Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2011

8. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011.

Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 22. února je Měsíc na ranní obloze poblíž hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V pátek 25. února je v poslední čtvrti a ráno je poblíž hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra (1,5°). Večer nastávají dobré podmínky k pozorování zvířetníkového světla.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy. V úterý večer 22. 2. nastává přechod měsíce Ganymédés přes kotouček Jupiteru (18:49-21:48 SEČ). Musel by být dokonalý seeing pro spatření tohoto úkazu. Snazší jsou zákryty a vstupy do stínu planety. Například 23. února končí zatmění měsíce Európa (20:49 SEČ) a 26. 2. v 19:05 zmizí Ió za Jupiterem. Přechod stínu Ió ukončí týden v neděli 27. 2. (konec v 18:40 měsíc a 19:19 stín). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku nejlépe 23. 2. (19:04 SEČ).
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Nejlépe viditelná by měla být její počáteční část. Časy vhodné k pozorování jsou uvedeny na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání před šestou.
Merkur (-1,4 mag) a Mars (1,1 mag) jsou dvě nejvýraznější "hvězdy" na snímku koronografu LASCO C3 na družici SOHO

Viditelnost ISS a NanoSail-D v ČR je večer velmi dobrá. K ISS se blíží ATV-2 (spojení 24. 2.)! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. (od západu na východ, odkazy vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika: 24. únor je bohatý na události.

  • 22:50:24 SEČ: start raketoplánu Discovery (STS-131) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě
  • k ISS se má připojit evropská nákladní loď ATV-2 (Johannes Kepler), zdroj: ESA
  • z Plesecku má odstartovat raketa Sojuz/Fregat s navigační družicí z nové řady systému GLONASS
  • z indické Šríharikoty má odstartovat raketa PSLV s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat, zdroj: kosmo.cz
  • 23. února má startovat ještě raketa Taurus z kosmodromu Vandenberg s družicí Glory a mikrodružicemi KySat-1, Hermes a Explorer-1

Výročí:

  • 22. února 1966 (45 let) odstartovali v lodi Kosmos 110 do vesmíru dva psi - Veterok a Ugoljok. Jejich let trval 22 dní a co do délky pobytu ve vesmíru byl lidmi překonán až v roce 1973 (Skylab).
  • 26. února 1786 (225 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází z jeho plynné atmosféry a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Arago, Kosmos 110


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »