Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2013

52. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a období její večerní viditelnosti pokračuje.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 25. prosince. Nejlépe je tedy vidět ráno. V pátek 27. 12. nad ránem dojde k velmi blízkému setkání Měsíce a hvězdy Spica v Panně. V severských zemích dojde k zákrytu. U nás bude okraj Měsíce těsně vedle této jasné hvězdy. V neděli 29. prosince ráno bude srpek Měsíce jen 3 stupně od Saturnu.

Venuše na webkameře ČHMÚ z Plzně večer 21. 12. 2013 Autor: ČHMÚ
Venuše na webkameře ČHMÚ z Plzně večer 21. 12. 2013
Autor: ČHMÚ
Planety:
Venuše (−4,6 mag) je dobře vidět už kolem západu Slunce nad jihozápadem.
Jupiter (−2,7 mag) se blíží k opozici se Sluncem a je proto viditelný celou noc s maximální výškou po půlnoci.
Mars (0,9 mag) vychází až po půlnoci. Nyní se blíží k hvězde Porrima v Panně. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.
Pokud máte zájem vidět ještě planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách, máte nyní opět dobrou příležitost večer po setmění. Zato Merkur, ten je ke spatření pouze na snímku z korónografu sondy SOHO. Na snímcích je také velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
24. 12. 22:40 23. 12. Io přechod stínu 19:52–22:07
Io přechod měsíc 20:12–22:27
25. 12. 18:30 25. 12. Europa přechod stínu 20:44–23:26
Europa přechod měsíc 21:18–24:00
26. 12. 4:30 28. 12. Ganymed přechod stínu 4:13–7:22
Ganymed přechod měsíc 5:06–8:17
Io zatmění začátek 6:09
27. 12. 0:20 29. 12. Io přechod stínu 3:18–5:33
Io přechod měsíc 3:30–5:45
27. 12. 20:10    
28. 12. 6:05    
29. 12. 21:50    
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy zůstává pěkně viditelnou večerní kometou. Koncem týdne, až zeslábne svit Měsíce, bude ještě lépe viditelná ráno. Kometa je viditelná triedrem a na fotografiích vynikají její několik stupňů dlouhé ohony, především modrý iontový.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohou za to poměrně nenápadné skupiny skvrn, z nichž jedny právě zapadají a další vyšly u východního okraje. Erupce jsou jen střední třídy M. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start vesmírné observatoře GAIA proběhl skvěle a všichni se již těšíme na její vědecká pozorování. Výsledky to sice přinese až za několik let, ale bude to velký pokrok ve znalosti naší pozice v Galaxii i ve studiu exoplanet a planetek ve sluneční soustavě.
     
  • 21. prosince proběhl první výstup do kosmu za cílem opravit část chladícího okruhu americké části Mezinárodní vesmírné stanice. Výstup byl úspěšný a další by měl zřejmě nastat na Štědrý den. Zda se podaří opravy dokončit, se teprve uvidí, skafandry prý nejsou úplně bez problémů. Start lodě Cygnus byl každopádně odložen.
     
  • Čínské vozítko Yutu, které úspěšně sjelo z přistávacího modulu Chang'e 3, již má aktivováno šest z osmi přístrojů.
     

Výročí:

  • 24. prosince 1968 (45 let) v 17:38 SEČ viděli astronauti z lodi Apollo 8 poprvé východ Země nad Měsícem a astronaut Bill Anders pohotově pořídil první černobílý a posléze i barevný snímek Země nad povrchem Měsíce. Známý je též proslov na motivy Bible, který astronauti poslali lidem na Zemi právě na Štedrý den.
     
  • 24. prosince 1963 (50 let) vznikla celosvětová síť komunikačních radioteleskopů NASA Deep Space Network. Síť je tvořena anténami v Goldstone v Kalifornii, dále u Madridu ve Španělsku a Canberry v Austrálii.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální ranní viditelnost komety Lovejoy
  • Maximum Kvadrantid
  • Výročí: Stardust u Wild 2
  • Výročí: Luna 1 u Měsíce
  • Výročí: Spirit na Marsu
  • Výročí: Veněra 5

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »