Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2015

8. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 18. února 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 16. 2. do 22. 2. 2015 Měsíc bude v novu. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a míjí slabší planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. února v 19:00 SEČ.

Měsíc, Venuše a Mars, seskupení v únoru 2015. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars, seskupení v únoru 2015. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 19. února. Nejhezčí seskupení mladého Měsíce s Venuší a blízkým Marsem nás čeká v pátek 20. února. Tuto situaci, stejně jako polohu o den později vystihuje přiložený obrázek.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Postupně dohání o něco výše ležící a výrazně slabší Mars (1,2 mag). O víkendu se budou míjet ve vzdálenosti 0,5 stupně.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17. 2. 20:55   16. 2. Ganymed přechod měsíc 17:07–20:45
Ganymed přechod stínu 18:06–21:46
19. 2. 22:35   18. 2. Io přechod měsíc (23:56)–2:13
Io přechod stínu 0:13–2:30
Io zákryt zač. 21:13
Io zatmění končí 23:49
20. 2. 18:25   19. 2. Io přechod měsíc 18:22–20:39
Io přechod stínu 18:41–20:59
Europa zákryt zač. 22:17
22. 2. 0:15, 20:05   20. 2. Io zatmění končí 18:18
      21. 2. Europa přechod měsíc 17:08–20:03
Europa přechod stínu 17:53–20:48
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Momentální situaci zachraňuje jenom pár skvrnek. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Kometě C/2014 Q2 (Lovejoy) končí pozorovací okno, protože příští týden ji přezáří dorůstající Měsíc. Fotograficky je stále nádherná, jak dokumentuje vynikající snímek Mariána Mičúcha, ale i dalších v naší fotogalerii. Mapka k vyhledání komety je vpravo.

Kosmonautika:

  • Start rakety Falcon 9 v1.1 se podařil až ve čtvrtek, ale důležité je, že vesmírná observatoř DSCOVR se vydala na správnou dráhu do libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem. Zde bude sledovat vesmírné počasí. První stupeň rakety úspěšně přistál na mořské hladině. Bohužel pro nepřízeň počasí nemohl k přistání využít plošinu SpaceX nazvanou „Just Read the Instructions“. Zatímco první přistání se nezdařilo, druhé nebylo realizováno pro nepřízeň počasí, ale podle informací SpaceX proběhlo skvěle, raketa by přistála s odchylkou do deseti metrů.
     
  • ESA ve stejný den testovala nový automatický miniraketoplán, respektive prototyp takového plavidla. IXV vše úspěšně zvládl a přistál v Tichém oceánu.
     
  • Rušno bylo i u vesmírné stanice. Nejprve se na Zemi vrátila loď Dragon, poté se naposledy oddělila nákladní loď ATV. Je to poslední exemplář a zanedlouho shoří v atmosféře i s více než dvěma tunami odpadu.
     

Výročí:

  • 18. února 1930 (85 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. Doporučujeme jednak článek z prvního odkazu a případně také starší článek Jiřího Grygara.
     
  • 21. února 1925 (90 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Měsíc kolem první čtvrti
  • Výročí: Světlana Gerasimenko
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gehrels, Clyde tombaugh, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »