Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.

Upravený filtr před čipem

Canon 60D je vybaven snímačem CMOS velikosti APS-C (22,3 x 14,9 mm) s přibližně 18 megapixely. Astrofotografická verze 60Da je pak vybavena filtrem před čipem, který podle údajů výrobce propouští asi třikrát více světla v čáře H-alfa (656 nm), než standardní tělo. Vztáhneme-li tento údaj na staršího předchůdce 20Da s podobnou modifikací, dá se očekávat lepší využitelnost pro astrofotografii, kde řada objektů na obloze, zvláště emisní mlhoviny, by měly jít lépe zachytit. Zároveň je ale takové tělo dobře použitelné i na denní fotografování. Zde je také ono první úskalí nabízeného modelu. Pokud nebudeme vyžadovat využití zrcadlovky i na běžné denní focení, potom speciální modifikací můžeme dosáhnout mnohem vyšší citlivosti nejen v čáře H-alfa. Z tohoto hlediska je potom Canon 60Da poměrně v nevýhodě.

Výklopný displej

Dalším zajímavým parametrem je velký displej s úhlopříčkou cca 7,7 cm (3") u něhož byl zvýšen počet obrazových bodů (1 040 000), což by mělo umožnit lepší zaostřování a kromě toho je displej výklopný, aby byl dobře nastavitelný i v poloze, kdy je tělo připevněno dalekohledu. Samozřejmostí, kterou bychom očekávali je sedmistupňová regulace jasu a dvojité antireflexní vrstvy. S využitím displeje také souvisí možnost živého náhledu včetně možnosti zvětšení pětkrát nebo desetkrát v jakémkli místě obrazu.

Citlivost

Canon dále vyzdvihuje 14-bitový převodník, což je ale dnes už předpokládejme standard, pod který bychom ani nechtěli jít. Hodně si mají uživatelé slibovat od pokročilého způsobu redukce šumu v obrazu díky novějšímu procesoru a tím také přístupnému režimu fotografování s extrémní citlivostí např. ISO 6400 nebo dokonce 12 800. Ovšem má to dvě úskalí. Zvyšující se ISO nám snižuje dynamiku v obrazu a v astrofotografii proto často raději volíme snímání na 800, maximálně 1600 ISO a dále redukci šumu vůbec nevyužijeme, protože fotografujeme v surovém formátu RAW a zpracování přenecháme sofistikovanějšímu software k tomu specielně připravenému. Menší šum při vyšší citlivosti tak spíše oceníme, pokud si fotoaparát pořizujeme na pořizování pěkných nočních snímků, jak je naznačeno už v úvodu článku a nebude to pro nás klíčový parametr, pokud jde o astrofotografii (srovnáme-li to např. s jinými zrcadlovkami).

Hodnocení

Z předchozích řádků by mělo být zřejmé, že Canon uvádí na trh zajímavé tělo, které by mohlo udělat radost leckterému amatérovi, který neplánuje pořizovat snímky extrémně slabých objektů a jiné speciality, ale rád by si kromě denních fotek pořizoval i pěkné noční fotografie a sem tam i nějaké to slušné astrofoto. Bohužel firmě Canon zde již trochu ujel vlak, protože na světe je řada specializovaných firem (modifikátorů), kteří nám zrcadlovku upraví pro astrofoto a to jednak s vyšší citlivostí a jednak s přídavným chlazením. Po takové modifikaci pak získáváme přístroj, který se téměř vyrovná chlazeným CCD kamerám, ale je autonomní, což je jeho hlavní výhoda. Odpadá nutnost nosit na fotografování notebook a často i větší zdroj elektřiny. Je třeba také zvážit cenu, protože v podobné relaci se již pohybují zmíněné chlazené CCD kamery. Výběr je tedy na každém z nás a pokud nás osloví výhody, které přináší nový Canon 60Da, pak budeme jistě nadšeni, že si pro tak malý segment trhu našel Canon opět místo a vyrobil pro nás opravdu hodně kvalitní zrcadlovku.

Odkazy a zdroje:

Technické detaily v češtině
Ukázkové záběry
Stručné představení (anglicky)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ab1

22:05

Další informace »