Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.

Upravený filtr před čipem

Canon 60D je vybaven snímačem CMOS velikosti APS-C (22,3 x 14,9 mm) s přibližně 18 megapixely. Astrofotografická verze 60Da je pak vybavena filtrem před čipem, který podle údajů výrobce propouští asi třikrát více světla v čáře H-alfa (656 nm), než standardní tělo. Vztáhneme-li tento údaj na staršího předchůdce 20Da s podobnou modifikací, dá se očekávat lepší využitelnost pro astrofotografii, kde řada objektů na obloze, zvláště emisní mlhoviny, by měly jít lépe zachytit. Zároveň je ale takové tělo dobře použitelné i na denní fotografování. Zde je také ono první úskalí nabízeného modelu. Pokud nebudeme vyžadovat využití zrcadlovky i na běžné denní focení, potom speciální modifikací můžeme dosáhnout mnohem vyšší citlivosti nejen v čáře H-alfa. Z tohoto hlediska je potom Canon 60Da poměrně v nevýhodě.

Výklopný displej

Dalším zajímavým parametrem je velký displej s úhlopříčkou cca 7,7 cm (3") u něhož byl zvýšen počet obrazových bodů (1 040 000), což by mělo umožnit lepší zaostřování a kromě toho je displej výklopný, aby byl dobře nastavitelný i v poloze, kdy je tělo připevněno dalekohledu. Samozřejmostí, kterou bychom očekávali je sedmistupňová regulace jasu a dvojité antireflexní vrstvy. S využitím displeje také souvisí možnost živého náhledu včetně možnosti zvětšení pětkrát nebo desetkrát v jakémkli místě obrazu.

Citlivost

Canon dále vyzdvihuje 14-bitový převodník, což je ale dnes už předpokládejme standard, pod který bychom ani nechtěli jít. Hodně si mají uživatelé slibovat od pokročilého způsobu redukce šumu v obrazu díky novějšímu procesoru a tím také přístupnému režimu fotografování s extrémní citlivostí např. ISO 6400 nebo dokonce 12 800. Ovšem má to dvě úskalí. Zvyšující se ISO nám snižuje dynamiku v obrazu a v astrofotografii proto často raději volíme snímání na 800, maximálně 1600 ISO a dále redukci šumu vůbec nevyužijeme, protože fotografujeme v surovém formátu RAW a zpracování přenecháme sofistikovanějšímu software k tomu specielně připravenému. Menší šum při vyšší citlivosti tak spíše oceníme, pokud si fotoaparát pořizujeme na pořizování pěkných nočních snímků, jak je naznačeno už v úvodu článku a nebude to pro nás klíčový parametr, pokud jde o astrofotografii (srovnáme-li to např. s jinými zrcadlovkami).

Hodnocení

Z předchozích řádků by mělo být zřejmé, že Canon uvádí na trh zajímavé tělo, které by mohlo udělat radost leckterému amatérovi, který neplánuje pořizovat snímky extrémně slabých objektů a jiné speciality, ale rád by si kromě denních fotek pořizoval i pěkné noční fotografie a sem tam i nějaké to slušné astrofoto. Bohužel firmě Canon zde již trochu ujel vlak, protože na světe je řada specializovaných firem (modifikátorů), kteří nám zrcadlovku upraví pro astrofoto a to jednak s vyšší citlivostí a jednak s přídavným chlazením. Po takové modifikaci pak získáváme přístroj, který se téměř vyrovná chlazeným CCD kamerám, ale je autonomní, což je jeho hlavní výhoda. Odpadá nutnost nosit na fotografování notebook a často i větší zdroj elektřiny. Je třeba také zvážit cenu, protože v podobné relaci se již pohybují zmíněné chlazené CCD kamery. Výběr je tedy na každém z nás a pokud nás osloví výhody, které přináší nový Canon 60Da, pak budeme jistě nadšeni, že si pro tak malý segment trhu našel Canon opět místo a vyrobil pro nás opravdu hodně kvalitní zrcadlovku.

Odkazy a zdroje:

Technické detaily v češtině
Ukázkové záběry
Stručné představení (anglicky)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo měsíční

Dosahovalo cca poloviční vzdálenosti od měsíce k jupiteru

Další informace »