Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2013

52. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a období její večerní viditelnosti pokračuje.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 25. prosince. Nejlépe je tedy vidět ráno. V pátek 27. 12. nad ránem dojde k velmi blízkému setkání Měsíce a hvězdy Spica v Panně. V severských zemích dojde k zákrytu. U nás bude okraj Měsíce těsně vedle této jasné hvězdy. V neděli 29. prosince ráno bude srpek Měsíce jen 3 stupně od Saturnu.

Venuše na webkameře ČHMÚ z Plzně večer 21. 12. 2013 Autor: ČHMÚ
Venuše na webkameře ČHMÚ z Plzně večer 21. 12. 2013
Autor: ČHMÚ
Planety:
Venuše (−4,6 mag) je dobře vidět už kolem západu Slunce nad jihozápadem.
Jupiter (−2,7 mag) se blíží k opozici se Sluncem a je proto viditelný celou noc s maximální výškou po půlnoci.
Mars (0,9 mag) vychází až po půlnoci. Nyní se blíží k hvězde Porrima v Panně. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.
Pokud máte zájem vidět ještě planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách, máte nyní opět dobrou příležitost večer po setmění. Zato Merkur, ten je ke spatření pouze na snímku z korónografu sondy SOHO. Na snímcích je také velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
24. 12. 22:40 23. 12. Io přechod stínu 19:52–22:07
Io přechod měsíc 20:12–22:27
25. 12. 18:30 25. 12. Europa přechod stínu 20:44–23:26
Europa přechod měsíc 21:18–24:00
26. 12. 4:30 28. 12. Ganymed přechod stínu 4:13–7:22
Ganymed přechod měsíc 5:06–8:17
Io zatmění začátek 6:09
27. 12. 0:20 29. 12. Io přechod stínu 3:18–5:33
Io přechod měsíc 3:30–5:45
27. 12. 20:10    
28. 12. 6:05    
29. 12. 21:50    
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy zůstává pěkně viditelnou večerní kometou. Koncem týdne, až zeslábne svit Měsíce, bude ještě lépe viditelná ráno. Kometa je viditelná triedrem a na fotografiích vynikají její několik stupňů dlouhé ohony, především modrý iontový.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohou za to poměrně nenápadné skupiny skvrn, z nichž jedny právě zapadají a další vyšly u východního okraje. Erupce jsou jen střední třídy M. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start vesmírné observatoře GAIA proběhl skvěle a všichni se již těšíme na její vědecká pozorování. Výsledky to sice přinese až za několik let, ale bude to velký pokrok ve znalosti naší pozice v Galaxii i ve studiu exoplanet a planetek ve sluneční soustavě.
     
  • 21. prosince proběhl první výstup do kosmu za cílem opravit část chladícího okruhu americké části Mezinárodní vesmírné stanice. Výstup byl úspěšný a další by měl zřejmě nastat na Štědrý den. Zda se podaří opravy dokončit, se teprve uvidí, skafandry prý nejsou úplně bez problémů. Start lodě Cygnus byl každopádně odložen.
     
  • Čínské vozítko Yutu, které úspěšně sjelo z přistávacího modulu Chang'e 3, již má aktivováno šest z osmi přístrojů.
     

Výročí:

  • 24. prosince 1968 (45 let) v 17:38 SEČ viděli astronauti z lodi Apollo 8 poprvé východ Země nad Měsícem a astronaut Bill Anders pohotově pořídil první černobílý a posléze i barevný snímek Země nad povrchem Měsíce. Známý je též proslov na motivy Bible, který astronauti poslali lidem na Zemi právě na Štedrý den.
     
  • 24. prosince 1963 (50 let) vznikla celosvětová síť komunikačních radioteleskopů NASA Deep Space Network. Síť je tvořena anténami v Goldstone v Kalifornii, dále u Madridu ve Španělsku a Canberry v Austrálii.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální ranní viditelnost komety Lovejoy
  • Maximum Kvadrantid
  • Výročí: Stardust u Wild 2
  • Výročí: Luna 1 u Měsíce
  • Výročí: Spirit na Marsu
  • Výročí: Veněra 5

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »