Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2015

6. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. února 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 2. 2. do 8. 2. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše a kousek výše je také planeta Mars. Planeta Jupiter bude v opozici, je tedy viditelná celou noc. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká až střední. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. února v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve středu 4. února. V úterý večer je asi 7 stupňů od jasného Měsíce také planeta Jupiter, která bude okem vidět jako jasná hvězda v záři úplňku.

Planety:
Venuše (−4 mag) a Mars (1,2 mag) se nachází večer asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je celou noc. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 2. 23:35   2. 2. Io zatmění zač. 23:13
3. 2. 19:25   3. 2. Io přechod stínu 20:25–22:42
Io přechod měsíc 20:29–22:46
Europa přechod stínu 23:21–(2:16)
Europa přechod měsíc 23:29–(2:24)
5. 2. 21:05   4. 2. Io zákryt končí 20:03
7. 2. 22:40   5. 2. Europa zákryt končí 20:42
8. 2. 18:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla střední s erupcemi třídy M a nyní je nízká. Jen s malou pravděpodobností jsou nyní očekávány silnější erupce, ale na Slunci je každopádně hodně menších skvrn k pozorování. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Pozorovatelé komety C/2014 Q2 (Lovejoy) budou mít ideální období od 5. února, kdy vychází Měsíc až na konci soumraku a kometa bude jen necelý stupeň od jasné hvězdy Alamak (gama And). Pohyb komety je nyní už velmi pozvolný, takže hvězda může rušit pozorování komety pouhým okem, protože kometa bude i 6. února jen 1,5° od této hvězdy v Andromedě. Mapku k vyhledání komety vidíte vpravo.

Kosmonautika:

  • 31. ledna byla raketou Delta 2 vynesena družice SMAP, která se bude zabývat sledováním vlhkosti půdy po celé Zemi. Další zajímavý start je v plánu zatím 8. února, kdy by mohla pomocí rakety Falcon 9 v1.1 odstartovat družicová observatoř DSCOVR, která by měla v libračním bodu mezi Zemí a Sluncem sledovat vesmírné počasí.
     

Výročí:

  • 5. února 1835 (180 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.
     
  • 6. února 1865 (150 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.
     

Výhled na příští týden:

  • ESA Intermediate eXperimental Vehicle
  • Výročí: Ōsumi
  • Výročí: Solar Maximum Mission

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »