépe patrná z připojeného obrázku. Velkého Měsíce si užijeme ještě i na začátku roku 2018. V lednu superúplněk nastává dokonce dvakrát, 2. (356 846 km) a 31. ledna (360 199 km), přičemž perigel přichází pouze s odstupem jediného dne (1. a 30. 12. 2018). Druhý úplněk v měsíci je pak nazýván také „modrý Měsíc“ a k dovršení své zajímavosti v rámci něho dojde k úplnému zatmění Měsíce. To však s ohledem na jeho geometrii pro nás ve střední Evropě nebude zajímavé a odehraje se pod naším obzorem.

Pozorování č. 92: Zákryt Regula Měsícem (8. 12. 2017)

V pátek později večer 8. prosince 2017 nás čeká zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva – Regula – Měsícem. Jak je patrné z připojeného obrázku, bude zákryt pozorovatelný ve večerních hodinách ze střední a východní Evropy, a následně kolem půlnoci a rána místního času ze severních oblastí Asie.

Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, mapa viditelnosti
Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, mapa viditelnosti
V čase úkazu bude Měsíc krátce před poslední čtvrtí, které dosáhne 10. 12. Úhlová vzdálenost Měsíce od Slunce bude činit 107°, jinými slovy Slunce bude v čase úkazu hluboko pod obzorem a sledování zákrytu nebude rušit. Větší problémy ale bude přinášet malá výška Měsíce a Regula nad obzorem. Ke vstupu totiž dochází pouhé 3° nad severovýchodním horizontem, velice krátce po východu obou těles. Výstup za neosvětlenou stranou Měsíce se odehraje již o něco výš, ale stále budeme pozorovat pouhých 10° nad východo-severovýchodním obzorem.

Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, časy pro Rokycany
Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, časy pro Rokycany

Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017
Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017
V připojené tabulce zájemci naleznou veškeré údaje, potřebné pro sledování tohoto zajímavého zákrytu snadno dostupného, za ideálně jasného počasí nad východním horizontem, i pomocí triedru.

Další zákryt Regula nastane již 5. ledna 2018, ale příliš se netěšte. K úkazu dojde na denní obloze a uvidíme pouze vstup za osvětlený okraj Měsíce ve výšce 7° nad západním obzorem. Výstup už se odehraje pod naším horizontem. A kdy příště? 29. března 2026 večer. Takže, dovolí-li to oblačnost, neváhejte a podívejte se!

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Jak bylo řečeno v úvodníku, Rusové sice měli dva úspěšné starty rakety Sojuz 2-1B, jenže v prvním případě s družicí Meteor-M a dalšími malými družicemi došlo k chybě na horním stupni Fregat a start tak skončil neúspěchem a shořením družic nad Atlantikem.
  • Čína úspěšně vypustila družici určenou na dálkový průzkum země. Raketa CZ-2D vynesla Yaogan-31 (též LKW-1) v sobotu 2. prosince. Podle všeho jde o vojenský snímkovací satelit.
  • Tento týden bychom se už definitivně měli dočkat startu Falconu 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-13 k ISS. Došlo k odkladu startu na 8. prosinec, ale na oplátku zase můžeme očekávat premiéru opravené rampy SLC-40, kde došlo loni v září k explozi rakety s družicí AMOS-6 a rampa byla výrazně poničena.
  • Společnost Rocket Lab chystá na Novém Zélandu druhý start rakety Electron. Na palubě budou tři malé cubesaty. Nejbližší plánovaný termín startu je v noci na 8. prosince.
  • Za zmínku též stojí, že NASA poslala směrem k Voyageru 1 signál, aby na chviličku zkusil aktivovat trysky orientačního systému, který byl naposledy použit v roce 1980. A ty zafungovaly bezchybně. Sonda by díky tomu mohla být schopna orientovat svoji anténu k Zemi o nějaké dva až tři roky déle. Doposud na udržování směru antény stačily stabilizační trysky, ale ty už začínají být značně opotřebované a tak řešení orientace pomocí trysek, které dávají větší impulz a sloužily k větším změnám orientace sondy, je výborný nápad.

Výročí

  • 6. prosince 1957 (60 let) došlo v přímém televizním přenosu k selhání rakety Vanguard s plánovanou první americkou družicí. Raketa sice zažehla motory, ale vznesla se pouze 1,2 metru nad startovní rampu, aby se posléze pomalu zřítila a explodovala.
  • 7. prosince 1972 (45 let) odstartovala poslední lidská výprava k Měsíci, mise Apollo 17 . Na palubě byl také Eugene Cernan, astronaut s českými předky. Proto se na Měsíc dostala i československá vlajka, kterou nyní najdete na patě ondřejovského dvoumetru. 13. prosince 1972 zanechal Cernan jako poslední člověk na Měsíci své stopy. Od té doby se člověk nevydal dále, než kousíček nad Zemi, na orbitální stanice.
  • 8. prosince 1917 (100 let) proběhla ustavující valná hromada a tímto dnem tak začíná dnes už stoletá historie České astronomické společnosti. Hned ze začátku se přihlásilo asi 100 členů a z toho kolem padesátky jich bylo na valné hromadě také osobně přítomno. I po devadesáti pěti letech je ČAS významným pojítkem mezi astronomy na našem území i v zahraničí. Má ve svých základech a historii jména mnoha významných astronomů. Pod její hlavičkou probíhá mnoho akcí, propaguje astronomii v médiích, provozuje webový portál s astronomickou tématikou v češtině, připomíná nám významné osobnosti české astronomie a podporuje mladé začínající astronomy.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Isolda
  • 100 pozorování: Maximum meteorického roje Geminid
  • 100 pozorování: Planetka Massalia v opozici
  • Výročí: Kristian Olaf Birkeland
  • Výročí: Pioneer 8
  • Výročí: Mariner 2
  • Výročí: Edward Emerson Barnard
  • Výročí: Arthur C. Clarke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 100 let ČAS, Česká astronomická společnost, Apollo 17, Vanguard, Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »