9. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.
Obloha
Měsíc byl v novu v neděli 26. února v 15:59 SEČ. Jeho srpek se vynoří na večerní obloze. Na přelomu února a března utvoří seskupení s Venuší a Marsem, 28. 2. bude tvořit trojúhelník i s kometou Encke.
Planety:
Venuše (–4,6 mag) se pomalinku úhlově blíží ke Slunci a vzdaluje se slabší planetě Mars (1,3 mag). Obě najdeme nad západním obzorem. Pěkný velký srpek Venuše si můžeme fotit i ve dne nebo už kolem západu Slunce, kdy je planeta výše nad obzorem. Mars byl v neděli poblíž Uranu a pomalu se mu vzdaluje k východu.
Jupiter (–2,3 mag) vychází už před 22. hodinou, nejlépe viditelný je ale až v druhé polovině noci, kdy kulminuje nad jihem. Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,5 mag) je vidět na ranní obloze nevysoko na jihovýchodě.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 27. 2. | 1:00 | 2. 3. | Europa, přechod stínu (22:36) – 1:05 Europa, přechod měsíce 0:18 – 2:38 |
|
| 1. 3. | 2:40; 22:30 | 3. 3. | Ganymed, přechod stínu (23:39) – 2:10 Ganymed, přechod měsíce 3:06 – 5:02 Io, zatmění zač. 5:08 |
|
| 4. 3. | 0:10 | 4. 3. | Io, přechod stínu 2:29 – 4:40 Io, přechod měsíce 3:16 – 5:25 Io, zatmění zač. 23:37 |
|
| 5. 3. | Io, zákryt konec 2:32 Io, přechod stínu konec 23:09 Io, přechod měsíce konec 23:51 |
|||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká, uprostřed disku však byla o víkendu jedna větší skvrna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Kometa 2P/Encke už bude tento týden jen obtížně viditelná, protože zapadá nedlouho po Slunci. Její pozorování je možné jen díky tomu, že je malá a kondenzovaná a tudíž nepřehlédnutelná i velkým binokulárem. Pomáhá tomu i její stoupající jasnost (nyní kolem 8 mag). Velmi dobrou tmu vyžaduje kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Poslední pozorování ukázala jen velmi nevýrazný flíček bez centrální kondenzace a její spatření v dalším týdnu bude asi vyžadovat větší průměr dalekohledu a notnou dávku tmy a zkušeností. Lepší je to s kometou 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák v hlavě Lva, která je sice slabší, ale dá se snadno pozorovat větším dalekohledem. Nejslabší zůstává kometa C/2015 V2 (Johnson) v souhvězdí Herkula.
Pozorování č. 14: Kometa 2P/Encke v nejlepších pozorovacích podmínkách (28. 2. 2016)
Jedna z nejznámějších periodockých komet se už blíží úhlově ke Slunci, ale neustále roste její jasnost. Nejvyšší jas je očekáván až na přelomu první a druhé březnové dekády, ale nyní jsou podmínky k pozorování dobrým kompromisem, mezi jejím jasem a úhlovou vzdáleností od Slunce. Vlasatici objevil roku 1786 francouzský astronom Pierre Méchain. Teprve ve dvacátých letech sedmnáctého století ale astronomové zjistili, že kometa s nejkratší periodou oběhu se ke Slunci vrací každých přibližně 3,3 roku. S tímto předpokladem jako první přišel Johann Encke, jehož jméno kometa dnes nese. Od svého objevu byla sledována již při 60 návratech. Do přísluní, kdy bude nejjasnější, se v roce 2017 dostane 10. března. To však ale bude současně už i úhlově velice blízko ke Slunci (3°), což zcela znemožní její pozorování. Proto je nutno ji pozorovat o několik týdnů dříve. V poslední únorové dekádě už by kometa měla překročit svou jasností 8. hvězdnou velikost a tím se dostat do dosahu menších astronomických dalekohledů a binokulárů. Jak je patrné z připojeného obrázku, kometa se promítá do souhvězdí Ryb (západní ryba pod velkým Pegasovým čtvercem). V neděli 26. února večer, v čase začátku astronomického soumraku (18:52 SEČ), kometu nalezneme ještě relativně příjemných 14° nad západním horizontem s teoretickou jasností 8 mag. Již o tři dny později, tedy 1. března, ji za téže pozice Slunce (v 18:58) najdeme už jen ve výšce 10° (7,7 mag) a 4. 3. se nám bude ztrácet z dohledu pouhých přibližně 18° od Slunce 4° nad ideálním obzorem v 19:02. Bohužel ani stále rostoucí jasnost (7 mag) nám už moc nepomůže. Takže je nutno neotálet a pokusit se zahlédnout jednu z nejznámějších vlasatic na vlastní oči (případně na vlastní fotografický objektiv).
Pozorování č. 15: Zákryt hvězdy (12,5 mag) planetkou Helina (5. 3. 2016)
Podle upřesnění zpracovaného na začátku února S. Prestonem, projde stín planetky Helina zakrývající hvězdu 2UCAC 41530048, 5. března 2017 ve 20:16 SEČ přes centrální Evropu. Při předpokládaném průměru planetky 36 km bude mít stín šíři 37 km a trvání zákrytu na centrální linii potrvá 22 sekund. Očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 3,1 mag. Oproti původní nominální Goffinově předpovědi se stín posunul výrazně k severu (původně měl stín procházet z jižní Moravy do severozápadních Čech). Podle upřesnění by stín hvězdy měl kopírovat od východu k západu severní hranici České republiky. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojeného obrázku.
Kosmonautika
- Uplynulý týden byl v kosmonautice ve znamení zásobovacích lodí u Mezinárodní vesmírné stanice. Během 24 hodin se k ní totiž připojila loď Dragon v rámci mise CRS-10 a hned na to loď Progress MS-05. Zatímco Dragon přivezl pouze „suchý náklad“, Progress umí přečerpávat také vodu a palivo. Dragon dovezl jako zajímavý náklad také živé myši. Progress dovezl také stlačené plyny, 360° kameru, zařízení pro výzkum virů ve stavu beztíže, 50 porcí ovesných vloček, ale třeba i uzené klobásy a 15 kg čerstvého ovoce – jablka, pomeranče, grapefruity. Progress MS-05 přivezl i vylepšený skafandr Orlan-MKS (minulý exemplář skafandru byl ztracen při havárii Progressu MS-04). Nová verze Orlanu má být oproti svému předchůdci robustnější, ale zároveň snáze obsluhovatelná. Díky tomu se zkrátí čas nutný k přípravám před výstupem do volného prostoru.
- Další obrázky rýhami a krátery zbrázděného měsíčku Epimétheus přinesla sonda Cassini.
- Na Floridě se nyní nestihne nachystat Falcon-9 s družicí Echostar-23, protože by to kolidovalo se startem rakety Delta IV s družicí WGS-8. Ta má startovat až 8. března, ale nestihly by se všechny předsatrtovní procedury. Mezitím budeme tedy moci sledovat přípravy rakety Delta IV.
Výročí
- 27. února 1897 (120 let) se narodil významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
- 1. března 1982 (35 let) přistála na Venuši sonda Veněra 13. Tato velmi úspěšná sovětská sonda pořídila měření atmosféry během sestupu na povrch, dokázala jako první odeslat barevné snímky povrchu Venuše a dokonce odebrala a zkoumala vzorky, než byla obrovským tlakem a žárem zničena.
- 3. března 1972 (45 let) odstartovala k Jupiteru sonda Pioneer 10. Byla to první meziplanetární sonda k obří planetě. V prosinci 1973 zkoumala Jupiter a poté se vydala na mezihvězdnou dráhu (k hvězdě Aldebaran).
- 5. března 1512 (505 let) se narodil Gerhard Mercator, vlastním jménem Gerhard de Kremer. Mercator znamená v latině kupec. Pod tímto jménem je ale mnohem známější, protože je podle něj pojmenována slavná projekce mapy světa. Mercator zavedl nový způsob výroby globusu tak, jak ji známe podobně i v současnosti, kdy se potištěné papírové díly lepší na nějakou kulatou podložku. S astronomií jej váže také fakt, že vyrobil pěkný globus souhvězdí.
- 5. března 1982 (35 let) přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 14. Protože byla vyslána společně se sesterskou Veněrou 13, jejich měření se mohla vhodně doplňovat. Obě sondy byly velmi úspěšné. Měřily při sestupu složení atmosféry, na povrchu odebraly a analyzovaly vzorky hornin. Drsné podmínky na povrchu způsobily, že Veněra 14 přestala pracovat už po hodině pobytu na povrchu.
Výhled na příští týden
- Měsíc a planety večer
- 100 pozorování: Planetka Amphitrite v opozici
- Výročí: John Herschel
- Výročí: prstence planety Uran
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
