9. vesmírný týden 2012
Měsíc je kolem první čtvrti. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru je poměrně jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Přelety ISS večer pomalu končí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. února v 19:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v první čtvrti v noci na čtvrtek 1. března. Ve čtvrti se nám tedy bude zdát už ve středu večer. Ještě předtím v pondělí jej máme nad Jupiterem, v posledních únorových dnech se přiblíží Plejádám a Hyádám v souhvězdí Býka.
Planety:
Merkur je díky slušné jasnosti (cca -0,5 mag) stále dobře viditelný poblíž západního obzoru ještě za soumraku. K prvnímu vyhledání kolem 18. hodiny doporučuji triedr, ale později, kolem 18:30 je za dobré průzračnosti viditelný bez problémů i okem. Své snímky Merkuru i dalších planet s Měsícem můžete posílat do čtenářské galerie.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je nejvýraznějším večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti 19" je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Berana se po setmění stává hezkým slabším dvojčetem Venuše kousek nad ní. Stále můžeme pozorovat řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 27.2. | 20:01 | 1.3. | Ió přechod 19:26-21:37, stín zač. 20:34 | |
| 29.2. | 21:40 | 2.3. | Ió zatmění konec 19:53 | |
| 1.3. | 17:32 | 2.3. | Európa zákryt zač. 20:56 | |
| 3.3. | 19:11 | 4.3. | Európa přechod konec 17:51, stín 17:33-19:57 | |
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Mars (-1,2 mag) je v neděli v opozici se Sluncem. Nalezneme jej v souhvězdí Lva. Má ideální podmínky viditelnosti. Kotouček je velký 14" a na jeho povrchu lze spatřit bílou polární čepičku (již poměrně malou) a také světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už před půlnocí, ale pořád je lepší si na ideální výšku nad jižním obzorem počkat až do ranních hodin (kulminuje po 3. hodině).
Slunce má poměrně nízkou aktivitu, ale šance na silnější erupce roste s výskytem více oblastí se skvrnami. Kolik jich zrovna je si můžete zkontrolovat na aktuálním snímku z SDO.
Přelety ISS ve večerních hodinách tento týden končí. Pokud se chceme podívat na stanici, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Tak se konečně vydařil start rakety Atlas V s vojenskou telekomunikační družicí na palubě. Lepší počkat a desetkrát něco odložit, než mít problémy. Vesmírné lety jsou nesmírně drahá záležitost, ale vyplatí se nám všem i v běžném životě.
- ESA oznámila počátek stavby meteorologických satelitů třetí generace. Hlavním článkem bude připravovaný Meteosat 3. generace (MTG). Ten naváže na současný MSG, bez kterého si již neumíme předpovědi počasí představit. Přitom i tento satelit druhé generace znamenal obrovský skok kupředu, takže se máme zase na co těšit. Více uvidíme zhruba po roce 2017.
- Don Petit nám píše z ISS ohledně fotografování snímků Země s polární září a vlastně všem to pořizování těch úžasných videosekvencí z poslední doby. Není to prostě tak lehké, jak to vypadá.
- Čína staví své vlastní navigační satelity, obdobu GPS. Nyní byl vyslán na orbitu další satelit tohoto "souhvězdí" zvaného čínsky Beidou (kompas). O start se postarala v pátek raketa Dlouhý pochod 3C.
- Jaké jsou představy vývojářů nového dopravního systému, alias obřích raket SLS (Space Launch System) si můžete prohlédnout v odkazu.
Výročí
- 27. února 1897 (115 let) se narodil významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
- 1. března 1982 (30 let) přistála na Venuši sonda Veněra 13. Tato velmi úspěšná sovětská sonda pořídila měření atmosféry během sestupu na povrch, dokázala jako první odeslat barevné snímky povrchu Venuše a dokonce odebrala a zkoumala vzorky, než byla obrovským tlakem a žárem zničena.
- 3. března 1972 (40 let) odstartovala k Jupiteru sonda Pioneer 10. Byla to první meziplanetární sonda k obří planetě. V prosinci 1973 zkoumala Jupiter a poté se vydala na mezihvězdnou dráhu (k hvězdě Aldebaran).
Výhled na příští týden:
- Merkur v maximální elongaci
- Veněra 14 přistála na Venuši
- Gerardus Mercator (kartograf)
- John Herschel (syn Williama)
- výročí objevu Uranových prstenců
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
/tda href=
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
