Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické desetiminutovky: březnová noční obloha

Astronomické desetiminutovky: březnová noční obloha

Astronomické desetiminutovky
Autor: Astrocrew

Aktivity pobočky České astronomické společnosti na Liberecku jsou velmi široké. Zde na webu jsou asi nejviditelnějšími pravidelně uveřejňované mapky oblohy s úkazy na každý měsíc, které v tiskové podobě připravuje Aleš Majer. Popularizační články od Martina Gembece nemá cenu ani zmiňovat. Společně s kolegy z Ondřejova v čele s Pavlem Suchanem a Martinem Maškem z FzÚ se věnujeme boji za lepší svícení v noci. A občas problesknou další záležitosti, jako třeba naše pravidelné Astronomické dny a noci na Jizerce a další akce. Ale o tom nemá být dneska řeč. Nyní je na čase nechat vás nahlédnout do výsledků práce naší mládeže. Tým, který si říká Astrocrew, se stále více zapojuje do dění na Liberecku a turnovské hvězdárně. A jejich posledním počinem jsou Astronomické desetiminutovky. Zveme vás tedy ke shlédnutí a inspiraci, na co se určitě podívat na březnové obloze. 

Březnová obloha má úžasnou vlastnost. Slunce ještě zapadá relativně brzy, a tak nám poměrně dlouhé noci umožňují sledovat souhvězdí z prakticky všech ročních období. Večerní obloha navíc nabízí neopakovatelně pěkný pohled na zvířetníkové světlo a pozorovatelé deep-sky objektů zase vědí, že Slunce je v tak šikovné poloze na ekliptice, že jim to umožňuje spatřit téměř všechny objekty Messierova katalogu během jediné noci.

Proto také video, které pro vás naši mladí přátelé připravili se věnuje všem těmto vzácnostem jarní oblohy. Premiéra videa je plánována na čtvrtek 3. března v 17:00, ale bude dostupné i ze záznamu v níže přiloženém okně.

Dovolte ještě alespoň malou ochutnávku, co vás čeká. Chybět nebude ohlédnutí za zimní oblohou, která nyní večernímu dění dominuje. Pak nastoupí krásy jarních souhvzědí, kam patří i sbírka hvězdokup a galaxií. 

Souhvězdí Raka a otevřená hvězdokupa M44 Jesličky Autor: Astrocrew
Souhvězdí Raka a otevřená hvězdokupa M44 Jesličky
Autor: Astrocrew

Právě jarní obloze dominuje souhvězdí Velké medvědice, která se nachází v nadhlavníku a pohled na některé zde ležící galaxie ve velkém dalekohledu je nezapomenutelným zážitkem. A to už vůbec nemluvíme o kupách galaxií v sousedních souhvězdích v čele s centrem kupy galaxií v souhvězdí Panny.

Na závěr nebude chybět připomínka zajímavého dění na ranní obloze, kde se pravidelně na konci měsíce potkává Venuše a další planety s Měsícem. A pochopitelně nechybí ani zmíněné zvířetníkové světlo. Prchavě slabý pohled na rozptýlené sluneční světlo na prachu podél roviny ekliptiky. 

Galaxie M81 a M82 ve Velké medvědici Autor: Astrocrew
Galaxie M81 a M82 ve Velké medvědici
Autor: Astrocrew

Vážení čtenáři. Dnešním článkem jsme vás chtěli nejen pozvat k rozjímání nad krásami předjarní oblohy, ale především připomenout, že u nás po celé republice pracuje řada mladých začínajících astronomů, kteří budou mít v budoucnu také co říci. Tímto jim vyjadřuji svůj dík a podporu a věřím, že jestli nás sleduje někdo další a čte tato slova, že se nebude váhat ozvat na náš redakční e-mail a určitě mu budeme schopni pomoci, nebo jej nasměrovat, jak by naopak mohl přispět on nám. Ať už v popularizačních aktivitách, nebo v jeho začátcích se serióznějším pozorováním oblohy.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Noční Obloha, Astrocrew, Klub astronomů Liberecka


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »