Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2015

8. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 18. února 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 16. 2. do 22. 2. 2015 Měsíc bude v novu. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a míjí slabší planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. února v 19:00 SEČ.

Měsíc, Venuše a Mars, seskupení v únoru 2015. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars, seskupení v únoru 2015. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 19. února. Nejhezčí seskupení mladého Měsíce s Venuší a blízkým Marsem nás čeká v pátek 20. února. Tuto situaci, stejně jako polohu o den později vystihuje přiložený obrázek.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Postupně dohání o něco výše ležící a výrazně slabší Mars (1,2 mag). O víkendu se budou míjet ve vzdálenosti 0,5 stupně.
Jupiter (−2,6 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou tradičně v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,5 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17. 2. 20:55   16. 2. Ganymed přechod měsíc 17:07–20:45
Ganymed přechod stínu 18:06–21:46
19. 2. 22:35   18. 2. Io přechod měsíc (23:56)–2:13
Io přechod stínu 0:13–2:30
Io zákryt zač. 21:13
Io zatmění končí 23:49
20. 2. 18:25   19. 2. Io přechod měsíc 18:22–20:39
Io přechod stínu 18:41–20:59
Europa zákryt zač. 22:17
22. 2. 0:15, 20:05   20. 2. Io zatmění končí 18:18
      21. 2. Europa přechod měsíc 17:08–20:03
Europa přechod stínu 17:53–20:48
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Momentální situaci zachraňuje jenom pár skvrnek. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Kometě C/2014 Q2 (Lovejoy) končí pozorovací okno, protože příští týden ji přezáří dorůstající Měsíc. Fotograficky je stále nádherná, jak dokumentuje vynikající snímek Mariána Mičúcha, ale i dalších v naší fotogalerii. Mapka k vyhledání komety je vpravo.

Kosmonautika:

  • Start rakety Falcon 9 v1.1 se podařil až ve čtvrtek, ale důležité je, že vesmírná observatoř DSCOVR se vydala na správnou dráhu do libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem. Zde bude sledovat vesmírné počasí. První stupeň rakety úspěšně přistál na mořské hladině. Bohužel pro nepřízeň počasí nemohl k přistání využít plošinu SpaceX nazvanou „Just Read the Instructions“. Zatímco první přistání se nezdařilo, druhé nebylo realizováno pro nepřízeň počasí, ale podle informací SpaceX proběhlo skvěle, raketa by přistála s odchylkou do deseti metrů.
     
  • ESA ve stejný den testovala nový automatický miniraketoplán, respektive prototyp takového plavidla. IXV vše úspěšně zvládl a přistál v Tichém oceánu.
     
  • Rušno bylo i u vesmírné stanice. Nejprve se na Zemi vrátila loď Dragon, poté se naposledy oddělila nákladní loď ATV. Je to poslední exemplář a zanedlouho shoří v atmosféře i s více než dvěma tunami odpadu.
     

Výročí:

  • 18. února 1930 (85 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. Doporučujeme jednak článek z prvního odkazu a případně také starší článek Jiřího Grygara.
     
  • 21. února 1925 (90 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Měsíc kolem první čtvrti
  • Výročí: Světlana Gerasimenko
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gehrels, Clyde tombaugh, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »