Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.

Upravený filtr před čipem

Canon 60D je vybaven snímačem CMOS velikosti APS-C (22,3 x 14,9 mm) s přibližně 18 megapixely. Astrofotografická verze 60Da je pak vybavena filtrem před čipem, který podle údajů výrobce propouští asi třikrát více světla v čáře H-alfa (656 nm), než standardní tělo. Vztáhneme-li tento údaj na staršího předchůdce 20Da s podobnou modifikací, dá se očekávat lepší využitelnost pro astrofotografii, kde řada objektů na obloze, zvláště emisní mlhoviny, by měly jít lépe zachytit. Zároveň je ale takové tělo dobře použitelné i na denní fotografování. Zde je také ono první úskalí nabízeného modelu. Pokud nebudeme vyžadovat využití zrcadlovky i na běžné denní focení, potom speciální modifikací můžeme dosáhnout mnohem vyšší citlivosti nejen v čáře H-alfa. Z tohoto hlediska je potom Canon 60Da poměrně v nevýhodě.

Výklopný displej

Dalším zajímavým parametrem je velký displej s úhlopříčkou cca 7,7 cm (3") u něhož byl zvýšen počet obrazových bodů (1 040 000), což by mělo umožnit lepší zaostřování a kromě toho je displej výklopný, aby byl dobře nastavitelný i v poloze, kdy je tělo připevněno dalekohledu. Samozřejmostí, kterou bychom očekávali je sedmistupňová regulace jasu a dvojité antireflexní vrstvy. S využitím displeje také souvisí možnost živého náhledu včetně možnosti zvětšení pětkrát nebo desetkrát v jakémkli místě obrazu.

Citlivost

Canon dále vyzdvihuje 14-bitový převodník, což je ale dnes už předpokládejme standard, pod který bychom ani nechtěli jít. Hodně si mají uživatelé slibovat od pokročilého způsobu redukce šumu v obrazu díky novějšímu procesoru a tím také přístupnému režimu fotografování s extrémní citlivostí např. ISO 6400 nebo dokonce 12 800. Ovšem má to dvě úskalí. Zvyšující se ISO nám snižuje dynamiku v obrazu a v astrofotografii proto často raději volíme snímání na 800, maximálně 1600 ISO a dále redukci šumu vůbec nevyužijeme, protože fotografujeme v surovém formátu RAW a zpracování přenecháme sofistikovanějšímu software k tomu specielně připravenému. Menší šum při vyšší citlivosti tak spíše oceníme, pokud si fotoaparát pořizujeme na pořizování pěkných nočních snímků, jak je naznačeno už v úvodu článku a nebude to pro nás klíčový parametr, pokud jde o astrofotografii (srovnáme-li to např. s jinými zrcadlovkami).

Hodnocení

Z předchozích řádků by mělo být zřejmé, že Canon uvádí na trh zajímavé tělo, které by mohlo udělat radost leckterému amatérovi, který neplánuje pořizovat snímky extrémně slabých objektů a jiné speciality, ale rád by si kromě denních fotek pořizoval i pěkné noční fotografie a sem tam i nějaké to slušné astrofoto. Bohužel firmě Canon zde již trochu ujel vlak, protože na světe je řada specializovaných firem (modifikátorů), kteří nám zrcadlovku upraví pro astrofoto a to jednak s vyšší citlivostí a jednak s přídavným chlazením. Po takové modifikaci pak získáváme přístroj, který se téměř vyrovná chlazeným CCD kamerám, ale je autonomní, což je jeho hlavní výhoda. Odpadá nutnost nosit na fotografování notebook a často i větší zdroj elektřiny. Je třeba také zvážit cenu, protože v podobné relaci se již pohybují zmíněné chlazené CCD kamery. Výběr je tedy na každém z nás a pokud nás osloví výhody, které přináší nový Canon 60Da, pak budeme jistě nadšeni, že si pro tak malý segment trhu našel Canon opět místo a vyrobil pro nás opravdu hodně kvalitní zrcadlovku.

Odkazy a zdroje:

Technické detaily v češtině
Ukázkové záběry
Stručné představení (anglicky)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »