Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2011

8. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011.

Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 22. února je Měsíc na ranní obloze poblíž hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V pátek 25. února je v poslední čtvrti a ráno je poblíž hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra (1,5°). Večer nastávají dobré podmínky k pozorování zvířetníkového světla.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy. V úterý večer 22. 2. nastává přechod měsíce Ganymédés přes kotouček Jupiteru (18:49-21:48 SEČ). Musel by být dokonalý seeing pro spatření tohoto úkazu. Snazší jsou zákryty a vstupy do stínu planety. Například 23. února končí zatmění měsíce Európa (20:49 SEČ) a 26. 2. v 19:05 zmizí Ió za Jupiterem. Přechod stínu Ió ukončí týden v neděli 27. 2. (konec v 18:40 měsíc a 19:19 stín). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku nejlépe 23. 2. (19:04 SEČ).
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Nejlépe viditelná by měla být její počáteční část. Časy vhodné k pozorování jsou uvedeny na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání před šestou.
Merkur (-1,4 mag) a Mars (1,1 mag) jsou dvě nejvýraznější "hvězdy" na snímku koronografu LASCO C3 na družici SOHO

Viditelnost ISS a NanoSail-D v ČR je večer velmi dobrá. K ISS se blíží ATV-2 (spojení 24. 2.)! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. (od západu na východ, odkazy vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika: 24. únor je bohatý na události.

  • 22:50:24 SEČ: start raketoplánu Discovery (STS-131) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě
  • k ISS se má připojit evropská nákladní loď ATV-2 (Johannes Kepler), zdroj: ESA
  • z Plesecku má odstartovat raketa Sojuz/Fregat s navigační družicí z nové řady systému GLONASS
  • z indické Šríharikoty má odstartovat raketa PSLV s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat, zdroj: kosmo.cz
  • 23. února má startovat ještě raketa Taurus z kosmodromu Vandenberg s družicí Glory a mikrodružicemi KySat-1, Hermes a Explorer-1

Výročí:

  • 22. února 1966 (45 let) odstartovali v lodi Kosmos 110 do vesmíru dva psi - Veterok a Ugoljok. Jejich let trval 22 dní a co do délky pobytu ve vesmíru byl lidmi překonán až v roce 1973 (Skylab).
  • 26. února 1786 (225 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází z jeho plynné atmosféry a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Arago, Kosmos 110


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »