Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.

Upravený filtr před čipem

Canon 60D je vybaven snímačem CMOS velikosti APS-C (22,3 x 14,9 mm) s přibližně 18 megapixely. Astrofotografická verze 60Da je pak vybavena filtrem před čipem, který podle údajů výrobce propouští asi třikrát více světla v čáře H-alfa (656 nm), než standardní tělo. Vztáhneme-li tento údaj na staršího předchůdce 20Da s podobnou modifikací, dá se očekávat lepší využitelnost pro astrofotografii, kde řada objektů na obloze, zvláště emisní mlhoviny, by měly jít lépe zachytit. Zároveň je ale takové tělo dobře použitelné i na denní fotografování. Zde je také ono první úskalí nabízeného modelu. Pokud nebudeme vyžadovat využití zrcadlovky i na běžné denní focení, potom speciální modifikací můžeme dosáhnout mnohem vyšší citlivosti nejen v čáře H-alfa. Z tohoto hlediska je potom Canon 60Da poměrně v nevýhodě.

Výklopný displej

Dalším zajímavým parametrem je velký displej s úhlopříčkou cca 7,7 cm (3") u něhož byl zvýšen počet obrazových bodů (1 040 000), což by mělo umožnit lepší zaostřování a kromě toho je displej výklopný, aby byl dobře nastavitelný i v poloze, kdy je tělo připevněno dalekohledu. Samozřejmostí, kterou bychom očekávali je sedmistupňová regulace jasu a dvojité antireflexní vrstvy. S využitím displeje také souvisí možnost živého náhledu včetně možnosti zvětšení pětkrát nebo desetkrát v jakémkli místě obrazu.

Citlivost

Canon dále vyzdvihuje 14-bitový převodník, což je ale dnes už předpokládejme standard, pod který bychom ani nechtěli jít. Hodně si mají uživatelé slibovat od pokročilého způsobu redukce šumu v obrazu díky novějšímu procesoru a tím také přístupnému režimu fotografování s extrémní citlivostí např. ISO 6400 nebo dokonce 12 800. Ovšem má to dvě úskalí. Zvyšující se ISO nám snižuje dynamiku v obrazu a v astrofotografii proto často raději volíme snímání na 800, maximálně 1600 ISO a dále redukci šumu vůbec nevyužijeme, protože fotografujeme v surovém formátu RAW a zpracování přenecháme sofistikovanějšímu software k tomu specielně připravenému. Menší šum při vyšší citlivosti tak spíše oceníme, pokud si fotoaparát pořizujeme na pořizování pěkných nočních snímků, jak je naznačeno už v úvodu článku a nebude to pro nás klíčový parametr, pokud jde o astrofotografii (srovnáme-li to např. s jinými zrcadlovkami).

Hodnocení

Z předchozích řádků by mělo být zřejmé, že Canon uvádí na trh zajímavé tělo, které by mohlo udělat radost leckterému amatérovi, který neplánuje pořizovat snímky extrémně slabých objektů a jiné speciality, ale rád by si kromě denních fotek pořizoval i pěkné noční fotografie a sem tam i nějaké to slušné astrofoto. Bohužel firmě Canon zde již trochu ujel vlak, protože na světe je řada specializovaných firem (modifikátorů), kteří nám zrcadlovku upraví pro astrofoto a to jednak s vyšší citlivostí a jednak s přídavným chlazením. Po takové modifikaci pak získáváme přístroj, který se téměř vyrovná chlazeným CCD kamerám, ale je autonomní, což je jeho hlavní výhoda. Odpadá nutnost nosit na fotografování notebook a často i větší zdroj elektřiny. Je třeba také zvážit cenu, protože v podobné relaci se již pohybují zmíněné chlazené CCD kamery. Výběr je tedy na každém z nás a pokud nás osloví výhody, které přináší nový Canon 60Da, pak budeme jistě nadšeni, že si pro tak malý segment trhu našel Canon opět místo a vyrobil pro nás opravdu hodně kvalitní zrcadlovku.

Odkazy a zdroje:

Technické detaily v češtině
Ukázkové záběry
Stručné představení (anglicky)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »