Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2015

8. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 18. února 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 16. 2. do 22. 2. 2015 Měsíc bude v novu. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a míjí slabší planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. února v 19:00 SEČ.

Měsíc, Venuše a Mars, seskupení v únoru 2015. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars, seskupení v únoru 2015. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 19. února. Nejhezčí seskupení mladého Měsíce s Venuší a blízkým Marsem nás čeká v pátek 20. února. Tuto situaci, stejně jako polohu o den později vystihuje přiložený obrázek.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Postupně dohání o něco výše ležící a výrazně slabší Mars (1,2 mag). O víkendu se budou míjet ve vzdálenosti 0,5 stupně.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17. 2. 20:55   16. 2. Ganymed přechod měsíc 17:07–20:45
Ganymed přechod stínu 18:06–21:46
19. 2. 22:35   18. 2. Io přechod měsíc (23:56)–2:13
Io přechod stínu 0:13–2:30
Io zákryt zač. 21:13
Io zatmění končí 23:49
20. 2. 18:25   19. 2. Io přechod měsíc 18:22–20:39
Io přechod stínu 18:41–20:59
Europa zákryt zač. 22:17
22. 2. 0:15, 20:05   20. 2. Io zatmění končí 18:18
      21. 2. Europa přechod měsíc 17:08–20:03
Europa přechod stínu 17:53–20:48
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Momentální situaci zachraňuje jenom pár skvrnek. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Kometě C/2014 Q2 (Lovejoy) končí pozorovací okno, protože příští týden ji přezáří dorůstající Měsíc. Fotograficky je stále nádherná, jak dokumentuje vynikající snímek Mariána Mičúcha, ale i dalších v naší fotogalerii. Mapka k vyhledání komety je vpravo.

Kosmonautika:

  • Start rakety Falcon 9 v1.1 se podařil až ve čtvrtek, ale důležité je, že vesmírná observatoř DSCOVR se vydala na správnou dráhu do libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem. Zde bude sledovat vesmírné počasí. První stupeň rakety úspěšně přistál na mořské hladině. Bohužel pro nepřízeň počasí nemohl k přistání využít plošinu SpaceX nazvanou „Just Read the Instructions“. Zatímco první přistání se nezdařilo, druhé nebylo realizováno pro nepřízeň počasí, ale podle informací SpaceX proběhlo skvěle, raketa by přistála s odchylkou do deseti metrů.
     
  • ESA ve stejný den testovala nový automatický miniraketoplán, respektive prototyp takového plavidla. IXV vše úspěšně zvládl a přistál v Tichém oceánu.
     
  • Rušno bylo i u vesmírné stanice. Nejprve se na Zemi vrátila loď Dragon, poté se naposledy oddělila nákladní loď ATV. Je to poslední exemplář a zanedlouho shoří v atmosféře i s více než dvěma tunami odpadu.
     

Výročí:

  • 18. února 1930 (85 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. Doporučujeme jednak článek z prvního odkazu a případně také starší článek Jiřího Grygara.
     
  • 21. února 1925 (90 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Měsíc kolem první čtvrti
  • Výročí: Světlana Gerasimenko
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gehrels, Clyde tombaugh, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »