49. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 10. prosince v 8:51 SEČ. Výhodný zákryt Regula Měsícem nás čeká v pátek 8. prosince před půlnocí. Nejjasnější hvězdu ze Lva začne Měsíc zakrývat po 22:15 SEČ. V té chvíli však bude jen pár stupňů nad obzorem. Výstup proběhne pár minut po 23. hodině ve výšce asi 11° nad východním obzorem.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním je nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Ačkoli v týdnu jsme mohli dokonce jednu malou skvrnku zahlédnout, aktuálně je povrch opět beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 91: Největší úplněk roku 2017 (4. 12. 2017)

Úplněk, který nás čeká 3. prosince letošního roku, je jediným „superúplňkem“ za uplynulých 12 měsíců. Při tomto úplňku se totiž Měsíc na své oběžné dráze dostane k Zemi na vzdálenost 357 987 km. Podle astrologa Richarda Nolleho, který tento termín začal jako první používat, je „supermoon“ definován jako úplněk, při němž je Měsíc v blízkosti (90 %) nejbližšího bodu oběžné dráhy kolem naší planety (prigeu). Jinými slovy Měsíc musí být Zemi blíže než 362 000 km.

V prosinci nastane konkrétně situace, při níž budou od sebe měsíční úplněk a měsíční perigel časově vzdáleny jen necelý jeden den. Úplněk nastává 3. prosince v 15:47 UT, přičemž vzdálenost Země–Měsíc bude 357 987 km, a perigelem Měsíc projde 4. prosince v 8:42 UT s odstupem od naší planety 357 492 km.

V kontrastu s tím je situace, která nastala 8., respektive 9. června 2017. To Měsíc prošel apogeem (odzemím) ve vzdálenosti 406 401 km a úplňkem, kdy se nacházel 406 268 km od Země. Rozdíl velikosti superúplňku a nejmenšího úplňku roku 2017 je nejlépe patrná z připojeného obrázku. Velkého Měsíce si užijeme ještě i na začátku roku 2018. V lednu superúplněk nastává dokonce dvakrát, 2. (356 846 km) a 31. ledna (360 199 km), přičemž perigel přichází pouze s odstupem jediného dne (1. a 30. 12. 2018). Druhý úplněk v měsíci je pak nazýván také „modrý Měsíc“ a k dovršení své zajímavosti v rámci něho dojde k úplnému zatmění Měsíce. To však s ohledem na jeho geometrii pro nás ve střední Evropě nebude zajímavé a odehraje se pod naším obzorem.

Pozorování č. 92: Zákryt Regula Měsícem (8. 12. 2017)

V pátek později večer 8. prosince 2017 nás čeká zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva – Regula – Měsícem. Jak je patrné z připojeného obrázku, bude zákryt pozorovatelný ve večerních hodinách ze střední a východní Evropy, a následně kolem půlnoci a rána místního času ze severních oblastí Asie.

V čase úkazu bude Měsíc krátce před poslední čtvrtí, které dosáhne 10. 12. Úhlová vzdálenost Měsíce od Slunce bude činit 107°, jinými slovy Slunce bude v čase úkazu hluboko pod obzorem a sledování zákrytu nebude rušit. Větší problémy ale bude přinášet malá výška Měsíce a Regula nad obzorem. Ke vstupu totiž dochází pouhé 3° nad severovýchodním horizontem, velice krátce po východu obou těles. Výstup za neosvětlenou stranou Měsíce se odehraje již o něco výš, ale stále budeme pozorovat pouhých 10° nad východo-severovýchodním obzorem.

V připojené tabulce zájemci naleznou veškeré údaje, potřebné pro sledování tohoto zajímavého zákrytu snadno dostupného, za ideálně jasného počasí nad východním horizontem, i pomocí triedru.

Další zákryt Regula nastane již 5. ledna 2018, ale příliš se netěšte. K úkazu dojde na denní obloze a uvidíme pouze vstup za osvětlený okraj Měsíce ve výšce 7° nad západním obzorem. Výstup už se odehraje pod naším horizontem. A kdy příště? 29. března 2026 večer. Takže, dovolí-li to oblačnost, neváhejte a podívejte se!

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• Jak bylo řečeno v úvodníku, Rusové sice měli dva úspěšné starty rakety Sojuz 2-1B, jenže v prvním případě s družicí Meteor-M a dalšími malými družicemi došlo k chybě na horním stupni Fregat a start tak skončil neúspěchem a shořením družic nad Atlantikem.
• Čína úspěšně vypustila družici určenou na dálkový průzkum země. Raketa CZ-2D vynesla Yaogan-31 (též LKW-1) v sobotu 2. prosince. Podle všeho jde o vojenský snímkovací satelit.
• Tento týden bychom se už definitivně měli dočkat startu Falconu 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-13 k ISS. Došlo k odkladu startu na 8. prosinec, ale na oplátku zase můžeme očekávat premiéru opravené rampy SLC-40, kde došlo loni v září k explozi rakety s družicí AMOS-6 a rampa byla výrazně poničena.
• Společnost Rocket Lab chystá na Novém Zélandu druhý start rakety Electron. Na palubě budou tři malé cubesaty. Nejbližší plánovaný termín startu je v noci na 8. prosince.
• Za zmínku též stojí, že NASA poslala směrem k Voyageru 1 signál, aby na chviličku zkusil aktivovat trysky orientačního systému, který byl naposledy použit v roce 1980. A ty zafungovaly bezchybně. Sonda by díky tomu mohla být schopna orientovat svoji anténu k Zemi o nějaké dva až tři roky déle. Doposud na udržování směru antény stačily stabilizační trysky, ale ty už začínají být značně opotřebované a tak řešení orientace pomocí trysek, které dávají větší impulz a sloužily k větším změnám orientace sondy, je výborný nápad.

Výročí

• 6. prosince 1957 (60 let) došlo v přímém televizním přenosu k selhání rakety Vanguard s plánovanou první americkou družicí. Raketa sice zažehla motory, ale vznesla se pouze 1,2 metru nad startovní rampu, aby se posléze pomalu zřítila a explodovala.
• 7. prosince 1972 (45 let) odstartovala poslední lidská výprava k Měsíci, mise Apollo 17 . Na palubě byl také Eugene Cernan, astronaut s českými předky. Proto se na Měsíc dostala i československá vlajka, kterou nyní najdete na patě ondřejovského dvoumetru. 13. prosince 1972 zanechal Cernan jako poslední člověk na Měsíci své stopy. Od té doby se člověk nevydal dále, než kousíček nad Zemi, na orbitální stanice.
• 8. prosince 1917 (100 let) proběhla ustavující valná hromada a tímto dnem tak začíná dnes už stoletá historie České astronomické společnosti. Hned ze začátku se přihlásilo asi 100 členů a z toho kolem padesátky jich bylo na valné hromadě také osobně přítomno. I po devadesáti pěti letech je ČAS významným pojítkem mezi astronomy na našem území i v zahraničí. Má ve svých základech a historii jména mnoha významných astronomů. Pod její hlavičkou probíhá mnoho akcí, propaguje astronomii v médiích, provozuje webový portál s astronomickou tématikou v češtině, připomíná nám významné osobnosti české astronomie a podporuje mladé začínající astronomy.

Výhled na příští týden

• 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Isolda
• 100 pozorování: Maximum meteorického roje Geminid
• 100 pozorování: Planetka Massalia v opozici
• Výročí: Kristian Olaf Birkeland
• Výročí: Pioneer 8
• Výročí: Mariner 2
• Výročí: Edward Emerson Barnard
• Výročí: Arthur C. Clarke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.