Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2010

52. vesmírný týden 2010

Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti 28. prosince. Zajímavé úkazy nastávají ke konci kalendářního roku a na Nový rok. Více o nich najdete v samostatném článku.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,4 mag). Je v souhvězdí Ryb a Uran (5,9 mag) už je necelý stupeň od něj.
V pondělí 27. prosince máme jednak závěr přechodu stínu měsíce Ganymeda přes disk Jupiteru (končí v 16:22 SEČ těsně po západu Slunce) a začíná nám přechod Ió a jeho stínu (měsíc 16:52-19:08, stín 18:14-20:27). Stín Europy bude přecházet večer 30. 12. (konec 18:05). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 27. 12. (20:45 SEČ), dále 28. 12. (16:37), 30. 12. (18:16) a 1. 1. 2011 (19:55).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výrazná Venuše (-4,5 mag). Merkur bude brzy viditelný ráno velmi nízko nad jihovýchodem za svítání. Jeho jasnost je na počátku týdne malá (0,8 mag) a bude nejspíš nepozorovatelný, ale ke konci týdne, na Nový rok ráno již bude lépe umístěný. Bude výše nad obzorem a vpravo mírně nahoru od něj bude i srpek Měsíce. Jasnost ke konci týdne už bude 0,2 mag a to je tedy zhruba období začátku solidní viditelnosti. 2. ledna bude Měsíc viditelný jen 6° jihozápadně od Merkuru (za velmi pokročilého svítání).

Kometa 103P/Hartley již klesá svojí jasností k 8 mag a je poměrně nevýrazná. Vyžaduje dobrou oblohu nad jihem nebo jihovýchodem, kde se vlevo od Síria promítá do souhvězdí Lodní zádě. Z nových komet vyvolala poměrně dost diskuzí kometa C/2010 X1 (Elenin). Tato kometa byla objevena ruským astronomem Leonidem Eleninem pomocí dálkově ovládaného dalekohledu v Novém Mexiku (USA). Její jasnost je asi 19 mag a její dráha se teprve upřesňuje. Podle posledních výpočtů je jisté, že kometa obíhá téměř v rovině ekliptiky (sklon roviny dráhy necelé 2°) a přísluní bude zřejmě ležet někde kolem poloviny vzdálenosti Země - Slunce (0,45 AU). Velmi nejistý je odhad, zda letí kometa po parabolické, nebo protáhlé eliptické dráze. Podle toho se předpokládá blízký, nebo méně blízký průlet kolem Země (myšleno astronomickými měřítky, nikoliv reálně nedaleko Země). Pokud bude kometa dostatečně aktivní a potvrdí se průlet alespoň 0,2 AU od Země, potom by se mělo jednat o kometu viditelnou triedrem a po určitou dobu i pouhým okem. Reálně se jeví současný odhad jasu asi 4 - 6 mag v říjnu 2011, kdy by měla být kometa dosti vysoko na severní obloze.

Kosmonautika:

  • 21. 12. prolétla sonda Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus ve výšce pouze 48 km nad severním pólem. Z prvních snímků je patrné, že jde opět o zajímavou oblast (gejzíry vysoko do okolního vesmíru a záběry Encelada a Mimase (viz. foto) nebo úchvatné detaily povrchu).
  • 25. prosince strartovala neúspěšně z kosmodromu Sriharikota na jihu Indie raketa GSLV (z Geosynchronous Satellite Launch Vehicle - raketa vynášející satelity na geosynchronní dráhu asi 35 700 km vysoko). Raketa se vychýlila z kurzu (přestala reagovat na povely ze Země) a začala se rozpadat. Proto byl vydán povel k jejímu zničení. Raketa měla vynést největší indický satelit GSAT 5P.
  • 28. prosince by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně odstartovat raketa Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi Hispasat 1E a Koreasat 6.

Výročí:

  • 30. prosince 1985 (25 let) byl objeven měsíc Puck na snímcích Voyageru 2 (u planety Uran). Na snímcích si jej všiml Stephen Synnott a jméno dostal podle postavy z Shakespearovy hry Sen noci svatojánské. Puck je největším měsíčkem uvnitř dráhy Mirandy (poměrně malé, ale známé ještě před návštěvou Voyageru), je přibližně kulovitého tvaru s průměrem asi 160 km. Je zřejmě směsí ledu a hornin, má šedý povrch pokrytý krátery.
  • 31. prosince 1905 (105 let) objevil významný česko(slezsko)-rakouský astronom, rodák z Opavy, Johann Palisa planetku (583) Klotilde. Palisa objevil celkem 122 planetek, čímž mohl dobře lokalizovat existenci pásu těles mezi Marsem a Jupiterem. Dvě z jeho planetek (243) Ida a (253) Mathilde navštívila kosmická sonda Galileo a zblízka je vyfotografovala. Astronomovo jméno nese také Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Puck, Palisa


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »