Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2016

9. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 2. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 2. do 6. 3. 2016. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s družicí SES-9, jejíž start byl minulý týden odložen. Na Zemi přistane kosmická loď Sojuz TMA-18M s dlouhodobou posádkou ISS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 2. 3. v 0:11 SEČ. Nás mohou zaujmout jeho blízká setkání s jasnými objekty na obloze, tedy především s planetou Mars a se Saturnem. První setkání nebude moc těsné a odehraje se již v pondělí a úterý ráno, kdy Mars a Měsíc bude dělit úhlová vzdálenost kolem osmi respektive o den později pěti stupňů. A hned ve středu 2. března dojde k setkání se Saturnem, kdy obě tělesa budou necelé tři stupně od sebe.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 20° nad východem již po 20. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,2 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě a je už jen obtížně viditelná, možná bude lepší ji vyhledat ve dne výše nad obzorem vpravo od Slunce.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 2. 22:50   29. 2. Europa přechod stínu 21:31 – (0:20)
Europa přechod měsíce 21:56 – (0:40)
Io přechod stínu 23:34 – (1:49)
Io přechod měsíce 23:45 – (1:59)
2. 3. 0:25; 20:20   1. 3. Kallisto přechod stínu zač. 4:07
Io zatmění zač. 20:46
Io zákryt konec 23:11
4. 3. 2:05; 21:55   2. 3. Io přechod stínu konec 20:17
Io přechod měsíce konec 20:25
6. 3. 3:45; 23:35   6. 3. Ganymed zatmění zač. 2:56
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se opět snížila, a to i přesto, že o víkendu se uprostřed slunečního kotouče nacházela zajímavá skupinka malých skvrn. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Pozorovatelé komet jistě pokračují ve vyhlížení komety C/2013 US10 (Catalina). Ovšem ta již poměrně zeslábla a aktuálně není tou nejhezčí kometkou oblohy. Catalinu najdeme nyní mezi Kasijopeou a Vozkou v Žirafě a její kráse ubírá i nižší poloha nad severním obzorem. Nejhezčí kometkou je nyní C/2014 S2 (PanSTARRS). Nachází se poblíž Kochabu v zadní části Malé medvědice. To znamená, že je mnohem výše nad obzorem a tudíž subjektivně hezčí i na horší obloze.

Kosmonautika

  • Raketa Falcon 9 sice provedla úspěšně statický zážeh, ovšem dva plánované termíny startu byly vyplněny odklady. Zatímco u prvního odkladu hrálo svoji roli i počasí, u druhého odkladu, kdy odpočet se zastavil v čase 1:41 minuty před startem, šlo o problém s čerpáním silně podchlazeného kapalného kyslíku. SpaceX toto okysličovadlo ochlazuje pod -200 °C, což umožňuje dostat do rakety větší objem kyslíku, ovšem s čerpáním se musí čekat až na poslední půlhodinu před startem, aby se kyslík nestihl ohřát. A právě s přípravou a čerpáním se vyskytl problém, který odložil start aktuálně na noc z neděle na pondělí. Start je tedy v plánu 29. 2. v 0:46. Živě a česky komentovaný přenos připravuje Kosmonautix.cz.
  • 2. března by se měla od ISS odpojit kosmická loď Sojuz TMA-18M s částí posádky Expedice 46 z ISS. Na palubě bude kromě Volkova, který byl na stanici od září, také dvojice dlouhodobé roční mise, tedy Kornijenko a Kelly.

Výročí

  • 28. února 1966 (50 let) došlo k havárii letounu T-38 originální posádky Gemini 9, která přitom zahynula. K letu se tehdy chystal Elliot See a Charles Bassett a na palubě Gemini 9 měli letět v červnu toho roku. Misi známou nakonec jako Gemini 9A nakonec absolvovala posádka Thomas Stafford a Eugene Cernan, kteří letěli v druhém T-38. Zatímco hlavní posádce se přistání nepovedlo, záložní přistála v pořádku po opakovaném pokusu o přistání. Ačkoli vyšetřování nehody nakonec vedlo k chybě pilota, nepomohlo tomu velmi špatné počasí v místě přistání, které znemožnilo vizuální přistávací manévr.

Výhled na příští týden

  • Úplné zatmění Slunce v Asii
  • Večerní srpek Měsíce
  • Výročí: Sputnik 9
  • Výročí: konec éry raketoplánů
  • Výročí: Urbain Le Verrier
  • Výročí: objev planety Uran

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 9


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »